(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Vláda počítá s poklesem reálných platů až do roku 2010, protože i v roce 2009 a 2010 má dojít ke zvýšení o pouhých 1,5 %, přičemž odhadovaná inflace se i v těchto letech bude pohybovat mezi 2 až 3 %.
Musím říci, že se nedivím učitelům, že včera demonstrovali před Poslaneckou sněmovnou. Vláda z nich totiž udělala jednu z hlavních obětí státního rozpočtu na rok 2008.
Studenou sprchou pro všechny zaměstnance veřejného sektoru, a je jich téměř půl milionu, bude i skutečnost, že vláda zřejmě vůbec neplánuje zvýšit v příštím roce tarifní platy. Ani o korunu. Něco takového se naposledy stalo v době ekonomické krize v letech 1996 až 1997. Ono symbolické 1,5% zvýšení tak u půlmilionu zaměstnanců veřejného sektoru půjde zřejmě pouze do nenárokových složek, což může znamenat, že se minimálně polovině zaměstnanců příští rok nezvýší plat při 4% inflaci ani o jedinou korunou.
Zajímavou perličkou je v této souvislosti to, jaký ministr vnitra Ivan Langer navrhuje růst odměn obecních a krajských zastupitelů. V minulých dnech odeslal návrh na to, aby růst odměn obecních a krajských zastupitelů byl v příštím roce 5 %.
Musím říci, že vláda by podle mého názoru mohla šetřit v oblasti snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru. Ale tady zcela rezignovala. Po původních slibech o tom, že sníží počty zaměstnanců o 40 tisíc, nakonec hora porodila myš. Aktuální závazek hovoří již jen o úspoře cca 9 tisíc míst do roku 2010. A opět je zde zajímavý paradox. V minulých letech ODS velmi kritizovala údajný nárůst počtu státních zaměstnanců a netajila se tím, že bude v této oblasti údajně dělat jinou politiku. Ale zatímco minulá vláda vedená sociální demokracií snížila počet státních zaměstnanců během tří let o více než 16 tisíc, ambice Topolánkovy vlády se pohybují pouze na 60 % stavu, kterého dosáhla minulá vláda. I v oblasti redukce tabulkových míst placených ze státního rozpočtu se ukazuje, že navzdory reformní rétorice vláda žádná skutečná účelná úsporná opatření neprovádí.
Již jsem na tomto místě několikrát hovořil o tom, jak praktická politika vlády poškozuje seniory. Právě oni totiž nejvíce doplatí na vládní daňové změny. A v šetření na důchodcích pokračuje vláda i v návrhu rozpočtu na příští rok. Přitom pro to není primárně rozpočtový důvod. V letošním roce vybere vláda vedená Mirkem Topolánkem na sociálním pojištění cca o 9 miliard korun více, než vyplatí letos na důchodech. V roce 2008 se na důchodovém účtu vytvoří přebytek ve výši cca 10 miliard korun. Důchodce bude jistě také zajímat, že na jaře roku 2009 bude plánovaný kumulovaný přebytek důchodového účtu dosahovat 23 až 25 miliard korun. Důchody však vláda navzdory přebytku valorizuje v roce 2008 jen o necelá 4%, tedy v průměru o 346 korun. Většina důchodců tak dostane ve skutečnosti přidáno někde mezi 200 až 300 korunami, a to v roce rekordní inflace a rekordního zvyšování nepřímých daní. V roce, kdy senioři si začnou platit více za léky a i za každou návštěvu u lékaře.
Nízká valorizace důchodů je vedle poklesu platu učitelů podle mého názoru největší ostudou tohoto návrhu státního rozpočtu. Vláda by přitom mohla v roce 2008 klidně valorizovat alespoň o 500 korun a i po této valorizaci ve výši 500 korun v průměru by jí na důchodovém účtu v příštím roce vznikl přebytek cca 4 miliard korun.
