(16.30 hodin)
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové. Jako předseda podvýboru pro podnikatelské prostředí jsem byl při rozpravě o agentuře CzechInvest zaujat, vážený pane ministře, vaší zmínkou o studii zpracovávané Vysokou školou ekonomickou k investičním pobídkám. Nepochybně to bude velmi zajímavý materiál, a pokud je už k dispozici, dovolím si vám položit jednu jedinou otázku.
Vážený pane ministře, jaké jsou závěry zmíněné studie? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik. Prosím pana ministra, aby se chopil odpovědi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Vážený pane předsedající, dámy a pánové, závěry této studie nejsou obecné, jak jsem slyšel vykřikovat z opozičních lavic, ale jsou naopak velmi konkrétní, velmi fundované a troufám si říct, že na rozdíl od jiných tzv. studií, které se omezovaly na to, že sečetly počet teoreticky vytvořených pracovních míst a výši investice dané firmy v regionu a od toho odvozovaly dalekosáhlé závěry, tak tato studie jde do daleko větších podrobností. Je již na světě, byla odevzdána ministerstvu v řádném termínu podle smlouvy k 31. květnu letošního roku, a poté co projde jazykovou úpravou a drobnými, jak by se na půdě parlamentu řeklo, legislativně technickými opravami - v textu tabulka číslo 7 je ve skutečnosti tabulka číslo 10, to se stává - tak bude v závěru tohoto měsíce uvolněna veřejnosti.
Ta studie se zabývá mnoha faktory fenoménu zvaného investiční pobídky. Já bych tady pro nedostatek času zmínil jenom některé. Zabývá se např. otázkou lokalizace pobídek, s tím, že vychází z teze o alokační efektivnosti, která je jak intuitivně, tak i ekonomicky správná, to znamená že společenská výnosnost investiční pobídky je nejvyšší v nejméně rozvinutých, v nejméně nerozvinutých regionech, neboť tam pomáhá dohánět tomuto regionu průměr nebo ostatní regiony.
Jaká je skutečnost, ke které došla analýza. Například u tzv. programu na podporu technologických center a strategických služeb, což je jedna z odnoží investičních pobídek orientující se právě do služeb s vyšší přidanou hodnotou, tedy tam, kde by strukturálně postižený nebo chudší region mohl získat jistý akcelerační náboj, tak se ukazuje, že za celou dobu existence, se kterou analýza pracovala, tak 60 procent - 60 procent! - těchto pobídek bylo alokováno v regionech s nejnižší mírou nezaměstnanosti a s nejvyšším potenciálem jako takovým, tedy v regionech Prahy a středních Čech. 60 procent všech těchto pobídek bylo investováno a podpořeno v těchto dvou nejrozvinutějších regionech. Pak dochází k tomu, což je v materiálu také ilustrováno na případu jakési případové studie největší investice v Česku - TPC a TCPA v Kolíně, že tyto pobídky, tyto peníze daňových poplatníků pak jsou vynakládány úplně jiným směrem. Totiž v Kolíně od spuštění závodu do konce loňského roku vzrostl počet zahraničních pracovníků o 1500 - o 1500! - a vzhledem k tomu, že průměrný náklad na jedno takto vytvořené pracovní místo je asi 1 mil. korun, tak jsme podpořili z našich kapes 1,5 mld. korun zaměstnávání 1500 zahraničních pracovníků. To jsou poměrně neradostné výsledky.
Dalším momentem, který studie zkoumá, je vliv na zaměstnanost, ze které - z té studie zase vyplývá, že pobídky jsou alokovány zejména v regionech, kde je zaměstnanost velmi nízká, a také to, že spíše než ke snižování zaměstnanosti slouží investiční pobídky k přetahování zaměstnanců. Například tam, kde je hodně pobídek do zpracovatelského průmyslu, což je příklad právě Středočeského kraje, roste podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, ale klesá podíl zaměstnanců nebo počet zaměstnanců v ostatních sektorech. Jinými slovy, ti noví zaměstnanci se nerekrutují z nezaměstnaných, ale primárně se rekrutují z jiných oblastí. To znamená vlastně jenom dochází díky pohybu na trhu práce, podpořeného investičními pobídkami, tedy mohou více zaplatit, k tomuto pohybu a pobídnuté firmy vlastně přetahují zaměstnance těm firmám, které investiční pobídky neobdržely.
Zajímavé jsou také náklady, analýza nákladů na vytvoření jednoho pracovního místa. Jak už jsem řekl, dosahují částky něco více než 1 mil. korun, ale v některých případech dosahují až výše 15 mil. korun na jedno pracovní místo. To je případ Barum Continental v Otrokovicích.
Poslední věcí, kterou potvrdily dnešní statistické údaje z Czech Top 10, kde ty největší firmy jsou ještě větší, než byly předtím, a totiž závěr, že investiční pobídky podporují především velké zahraniční firmy, jimž poskytují tržní výhody na úkor malých a středních firem. Dochází tak k deformaci struktury ekonomiky ve prospěch velkých firem, které narostou do velké velikosti atd. atd. (Předsedající: Čas, pane ministře.)
Už končím. Je to opravdu velmi zajímavá studie, kterou poté, co bude zveřejněna, doporučuji každému k nahlédnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a bude ještě pan poslanec Plachý? Ano. Prosím, ještě můžete.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co zde zaznělo, je podle mě velmi závažné. Bohužel v časovém prostoru, který tady máme k dispozici - je to velmi malý časový prostor a mnoho informací. Požádal bych tedy pana ministra, aby nám dal do hospodářského výboru minimálně jedno paré poté, co projde jazykovými úpravami. Rádi bychom v hospodářském výboru slyšeli i další, např. návrh opatření k tomu, aby se něco podobného u investičních pobídek už nikdy neopakovalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já doufám, že podobným zážitkem bude i další interpelace, kterou podá pan poslanec Miroslav Váňa na pana ministra Cyrila Svobodu. Prosím, máte slovo, pane poslanče, držím palce.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane ministře, pokud mě paměť neklame, jste zatím dosud členem vlády, který má ve své kompetenci, řekl bych v popisu práce, celou proceduru legislativního procesu. Z této skutečnosti mi potom vyplývá logický závěr, pane ministře, že vy byste měl být opravdu prvním, který začne poukazovat na základní mezery, které se vyskytují v našem ústavním pořádku.
Pane ministře, je vám známo, že v našem ústavním pořádku dosud stále chybí zákon o konání všeobecného referenda? Já se domnívám, pane ministře, že vy víte, že ústava předpokládá existenci takovéhoto všeobecného zákona. Já se také přiznám, že z předchozích vašich vystoupení zde na půdě Sněmovny jsem pochopil, že vám je jaksi proti srsti jakýkoli zákon, který ve svém názvu byť jen nese slovíčko referendum.
Pane ministře, nemáte pocit, že vláda, která legislativní cestou dlouhodobě a tvrdošíjně brání zákonu o všeobecném referendu či referendu s účelovým vymezením, je vládou, která pohrdá občany této země? Nemáte snad pocit, že právě toto je klasický úkaz arogance vládní moci? Pane ministře, proto si dovolím vám položit konkrétní otázku. Co jste prosím, pane ministře, vy konkrétně sám, učinil pro to, aby zákon o všeobecném referendu vláda zařadila do plánu legislativních prací? Prosím konkrétní odpověď.
***