(11.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)

Britská strana prostřednictvím své velvyslankyně v Praze koncem října 2006 požádala o možnost poskytovat výcvik též příslušníkům ozbrojených sil států mimo členských států NATO a mimo států sdružených v Partnerství pro mír. Dopis v této záležitosti byl adresován tehdejšímu ministru obrany Jiřímu Šedivému, který v listopadu 2006 velvyslankyni Velké Británie informoval, že pobyt příslušníků ozbrojených sil států mimo NATO a PFP na území České republiky za účelem jejich účasti v kurzech pořádaných britským týmem podléhá předchozímu souhlasu Parlamentu a že Ministerstvo obrany zpracuje příslušný materiál pro vládu a následně pro Parlament v této věci.

V rámci zpracování vládního návrhu na vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s pobytem příslušníků ozbrojených sil cizích států za účelem jejich účast ve výcvikových kurzech pořádaných britským týmem byla britská strana požádána o konkretizaci států, které by měly příslušníky svých ozbrojených sil vysílat do České republiky k účasti na kurzech. Na základě upřesnění poskytnutého britským vojenským přidělencem v Praze v únoru letošního roku byl zpracován materiál zahrnující příslušníky ozbrojených sil Afghánistánu, Alžírska, Iráku, Maroka a Tuniska. V případě Afghánistánu a Iráku jde o státy, které se za pomoci mezinárodního společenství snaží obnovit své vlastní ozbrojené síly, a to na demokratickém základě. V případě Alžírska, Maroka a Tuniska se zase jedná o státy, které aktivně spolupracují se Severoatlantickou aliancí v rámci tzv. Středomořského dialogu ve vojensko-bezpečnostní oblasti včetně boje proti terorismu.

Pokud jde o tyto další státy, nově doplněný odstavec 3 článku 1 memoranda, které je obsahem tohoto návrhu, stanoví, že účast příslušníků ozbrojených sil takových států v kurzech pořádaných britským týmem bude podléhat předchozímu souhlasu Ministerstva obrany České republiky. Tímto ustanovením je zajištěno dodržování ústavnosti pobytu cizích ozbrojených sil na území České republiky. Ministerstvo obrany totiž může udělit takový souhlas pouze v případě, že účast příslušníků ozbrojených sil v kurzech pořádaných britským týmem schválil Parlament podle článku 43 odst. 3 písm. b) ústavy. Ustanovení odst. 3 článku 1 zmíněného memoranda sleduje rovněž ochranu bezpečnostních zájmů České republiky, neboť vydání souhlasu Ministerstva obrany může předcházet dotaz adresovaný zpravodajským službám, zda osoby, které mají být vyslány do České republiky k účasti na kurzu, nepředstavují bezpečnostní riziko. Je totiž třeba vzít v úvahu, že na území některých z uvedených států probíhají ozbrojené konflikty a existuje zde zvýšené riziko infiltrace ozbrojených sil teroristickými skupinami.

Konečně závěrem bych chtěla říci, že protože rozvoj spolupráce s těmito uvedenými státy je v zájmu České republiky, vláda navrhuje vyslovit souhlas s pobytem příslušníků ozbrojených sil Afghánistánu, Alžírska, Iráku, Maroka a Tuniska za účelem jejich účasti v kurzech pořádaných britským týmem na území České republiky. Současně je navrhováno omezit počet příslušníků ozbrojených sil těchto států vysílaných do kurzů tak, aby v žádném okamžiku nepřesáhl počet 50 osob. Obdobně vláda navrhuje limitovat délku tohoto pobytu třemi měsíci.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, vám, paní ministryně. Vládní návrh projednal výbor pro obranu. Usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 270/1. Zpravodajem výboru je pan poslanec Alexander Černý. Prosím ho o slovo nyní.

 

Poslanec Alexander Černý: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, usnesení výboru pro obranu z 15. schůze z 12. září 2007 k vládnímu návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky s pobytem příslušníků ozbrojených sil cizích států za účelem jejich účasti ve výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice, sněmovní tisk číslo 270.

Po odůvodnění prvního náměstka ministryně obrany dr. Martina Bartáka, zpravodajské zprávě poslance Alexandera Černého a po rozpravě výbor pro obranu

1. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s pobytem příslušníků ozbrojených sil Afghánistánu, Alžírska, Iráku, Maroka a Tuniska za účelem jejich účasti ve výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice, s tím, že počet příslušníků ozbrojených sil těchto států vyslaných do výcvikových kurzů nepřesáhne v žádném okamžiku 50 osob a délka jejich pobytu bude činit maximálně tři měsíce,

2. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, proto se vás táži, kolegyně a kolegové, zda se někdo hlásíte. První se hlásí pan poslanec Alexander Černý. Prosím.

 

Poslanec Alexander Černý: Dámy a pánové, nepochybuji, že existuje dost dobrých důvodů, proč hodnotit činnost Britského poradního a výcvikového týmu jako úspěšnou. Dosud se však týkala pouze příslušníků ozbrojených sil zemí Severoatlantické aliance a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír. Rozšířit výcvik o příslušníky ozbrojených sil takových zemí, jako je Afghánistán nebo Irák, je však mírně řečeno problém. Účast cizích vojáků v kurzech pořádaných britským týmem má charakter pobytu ozbrojených sil jiných států. Účastníci kurzu jsou ozbrojeni. Ne nadarmo se tímto problémem proto zabývá Parlament.

Dovolte mi kratičký citát z dnes již projednávaného tisku 249, Informace o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích. Na straně 6 předkládací zprávy v části Politicko-bezpečnostní situace v Afghánistánu se mimo jiné praví: "Bezpečnostní situace v Afghánistánu je hodnocena trvale jako riziková, pod částečnou kontrolou. K největším hrozbám patří působení mezinárodních teroristických skupin, organizovaný zločin, nedostatečný výkon státní správy, korupce." Na straně 9 stejného materiálu v části týkající se Iráku lze najít obdobné tvrzení: "Pokračování politického procesu zatím nepřineslo zlepšení bezpečnostní situace. Účinnost teroristických aktivit stoupá." Nic překvapivého. Podobné výroky čteme v každé zprávě popisující situaci v těchto zemích už několik let.

Upravené memorandum o těchto zemích hovoří jako o dalších státech přijatelných pro českou i britskou stranu. Velmi by mě zajímalo, kdo a jak stanovil kritéria, podle kterých se v tomto případě posuzuje přijatelnost té či oné země.

Co mě však zajímá daleko více, je bezpečnostní riziko. Paní ministryně se už o možné hrozbě zmínila, ale přesto mi dovolte připomenout. Ustanovení 3. odstavce článku 1 memoranda, že vydání souhlasu s pobytem příslušníků ozbrojených sil může předcházet dotaz adresovaný zpravodajským službám, zda osoby, které mají být do kurzu vyslány, nepředstavují bezpečnostní riziko, mě rozhodně neuspokojuje. Podotýkám, že o žádné další bezpečnostní pojistce v předkládací zprávě ani při projednávání ve výboru pro obranu nebyla řeč. Nemám podrobné informace o kvalitě práce bezpečnostních služeb zmíněných zemí, ale dovolím si tvrdit, že na tom nebudou o mnoho lépe než ostatní ozbrojené složky, kterým už několik let usilovně pomáháme.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP