(9.10 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Jak se říká, finis coronat opus - konec korunuje dílo. Řízení schůze vlády prvním vicepremiérem obviněným policií z korupce toto pondělí na schůzi vlády, kde tatáž vláda slovně bojovala proti korupci, a jeho projev ve Sněmovně z minulého pátku, ve kterém útočil na hlavní svědkyni ve svém případu a ovlivňoval vyšetřování, to jsou věci nezapomenutelné. To je něco, co tady ještě nebylo.
Zase až tak překvapivé to pro nás ale nemůže být. Vláda se udržuje na stejných principech, na jakých vznikla. A tak se zastavím u legitimity této vlády.
Čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny před rokem se objevila tzv. Kubiceho zpráva, která obsahovala vylhaná tvrzení týkající se především sociální demokracie. Prý je sociální demokracie spjata s organizovaným zločinem. Nic se sice za rok, který uplynul od jejího zveřejnění, neprokázalo, ale v daném okamžiku to, jak říká politický klasik obdivovaný panem premiérem, zabralo a výsledek voleb to ovlivnilo. To byl také účel celé věci.
Vznik druhé vlády pana Topolánka 19. ledna byl umožněn získáním dvou kolaborantů, dřívějších poslanců sociální demokracie. Byl to podle koalice a pravicových médií nepochybně, ale zcela jistě od obou těchto mužů altruistický čin. Ti, kdo je dobře znají, tak o nich obou říkají, že to jsou úplní političtí skauti a altruisté.
No a teď do třetice, pokud jde o legitimitu této vlády. Pan Čunek jako první vicepremiér vlády v rozporu se západoevropskou politickou kulturou jako občan obviněný policií po podezření z trestného činu korupce tvrdošíjně setrvává ve své funkci. Tím, že pan Čunek neodstoupil z funkce vicepremiéra ihned po vznesení obvinění na svou osobu, začala být celá věc politizována, tedy abychom byli přesní, představiteli vládní většiny, a to ve vládě i v Parlamentu.
Trik nejvyšší státní zástupkyně spočívající v bezprecedentním odebrání živé kauzy státnímu zástupci v Přerově a jejím předání státnímu zástupci v Jihlavě přišel v poslední chvíli před uzavřením kauzy. Ve chvíli, kdy se jeden z ministrů veřejně vyjadřoval, že nebude dále sedět ve vládě s obžalovaným ministrem. Asi by tohoto ministra následovala v demisi, ač jistě nerada, jedna dosud vládní politická strana. To by znamenalo rozpad této koalice, a tedy této vlády. Takže zásah nejvyšší státní zástupkyně přišel v poslední možné chvíli, protože nebýt zásahu nejvyšší státní zástupkyně, mohla být dnes již vláda v troskách.
Potíž je v tom, že právo je v tuto chvíli ohýbáno, aby sloužilo této vládě jako nástroj k jejímu udržení u moci. Jak to kdysi říkala na popravišti madame du Barry: un moment, ještě chviličku.
Ačkoli volby dopadly remízou a legitimita této vlády, vyztužená dvěma kolaboranty, dříve poslanci sociální demokracie, je velice sporná, vrhla se tato vláda do radikálních reforem. Při nich staví na hlavu celý daňový systém, přeskupuje daně tak, aby byly co nejvýhodnější pro občany s nejvyššími příjmy. Tuto vládu nedojímá ani rychlý růst inflace v příštím roce a velmi pravděpodobný pokles reálné průměrné mzdy obyvatel. Jednotná rovná daň, jedna z vlajkových lodí vlády, není uplatněna v žádné opravdu vyspělé zemi Evropy. Pryč je při jejím uplatnění solidarita bohatých s chudými. Navýšení DPH v její snížené sazbě z 5 na 9 % bude znamenat růst cen potravin, léků, tepla, vodného, bytů, bydlení a dalších položek, tedy jinak řečeno, růst životních výdajů obyvatelstva.
Dalším experimentem z vládní dílny jsou poplatky ve zdravotnictví, které zasáhnou ty příjmově nejslabší - důchodce, rodiny s malými dětmi, tedy hlavní příjemce zdravotní péče. Chci veřejně říci, že jakmile se sociální demokracie vrátí do vlády, tyto poplatky dříve nebo později zruší. Podobný osud bude čekat za naší vlády drakonické vládní záměny v oblasti nemocenské, její nevyplácení v prvních třech dnech nemoci a její omezení v dalších dnech. Privatizace nemocnic a VZP, to jsou další pro nás zcela nepřijatelné záměry.
V zásadě zmíněné záměry koaliční vlády znamenají závažné narušení institucí sociálního státu. Jsou také útokem na životní úroveň širokých vrstev lidí - zaměstnanců, důchodců, zdravotně postižených, rodin s dětmi, střední třídy. Jak by se s tím sociální demokracie mohla smířit?
Občanská demokratická strana se vrátila ke své obvyklé arogantní politice, kterou krátce před volbami účelově opustila, a zdatně jí v tom sekundují obě další koaliční politické strany. Vládním stranám je úplně jedno, že jsou ve značném rozporu s veřejným míněním v řadě otázek, s hlavními záměry tzv. vládní reformy na prvním místě. Veřejné mínění však odmítá rovněž umístění radarové základny na českém území. Zato vláda ústy své ministryně obrany v jásavé častušce oslavuje radar. Veřejnost se ve své velké většině domnívá, že vicepremiér Čunek by měl ze své funkce odejít a že je jako ministr vlády zvýhodňován při vyšetřování. Co to však zajímá tuto vládu!
Veřejné mínění je podle průzkumu silně proevropské a poměrně silná většina našich občanů podle průzkumu Eurostatu podporuje ratifikaci evropské ústavní smlouvy. Co na to vláda? Podporuje kuriózní polský návrh, který může znamenat neúspěch v jednání o euroústavě v rámci Evropské rady tento týden.
Možná že by vláda mohla veřejnosti představit nějaké plody své zmatené zahraniční politiky. Rusko je podle ní neoimperiální, Čína je komunistická, to je možná axiom. Ale proč o těchto věcech mluvím. Německo má vlastně podle vlády velmocenské sklony. Opravdu mě pobavilo, že jsem se postupně v krátkém čase o sobě dozvěděl, že jsem vlastně proruský, proněmecký a smířlivý k Číně.
***