(16.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tohle tam bylo opakovaně dalšími členy NATO řečeno a byla to prostě jasná stížnost na naše chování! A pan místopředseda vlády říká: Vše je jasné. Všem by to mělo být jasné a všichni byste už dneska měli zvedat ruku.
Takže já doufám… Já vlastně vím, že jsem to zřejmě asi pro pana místopředsedu nevysvětlil a budu to asi muset opakovat ještě víckrát. Ale doufám, že se najde aspoň někdo, kdo pochopil to, co jsem tady mínil. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Milan Urban, poté je přihlášena paní ministryně Vlasta Parkánová.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, mě fascinuje, jak tady pan ministr Nečas zřejmě ze strachu říci jasný názor ODS neustále opakuje věci, které nejsou pravda.
Já jsem možná v této Sněmovně jediný žijící politik, myšleno služebně, který byl v roce 2003 v Oválné pracovně a jednal s panem prezidentem Bushem. Garantuji vám, že tam nepadlo ani jedno slovo o umístění radarové základny či raketové základny v České republice.
Proč se pořád schováváte za sociální demokracii? Jestli chcete radary v České republice, tak to řekněte! Neschovávejte se za to, že někdo někdy začal nějaká jednání. To jsou pouze technická jednání. Vy jste nebyl ani v té vládě, ani v té Oválné pracovně, říkáte tady nesmysly! Jestli chcete radary v České republice, tak se neschovávejte za sociální demokracii. Říkejte to nahlas. My svůj názor také říkáme nahlas. A jestli jste si všiml, v sociální demokracii jsou ty názory rozdílné! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se o slovo přihlásila paní ministryně Parkanová, takže jí musím udělit slovo, protože má přednost. A vás prosím o klid. (Zvoní.)
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych nejprve poděkovala panu poslanci Hamáčkovi za jeho včerejší velmi věcný projev a vůbec za odpovědný přístup k celé problematice protiraketové obrany. Vystupuji ale hlavně proto, abych vysvětlila jeden rozpor, ke kterému mezi ním a mnou došlo v průběhu úterní rozpravy k protiraketové obraně, a ukázat, že se jedná o rozpor pouze zdánlivý.
Já jsem ve svém vystoupení informovala o zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu, přičemž pan poslanec Hamáček má slova interpretoval tak, že prý příliš nadsazuji výsledky tohoto jednání. Doslova řekl, a teď budu citovat: "Rozhodně bych byl velmi opatrný v tvrzení, že se 26 členských států shodlo na tom, že americký systém je potřebný." A dále pan poslanec Hamáček pokračoval svojí interpretací závěrečného komuniké bruselského jednání ministrů obrany, podle níž NATO vyhodnotí dopady rozmístění amerického systému na alianci, avšak ne že s tím souhlasí.
Pan poslanec Hamáček má naprostou pravdu. Ale já jsem také nic takového ve svém vystoupení netvrdila. Řekla jsem pouze, že - a zase budu citovat - "máme konsensus spojenců, že úvahy o alianční protiraketové obraně musí zohlednit plánovaný evropský pilíř amerického systému". A tato zdánlivě samozřejmá věc je totiž opravdu významným přelomem. Až dosud byla totiž situace taková, že Spojené státy budovaly svůj systém protiraketové obrany, vedle toho všech 26 spojeneckých států posuzovalo možnosti obrany 24 evropských zemí aliance společným aliančním systémem. A opět zcela odděleně od těchto dvou projektů teritoriální, čili chcete-li strategické protiraketové obrany probíhají práce na aliančním systému taktické protiraketové obrany sil nasazených v zahraničních operacích. A opět nezávisle na právě zmíněných probíhají v rámci Rady NATO - Rusko práce na interoperabilitě systému taktické protiraketové obrany NATO a Ruska.