V červnu 2006 přitom dnešní předseda vlády Mirek Topolánek důchodcům písemně slíbil následující - opět cituji: "Případné zvýšení cen malé části zboží a služeb o několik procent bude kompenzováno čistými příjmy a důchodcům valorizací penzí ve výši tisíc korun měsíčně." Podmínka zvyšování cen je v příštím roce prokazatelně splněna. Ceny porostou i v důsledku vládního zvyšování DPH minimálně o 4 %. Předseda vlády Mirek Topolánek svůj písemný slib seniorům nesplnil - stejně jako desítky dalších předvolebních slibů.
Jsem přesvědčen o tom, že navržené deficity státního rozpočtu jsou příliš vysoké. Musím se přiznat, že jsem očekával, že po prosazení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů přijde vláda s návrhem na razantní snižování deficitu státního rozpočtu. Odpovídalo by to i předvolebním prohlášením největší vládní strany - ODS.
ODS v minulých letech pravidelně kritizovala vlády vedené sociální demokracií za existenci rozpočtového schodku a slibovala, že pokud se dostane k moci, zastaví zadlužování země. Ale to se nestalo. A do roku 2010 se to ani nestane. Navržený vývoj deficitu státního rozpočtu do roku 2010 je pro mne zklamáním. Deficit nominálně neklesá, dokonce nominálně mírně roste. Pro rok 2008 je navržen ve výši 71 miliard korun, o rok později 72 miliard korun a v roce 2010 má vzrůst na 73,5 miliardy korun. Přitom v letech 2005 až 2007 se deficity státního rozpočtu pohybovaly v nominální výši 56 až 80 miliard korun. I v letošním roce Ministerstvo financí predikuje, že deficit státního rozpočtu by nemusel překročit částku 80 miliard. Po takzvané reformě se deficit jednorázově sníží o 10 miliard a pak už bude jeho nominální výše pouze stagnovat.
Pokles podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP až na 2,3 % v roce 2010 tak tato vláda dosahuje zejména díky růstu ekonomiky a především díky zvyšování nepřímých daní, ke kterému dojde v příštím roce. Pod 3 % hrubého domácího produktu se však deficity veřejných rozpočtů pohybovaly už v minulých letech. V roce 2004 činil deficit 2,8 % HDP, v roce 2006 2,7 %. Musím říci, že ačkoli vláda intenzivně strašila tím, že v letošním roce deficit překročí 4 % hrubého domácího produktu, poslední odhady hovoří pouze o cifře 3,6 %. Což už znamená, že odchylka od původního konvergenčního programu bude jenom 0,3 %, tedy žádný nekontrolovaný vývoj veřejných rozpočtů, ale pouze reakce na nové zákony, které byly schváleny na jaře roku 2006.
Jsem přesvědčen o tom, že v roce 2010 by mohl být deficit státního rozpočtu výrazně nižší. Mohl by se pohybovat na úrovni 55 až 60 miliard korun. Takového výsledku by Česká republika mohla dosáhnout tehdy, pokud by upustila od dalšího snižování daní z příjmu firem a od daňového osvobozování nejvyšších příjmových kategorií. Topolánkova vláda se pokouší ovšem o jinou strategii. Kombinuje zcela ideologické daňové škrty s předstíráním snahy o snižování rozpočtového schodku. Výsledek je ovšem podle očekávání nevalný. Na konci funkčního období bude deficit státního rozpočtu přesahovat 70 miliard korun.
V letech 2004 až 2006 klesal podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. V roce 2004 činil tento ukazatel 30,3 % hrubého domácího produktu a v roce 2006 dokonce poklesl podíl celkového veřejného dluhu na HDP na 30,1 %. Během funkčního období minulé vlády, v letech 2002 až 2006, se veřejný dluh v České republice zvýšil o 270 miliard korun. Podle předloženého rozpočtového výhledu se veřejný dluh za vlády Mirka Topolánka v letech 2007 až 2010 zvýší o 400 miliard korun. Na konci roku 2006 činil celkový veřejný dluh v České republice 973 miliard korun. V roce 2010 ti bude 1,3 bilionu korun, a to v situaci, kdy již od roku 2008 nemusí vláda dluhově financovat ztrátu České konsolidační agentury, na jejíž úhradu minulá vláda vynaložila více než 90 miliard korun.
***