(18.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Já si jenom musím ujasnit závěr vaší řeči, kdy jste říkal, že nebudete trvat na tom projednávání podle § 90 odst. 2. (Ano.) Já zde v prezidiálce mám napsáno, že právě podle tohoto paragrafu máme postupovat. Samozřejmě to můžeme rozhodnout potom v hlasování, zda takto postupovat, nebo ne. Sněmovna doufám slyšela vaše slova a bude se vaším doporučením řídit. Tolik asi na vysvětlenou.
Nyní prosím tedy zpravodaje pana poslance Milana Bičíka.
Poslanec Milan Bičík: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se v úvodu své zpravodajské zprávy ke sněmovnímu tisku 227 pokusil alespoň stručně objasnit, o co se jedná, v návaznosti na vystoupení pana předkladatele. Čili jedná se tedy o změnu školského zákona, konkrétně § 61 školského zákona, který nese název Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia.
Rekapitulace: Součástí českého právního řádu v oblasti vzdělávání je tzv. povinná školní docházka, v podstatě od šesti do patnácti let, během které mají žáci možnost získat první, tzv. základní stupeň vzdělání, případně základy vzdělání, případně alespoň splnit zákonem uloženou povinnou školní docházku. Ti, kteří ji splnili nebo kteří případně úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, se mohou ucházet o přijetí na střední školu. Těch je zase celá řada, mezi ně patří také gymnázia a lycea. Povinnou školní docházku velká většina dětí absolvuje v některém typu základní školy, s jednou významnou výjimkou, a tou jsou právě víceletá - šestiletá a osmiletá gymnázia. To umožňuje v největší míře uplatnění § 39 odst. 1 školského zákona, který hovoří o tom - a teď je to trochu důležité - že pokud je žák v průběhu povinné školní docházky přijat na střední školu, pokračuje v jejím plnění na této škole. V praxi to znamená, že žáci základních škol, kteří úspěšně dokončí pátý nebo sedmý postupný ročník základní školy a úspěšně splní podmínky přijímacího řízení na příslušném víceletém gymnáziu, se stávají žáky tohoto gymnázia, tedy střední školy, a další dva, v případě osmiletého gymnázia čtyři roky plní povinnou školní docházku tímto způsobem. Výuka - a teď budu hovořit podle nového školského zákona - přitom probíhá nebo bude probíhat podle školního vzdělávacího programu, který vychází z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, a s ukončením nižšího stupně víceletého gymnázia získávají vlastně žáci stupeň dosaženého vzdělání, toho základního vzdělání. Současně také splní povinnou školní docházku.
A tady jsme u jádra určitého problému, které budeme muset diskutovat. Zákon v současném znění v přijímání na střední školy nerozlišuje, kde a jak absolvoval žák povinnou školní docházku, a volí stejný přístup, tedy podrobuje všechny uchazeče o studium na střední škole přijímacímu řízení. Tady podotýkám, že přijímacímu řízení, nikoliv přijímacím zkouškám, protože to není totéž. Pro někoho paradoxně, to jsme slyšeli, pro někoho pak logicky i žáci, kteří absolvovali nižší stupeň víceletého gymnázia, musí podle § 61 školského zákona absolvovat přijímací řízení pro vstup na vyšší stupeň gymnázia, a právě toto přijímací řízení doporučují navrhovatelé odstranit. Žáci, kteří absolvovali nižší stupeň víceletých gymnázií, splnili tak povinnou školní docházku, získali stupeň základní vzdělání, by podle návrhu do vyššího stupně víceletých gymnázií postupovali automaticky. Tady bych chtěl upozornit, že návrh například neřeší, jak by se mělo postupovat například při přestěhování žáka a jeho zájmu přejít z víceletého na čtyřleté gymnázium, pokud se přestěhuje právě v období po ukončení povinné docházky.
Jako zpravodaj doporučuji při projednávání návrhu vaší pozornosti tyto skutečnosti:
Za prvé. Česká republika je dlouhodobě a opakovaně kritizována za řekl bych expanzi víceletých gymnázií a předčasnou selekci žáků ve věku, kdy mají získávat to základní vzdělání, základní vědomosti a dovednosti. Minimálně posledních šest vlád, respektive čtyři ministři si tuto skutečnost uvědomovali, uvědomují, hovoří o ní, ale je problém přijmout jakési politické rozhodnutí.
Za druhé. Důvodová zpráva ani v obecné, ani ve zvláštní části, a tady se neshoduji s panem předkladatelem, neuvádí důvody, pro které byl návrh zpracován. Je tam pouze uveden důsledek, tedy k jaké změně dojde. A tady bych vás poprosil, abyste zvážili sami, jak se z pohledu nového "Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy" a jeho na prvním místě uvedeného strategického směru, kterým je rovnost příležitostí ke vzdělávání, bude ten návrh, pokud bude přijat, jevit z pohledu různých skupin, jak jsme tady o nich hovořili, tedy z pohledu žáků nižších stupňů gymnázií a pak třeba z pohledu žáků základních škol, kteří vyjdou základní školu.
Za třetí bych chtěl upozornit, že navrhovaným vypuštěním odstavce 3 § 1, resp. té druhé části věty, je absolventům základních škol vzata možnost přijetí na vyšší stupeň víceletých gymnázií, přestože před zákonem mají splněny stejné výchozí podmínky jako absolventi nižšího stupně gymnázia.
Za čtvrté. Navrhovaná dikce zákona neřeší praktické situace, ke kterým může docházet právě v důsledku, pokud ten návrh bude přijat. Konkrétně se jedná například o otázku postupu v případě zájmu absolventa nižšího stupně víceletého gymnázia přejít na čtyřleté gymnázium, když se přestěhuje, protože § 66 odst. 4 s automatickým právem postupu a zároveň přestupu žáka nepočítá.
Za páté. Z pohledu navrhovaného doplnění odstavce 2 § 61, zase ve vztahu k tomu platnému znění, se domnívám, že je text nejednoznačný. Neuvádí totiž ročník, ale to je také technická záležitost.
Za šesté jsem také chtěl upozornit, že navrhovatelé žádají, aby Sněmovna při projednávání zákona postupovala podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu.
A za sedmé, abych nezdržoval - ano, stanovisko vlády vyslovuje s návrhem souhlas, současně však také doporučuje provést změny a to nelze provést ve zkráceném čtení.
Já se tedy v podstatě přidávám jako zpravodaj ke stanovisku vlády a upozorňuji, že v případě, že by navrhovatelé trvali na projednávání ve zkráceném čtení, mé stanovisko je k tomuto záporné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Zahajuji obecnou rozpravu. Požádáme ještě, aby právě na úvod obecné rozpravy jeden z navrhovatelů, pan kolega Miloslav Soušek, zopakoval svůj návrh o tom, abychom nepostupovali podle § 90.
Poslanec Miloslav Soušek: Já bych to chtěl upřesnit. Za prvé nebudeme postupovat podle § 90, to je první věc (Předsedající: Odst. 2.). Za druhé požadujeme, abychom pokračovali ve zkráceném režimu, tzn. zkrácení na 15 dnů pro projednávání. Tím se můžeme dostat do pořadu další schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tento návrh jsem registrovala, budeme se jím řídit. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní ministryně Kuchtová má slovo. Prosím o klid.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda na své schůzi v červnu projednala a posoudila tento návrh novely školského zákona a vyjádřila s tímto návrhem souhlas. Doporučila vypustit z návrhu novely bod 2, což je ten bod, který vlastně potom jakoby vypouštěl možnost žáků ze základní školy vstoupit do vyššího stupně víceletého gymnázia.
***