(16.50 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji za odpověď, která byla upřímná, ale netěšila zejména starosty dnes Jihomoravského kraje, odkud mám podnět.
S odvoláním na nález Ústavního soudu dochází k podávání žalob proti obcím na určení vlastnictví majetku zapsaného na jejich listech vlastnictví. Z toho lze dovodit, že soud tak zaujímá jinou pozici, než by měl, aspoň podle mého názoru, neboť tím spíše právo vytváří, což mu nepřísluší, a nikoliv aplikuje. Myslím, že tento problém by mohl být značný a ta nespokojenost obcí by mohla růst. Já samozřejmě nejsem legislativní odborník, ale možná by bylo vhodné, kdyby Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti posoudilo situaci a snažilo se najít nějakou cestu, protože ta situace může být tristní.
A malá poznámka mimo tuto interpelaci. Možnost převedení výpůjček zdarma, to znamená pozemky pod bytovými domy. Ten problém se nám už tahá řadu let, už jsme to několikrát ve Sněmovně prodlužovali, a jak mám informace, tak stále je počet těch nepřevedených pozemků obrovský. Asi využiji možná další písemné interpelace a požádám o tabulku, v kterých letech kolik toho bylo převedeno. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jestli chce pan ministr ještě reagovat, tak má ještě dvě minuty.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já bych chtěl jenom podotknout k poznámce pana poslance, že nejsme ve sporu. My nejsme ve věcném sporu, my se pouze lišíme v názoru, zda ten problém je, nebo není řešitelný legislativní obecnou právní úpravou. Veškeré expertní rešerše, které máme, říkají, že řešitelný není, že takový návrh by napáchal více škody než užitku a pravděpodobně by byl i v rozporu s ústavními principy, protože podle toho zákona už ty majetkové převody proběhly. Ta norma je zkonzumovaná a ten problém nastal až časem, jistou modifikací výkladu té normy. Nedomnívám se ani vzhledem k tomu, že to skutečně není zájmem státu ani Ministerstva financí, domáhat se tohoto majetku soudní cestou. Nedomnívám se ani, že to může být masový jev. Ano, v některých lokalitách, zmínil jste Jihomoravský kraj, vím, že v Brně to skutečně může znamenat problém, ale neumím jiné řešení, než že se tím skutečně budou zabývat soudy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, takže ukončíme tuto interpelaci a poprosím paní poslankyni Zelenkovou, která bude interpelovat paní ministryni Danu Kuchtovou ve věci ministerské funkce. Já teda se přiznám, já tady omluvu paní ministryně jsem nenašel, takže nevím, ale jenom sděluji, že tady paní ministryni omluvenou nemám v seznamu. Přesto tady, jak vidíme, není.
Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tedy byla ujištěna panem premiérem, že paní ministryně funguje, když jsem konstatovala, že ministerstvo je poněkud v rozvalu. Nicméně dnes tady není a já tu interpelaci, která je ústní a vyžaduje i, právě proto je ústní, vyžaduje bezprostřední ústní reakci, tak já ji dnes přednášet nebudu a současně stahuji i svoji interpelaci 16. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, i teda 14. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další interpelací, která byla vylosována a má pořadí číslo 11, je interpelace místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka na ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga ve věci odvolání velvyslance v Evropské unii Jana Kohouta. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já také přednesu interpelaci přestože tu není přítomen pan ministr zahraničí. Rád bych na něho učinil dotaz vzhledem k tomu, že nepopírám, že pan ministr Schwarzenberg se, i když říká věci, se kterými někdy nesouhlasím, snaží vystupovat kultivovaně za všech okolností, přesto se přiznám, že mě překvapil způsob, jak byl odvolán velvyslanec České republiky v Evropské unii pan Kohout. Protože, tak jak jste byli informováni, jeho odvolání proběhlo tak, že se to zmíněný velvyslanec dozvěděl prakticky z médií a přišlo to ve chvíli, kdy to vlastně vůbec nečekal a nebylo to s ním do té doby projednáno.
Já bych se rád zeptal, jestli tohle je běžný způsob odvolávání velvyslanců na Ministerstvu zahraničí v současné době, nebo jestli tento postup byl mimořádný, výjimečný, ale pokud tomu tak bylo, samozřejmě tak je to podivné také proto, že role velvyslance u Evropské unie je funkce, která je výjimečná mezi posty velvyslanců. Je to vlastně v Bruselu takové malé ministerstvo. Role tohoto úřadu je pro Českou republiku v současné době vysoká a samozřejmě také v souvislosti s tím, že se blíží předsednictví v roce 2009, tak tento post má svůj obzvláštní význam. A celý ten průběh odvolání i ta situace potom, kdy se ukázalo, že vlastně personálně není připraveno řešení a muselo se nějakou dobu hledat, to všechno ukazuje na postup, který právě z hlediska blížícího se předsednictví podle mě je velmi sporný, pochybný a je těžké tomu rozumět.
Já bych rád řekl, že velvyslanec pro Evropskou unii vlastně má povinnost obsáhnout v těch jednáních COREPERu celou škálu problémů od řekněme financí až po vnitro. Je to poměrně docela mimořádně náročná věc, kterou nezvládne podle mě každý diplomat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane místopředsedo, čas uplynul, musím vás upozornit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se ptám pana ministra, jak je možné, že to proběhlo tímto způsobem, a doufám, že mi to vysvětlí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi. Upozorňuji pouze, že pan ministr Karel Schwarzenberg je řádně omluven, a to pro účast na 62. zasedání Valného shromáždění OSN, a odpověď na tuto interpelaci bude zaslána panu místopředsedovi Zaorálkovi písemně.
Dalším vylosovaným je pan poslanec Josef Čerňanský, který vznáší interpelaci na ministra financí Miroslava Kalouska ve věci odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Josef Čerňanský: Dobrý den. Vážený pane ministře, již delší dobu probíhá jednání potomků našich občanů, kteří museli zanechat na Podkarpatské Rusi majetek, o odškodnění. Jak už to v takovýchto případech bývá, vyskytují se různé překážky a mnohdy i neochota věci řešit. Ptám se, v jakém stavu je v současné době řešení tohoto případu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím o odpověď pana ministra Miroslava Kalouska.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za otázku. Pane poslanče, jenom stručná rekapitulace onoho problému. Víme samozřejmě, že smlouvu mezi Československou republikou a Svazem socialistických republik byla Zakarpatská Ukrajina v roce 1949 sjednocena s Ukrajinskou socialistickou republikou. Občané měli právo optovat do Československa a za zanechaný nemovitý majetek měli obdržet odškodnění. Finanční a majetkové otázky s tím související byly s konečnou platností upraveny dohodou mezi oběma státy a protokolem ze 6. 7. 1957. Bylo to vyhlášeno v roce 1958.
Vnitrostátní uspořádání pak bylo následně upraveno zákonem č. 42 z roku 1958. V něm vláda byla zmocněna stanovit zásady, ve kterých případech a za které druhy majetku se poskytne náhrada. Na základě těchto zásad vlády pak tehdejší Ministerstvo financí vydalo vyhlášku 159/1959. Náhrada se poskytovala jen za nemovitý majetek povahy osobního nebo drobného soukromého vlastnictví. Na území České republiky bylo poskytnuto poté 1445 náhrad a vyplaceno celkem 13 429 000 tvrdé československé socialistické měny. Náhradová agenda byla ukončena v roce 1972.
***