(18.10 hodin)
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, myslím, že nesmíme jít na argumentaci. Ta mi přijde dětinská. Říkat neptejme se vlády Spojených států, proč umístit radar v nejlidnatější části České republiky, kde žije dva a půl milionu obyvatel, je tady správní centrum atd. Neptejme se jich proč, protože oni přece dobře vědí, co činí, a my jim důvěřujeme. Přece my jsme svéprávná země. A určitá rizika - můžeme diskutovat, jak velká, ale já nevím, jestli skoro nulová, nebo skoro stoprocentní. Ale jsou tady určitá rizika, bezpečnostní rizika, a my musíme vědět, proč to má být tady, jaké jsou to důvody. A proč ne? Nebo budeme stále slepě věřit a necháme se znova třeba zbytečně napálit?
Já jsem se ptal pana premiéra na ty důvody, proč to má být zrovna tady v nejlidnatější, nejzranitelnější části České republiky, pokud to vůbec má být v České republice.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Řádně přihlášený pan poslanec Václav Votava a poté krátce vystoupím. Nechám se vystřídat v řízení kolegou Zaorálkem.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zareagovat na to, co tady říkal pan kolega Prosek. On nám sdělil, že ten radar v podstatě je bezpečný, že nemůže poškozovat zdraví obyvatel z okolí radaru, v okolí obcí radaru. Na to právě poukazují starostové. Občané mají obavy o své zdraví. Argumentoval tady zprávou komise, která vypracovala předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy. Samozřejmě jenom velký naivista by předpokládal, že ta zpráva bude mít závěr jiný, než je v té zprávě, a to že ten radar je bezpečný, že je zdravotně zcela nezávadný.
Jenom pro osvěžení já bych uvedl jména zpracovatelů této zprávy. Tak je to pan doktor Bednarčík, ten je z Fakulty vojenského zdravotnictví, je to pan inženýr Marek, ten je z Ministerstva obrany České republiky, je to pan inženýr Zdeněk Komárek, ten je z Ústředního vojenského zdravotního ústavu v Praze, a je to pan doktor Pekárek, který je z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření, Státní zdravotní ústav Praha. Opravdu tedy nezávislá komise. Já myslím, že je velice závislá ta komise, byť se snaží vydat nezávislou zprávu.
Jenom pro perličku bych uvedl k té brožurce, která je tedy nádherně vybarvená, zelená. Je tam každá obec zakreslená a autoři se snaží dokázat, jak tedy paprsek nemůže zasáhnout jednotlivé obce, neb tomu brání kopečky atd. Tak v této brožuře je i vyjádření Ministerstva zdravotnictví. Posudek Ministerstva zdravotnictví tedy zní: Ano, není to zdravotně závadné. Radar není zdravotně závadný, nebudou tedy vystaveni obyvatelé nějakým účinkům toho radaru. A ejhle, když se podíváme, kdo zpracoval ten posudek Ministerstva zdravotnictví, tak je to pan docent Pekárek. On vlastně zpracoval posudek sám na sebe, sám na to, co vytvořil, což je také velice podivné, a já si myslím, že to něco značí o serióznosti tohoto posudku.
Já bych chtěl na závěr jenom uvést, jak pan docent Pekárek třeba argumentuje tím, že radar teoreticky, když se namíří přímo na vesnici, tak v tom případě to záření je tak malé, že i kdyby mu byli vystaveni lidé v té vesnici, tak se vůbec nic nestane, protože v podstatě je to, jako kdyby jim do oken mířil vysílač signálu pro mobilní telefony. A co říká třeba generál Obering, který mluvil ve Sněmovně 23. 4. tohoto roku? Tak ten řekl: Když se mluví o zdravotních rizicích, hrozí podle Američanů velké problémy člověku, který by byl ve vzdálenosti osmi kilometrů po nějakou dobu vystaven přímo působení paprsků. Takže kdo má pravdu? Generál Obering, nebo pan docent Pekárek, který zpracoval posudek, který zpracoval tuto zprávu o účincích na obyvatele? A těsně u radaru jsou obce Teslíny, Míšov, Trokavec do vzdálenosti maximálně dva a půl kilometru. Je jasné, že pokud by tedy byl paprsek namířen přímo na tyto obce, no tak samozřejmě ty obce to vylidní. Takže kdo má pravdu? Generál Obering, nebo pan docent Pekárek?
Já si myslím, že ta zpráva je velice neseriózní, byla provedena na objednávku a je to nezávislá - v uvozovkách - zpráva o závislé komisi.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi.
Protože jsem se přihlásil do rozpravy, požádám kolegu Zaorálka, aby mě na chvilku vystřídal. A poznamenávám pana kolegu Bublana jako dalšího vystupujícího.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má tedy místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, budu velmi stručný, ale k mému vystoupení mě v podstatě vyprovokoval pan kolega Prosek. Prohlásil, že bude hlasovat pro umístění takové radarové základny na území České republiky. Ale taková debata se tady ještě nevedla. Já bych nevybočoval z rámce tohoto bodu, který tady máme na projednávání. Ale musím říct, že ani ústavní komise Poslanecké sněmovny, ani ústavní komise Senátu, ani nikdo jiný, natož Poslanecká sněmovna, se ještě nevyjádřil k závazným usnesením, zda Ústava České republiky umožňuje, abychom tady rozhodli hlasováním v Poslanecké sněmovně a v Senátu, tedy shodným usnesením obou komor Parlamentu, že zde bude umístěno cizí vojenské zařízení. Nemusím, myslím, citovat zejména panu premiérovi a ostatním články 43, respektive 35 a další Ústavy České republiky, kdy taková shodná usnesení se týkají pouze vyslání českých vojáků mimo území České republiky na dobu delší, než je oněch čtrnáct dní, a v počtu vyšším, než je svěřeno vládě. Stejně tak taková hlasování jsou pro pobyt cizích armád na území České republiky, nikoliv o umísťování cizích vojenských zařízení. Prosím, oddělujme to, protože výklad ústavy v tomto ohledu ještě nikdo neprovedl ani nebylo předpokládáno.
A vracím se k důvodové zprávě zákona číslo 1 z roku 1993, tedy tvůrcům ústavy, a podotýkám, že to byla ústava, která byla schvalována určitou ústavní většinou tehdejší České národní rady, která byla v ten moment - resp. která se tehdy spíše prohlásila v ten moment za jediný zákonodárný sbor České republiky, protože ústava byla přijímána na podzim roku 1992 a ještě existovalo Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky. A tedy samotné to jednání bylo svým způsobem ústavní nonsens. V něm se říkalo, že nejde o to, aby tady existovalo vůbec trvalé umístění cizího vojska, natož vojenská zařízení. Takový byl výklad. To se může najít v těch jednáních a podle mého soudu i ta důvodová zpráva má z tohoto pohledu velký význam minimálně pro posuzování takové mezinárodní smlouvy, bilaterální mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými před Ústavním soudem. Je evidentní, že takové prohlášení je prohlášením politickým, nikoliv prohlášením, které může znamenat, že by snad mohla Poslanecká sněmovna sama o tomto hlasovat.
Připomínám, že legitimita Poslanecké sněmovny neumožňuje, abychom něco takového provedli. Podotýkám, že téma americké radarové, respektive vojenské základny na území České republiky nebylo v žádném programu žádné politické strany, která kandidovala ve volbách roku 2006.
***