To, že NATO formálně vtáhlo do svých úvah o alianční protiraketové obraně Evropy evropský pilíř amerického systému, je skutečně zcela zásadní krok na cestě k integraci těchto dosud paralelních projektů do jediné architektury, jejíž jednotlivé součásti se budou vzájemně doplňovat a posilovat, což je pochopitelně mnohem efektivnější řešení než mít několik paralelních systémů, které, můžeme říci, nevědí jeden o druhém. A právě proto jsem mohla bruselské zasedání ministrů obrany aliance plným právem označit za zlomové a zcela pozitivní, ačkoli tam doopravdy nebyl žádným způsobem vyjádřen souhlas s evropským prvkem amerického protiraketového systému, že se tam diskutovala jeho potřebnost. Klíčové je, že se podařilo dosáhnout konsensu všech spojenců, že projekty protiraketové obrany, ať již ty existující anebo ty teprve zamýšlené, budou uvažovány a posuzovány zároveň a komplexně, s vědomím, že všechny svým způsobem přispívají k jedinému cíli - k obraně zúčastněných zemí před raketovým napadením.
Česká diplomacie svým jasným a pevným postojem zdůrazňujícím potenciální komplementaritu a vzájemnou provázanost všech forem protiraketové obrany a zejména celoevropský rozměr našich bilaterálních jednání se Spojenými státy má skutečně nemalou zásluhu na tomto vývoji a je za to mezi spojenci oceňována. A proto platí to, co jsem řekla již v úterý, že bilaterální jednání České republiky se Spojenými státy mají jasnou a pozitivní odezvu v NATO a že Česká republika tím může vnést významný příspěvek k zajištění bezpečnosti všech aliančních spojenců.
Já ještě jednou děkuji panu poslanci Hamáčkovi za jeho pozitivní a konstruktivní příspěvek do úterní rozpravy a s potěšením konstatuji, že jsme vlastně hovořili oba ve stejném duchu, byť každý jinými slovy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď se můžeme vrátit k řádně přihlášeným. Ale hlásí se místopředseda vlády Petr Nečas, který může vystoupit kdykoliv.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já se musím přiznat, že jsem nikdy v Oválné pracovně nebyl, na rozdíl od pana exministra Urbana, ale současně bych mu možná chtěl připomenout, že ne každý, kdo byl v Oválné pracovně, se tím může chlubit a zapsal se slavně do dějin, takže já doufám, že on tento případ není.
Mě zaujalo, jak si tam popovídá s panem prezidentem Bushem při jeho angličtině, ale v pořádku… (Nesouhlasné projevy z lavic poslanců ČSSD, bubnování do stolů.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Klid, prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: To, co já považuji za důležité, je ale něco jiného. Já jsem tady citoval slova bývalého ministra obrany a současného poradce, nebo šéfa poradců předsedy sociální demokracie a hodlám tak činit znovu a znovu, protože ta slova by neměla zapadnout. Já je považuji za nesmírně důležitá i v kontextu, který následně vysvětlím, protože opravdu slova, že protiraketový systém může umožnit při stejných nebo nižších nákladech výrazně vyšší stupeň obranyschopnosti České republiky, je to pohled dopředu, jsou slova mimochodem racionální, inteligentní a mající svůj raison d´etre. Zrovna tak slova, kdy pan ministr Tvrdík prohlásil 1. října 2002, že by chtěl během několika následujících měsíců uzavřít smlouvu, která by jasně ukázala, že Česko má zájem vstoupit do amerického projektu, jsou podle mého názoru slova důležitá a klíčová, a to především v kontextu, že marně hledáme v té době vyjádření např. předsedy Poslanecké sněmovny, ministra průmyslu, prvního místopředsedy vlády a ministra financí, kteří by se od těchto zřejmě svévolných slov tehdejšího ministra obrany distancovali, kteří by je zpochybnili, kteří by je zrelativizovali. Naopak, nacházíme jedno velké mlčenlivé souhlasné mlčení. To je skutečnost. Prostě nic z toho, z těch plamenných slov, která tady dneska přednáší pan expředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek jako tehdejší třetí nejvýše ústavně postavený činitel v České republice nebo bývalí členové vlády, nic z těchto plamenných slov v té době nezaznívalo.
***