(15.10 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Co mi ale vzalo dech, byl skutečně způsob, jakým se tady objevil na vládních lavicích návrh zákona o kategorizaci léčiv. Myslím, že není mnoho parlamentů, kde se postupuje podobným způsobem. Domnívám se, že tak zásadní a poměrně složitá norma, které rozumí pouze málo odborníků v České republice, se měla projednávat standardním způsobem.
Snažil jsem najít společnou řeč s kolegy. Mluvili jsme s předsedou strany o tom, jak najít možnost k tomu, abych mohl podpořit vládní reformu. Já jsem nakonec byl ochoten ustoupit ze všech svých požadavků s tím, že by koaliční partneři uznali, že způsob předložení novely zákona o kategorizaci léčiv je nestandardní, že se má projednávat v řádném legislativním procesu ve výborech, protože ta norma zásadním způsobem rozhoduje o stanovování cen léčiv a úhrad léčiv ze zdravotního pojištění. Já jsem byl ochoten přistoupit na kompromis, že pan ministr Julínek s panem premiérem uznají, že tento návrh bude stažen a bude se projednávat řádně. Protože ale míra pochopení nebyla, tak bohužel nemohu tento návrh, jak je předložen, podporovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Do rozpravy se mi přihlásil pan premiér. Pane premiére, protože nemám žádné přihlášky, prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Byv vyzván, nechci v žádném případě otevírat nové kolo diskuse. Nechci ani vyvracet některé podle mě buď nepřesné informace, nebo možná politické statementy a vyjádření. Pokládám za velice mrzuté, když to, co zde bylo dnes několikrát vzpomínáno, to je ideologická předpojatost, zabraňuje fakticky opozici detailně číst, co vláda navrhovala nebo navrhuje, a poctivě se tím opravdu zabývat. Pak samozřejmě ta potenciální diskuse, po které všichni voláme, se míjí v prostoru a čase. Opozice kritizuje buď něco, co vláda vůbec nenavrhuje nebo nenavrhovala, nebo co se mezitím v průběhu projednávání změnilo, nebo - což samozřejmě je moje spekulace - odborně to posuzování dopadů jednotlivých kroků nezvládla, což je samozřejmě mrzuté. A ten apriorně odmítavý postoj od začátku, kdy si na diskusi fakticky jenom hrajeme, tu skutečnou diskusi, po které všichni voláme, blokoval a blokuje. Já doufám, že pouze dočasně.
To, že musíme provést nějaké kroky, přiznávají i největší kritici. To, že ponechat vývoj autonomně tomu, co je dnes v zákonech, je nemožné, to víme všichni. To, že jsme se dostali po volbách dlouhým vyjednáváním do časového tlaku, snad připouští opozice. To, že ty kroky z velké části vydiskutované v minulém roce, tehdy ještě i s dnešní opoziční sociální demokracií, jsou akceptovatelné nebo dohodnutelné, snad tady také už padlo. Já pouze doufám, že určitá zášť z nediskuse nepřeváží nad odpovědností a něčím, co bych nazval politickou zralostí Sněmovny, politiky Parlamentu, a pevně věřím, že vůli k diskusi ještě najdeme. Po tom kroku, který je nezbytně nutný, ať se někomu líbí časování, hloubka, priority atd. v reformách, které mohou vyřešit problém, který připouštíme všichni, a to je jednoznačně nastavený snad jediný vážný problém české ekonomiky, a to jsou deficity veřejných rozpočtů, tak v těch střednědobých opatřeních, jako je reforma zdravotnictví, reforma důchodů, veřejné správy jako takové a kroků, které budou znamenat modernizaci českého státu, že tam tu společnou řeč najdeme.
Před hlasováním nebudu říkat nic dalšího. Myslím si, že drtivá většina těch kroků je pozitivní, nepoškodí sociální skupiny, které jsou dnes ohroženy dalším vývojem, naopak jim pomůže, a že vývoj to ukáže. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Nyní se ptám, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Není tomu tak. Rozpravu končím.
Zeptám se na závěrečná slova navrhovatele a zpravodajů. Pan navrhovatel - nemá zájem. Pan zpravodaj Sobotka - ne. Paní zpravodajka Čurdová - také ne. Paní zpravodajka Fialová - také ne.
Přikročíme k hlasování o návrhu na zamítnutí, který padl od pana poslance Grebeníčka a pana místopředsedy Filipa.
Registruji žádost o odhlášení. Odhlašuji vás, žádám vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
A nyní budeme hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. (Ministr Kalousek: Nesouhlas.) Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 6 z přítomných 198 poslankyň a poslanců pro návrh 97, proti 100. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas.
Nyní vidím přihlášku pana předsedy Haška. Pane předsedo, prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v tuto chvíli, než bude načtena procedura a bude probíhat hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, oznámil, jaký bude další postup poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, a abych také tento postup odůvodnil.
Řada mých předřečníků probrala řadu velmi kvalitních a závažných důvodů, pro které z našeho pohledu bylo správné hlasovat před chvílí pro zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona. Vláda totiž tvrdila, že návrh zajistí jednak záchranu České republiky před růstem veřejného zadlužení. Opak je pravdou. V příštích letech může dojít na základě takto schválené legislativy k nárůstu veřejného dluhu až o 400 miliard korun. Vláda a koalice říkala, že sníží a zjednoduší daně.
***