(12.40 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Ve prospěch ministerstva se prolomila povinnost mlčenlivosti uložená zákonem exekutorovi, upravilo se půjčování spisů soudního exekutora a nahlížení do těchto spisů tak, aby tento postup odpovídal potřebám státního dohledu. Žádné další větší či vyšší ambice tato krátká novela neměla.
Jsem přesvědčena, že je dobře, že k zpřesnění některých pravidel hry a možnosti posílení dohody ze strany Ministerstva spravedlnosti došlo. Přesto jako zpravodajka spolu s vámi i s panem ministrem doufám, že se podaří předložit v brzké době na půdu Poslanecké sněmovny i větší novelu, která by otevřela i některá bolestná témata, která souvisejí s výkonem exekuční činnosti v České republice, a to namátkou zabavování věcí v nepoměrně vyšší hodnotě, než je samotný dluh, prodej movitých věcí v případě, že oprávněná osoba podala vylučovací žalobu, a další neduhy, na které není vždy jednoduché najít snadnou a rychlou odpověď a řešení.
Ústavněprávní výbor projednal tuto tzv. malou novelu předloženou vládou ČR na svém zasedání 16. srpna 2007 a přijal komplexní pozměňovací návrh, který zahrnul i některé drobné úpravy původně připravovaného textu.
Vzhledem k tomu, že očekávám, že ve druhém čtení padnou pravděpodobně ještě další pozměňovací návrhy, které nemusí být připravené k tomuto komplexnímu pozměňovacímu, ponechám na zvážení při třetím čtení, jak bude navrženo hlasování. V tuto chvíli nenavrhuji, abychom za případný základ dalšího projednávání vzali onen komplexní pozměňovací návrh, protože je poměrně rozsáhlý a mohli bychom tak zamezit kolegům z ostatních výborů podat další návrhy.
Mám před sebou ještě upravený text, který jste dostali na lavice a který malinko upřesňuje některá přijatá znění ústavněprávním výborem. Přihlásím se ale jako zpravodajka do podrobné rozpravy s oficiálním podáním tohoto pozměňovacího návrhu.
Mohu potvrdit, že projednávání probíhalo velmi nekonfliktně, napříč politickým spektrem ve veliké shodě a v žádném případě nevnímám tuto novelu jako jakýkoli podnět ke střetu v Poslanecké sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu písemnou přihlášku od pana poslance Petra Bratského. Prosím, abyste v této obecné rozpravě vystoupil jako první.
Poslanec Petr Bratský: Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, právě tak jako předkladatelé nemám žádnou velkou ambici, dokonce jednu strašně malinkatou, a to je malinko zpřesnit jednu část. Až ji uslyšíte, myslím, že pochopíte, že to bylo třeba.
§ 89 zní: Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí náklady hotových výdajů exekutorovi oprávněný.
Tato pravidla znamenají, že i když exekutor nevymůže vůbec nic, zaplatí věřitel exekutorovi vždy nejméně 3500 Kč, což je paušální částka hotových výdajů exekuce, kterou stanoví vyhláška 330/2001 Sb. Proto chci navrhnout, aby věta byla malinko doplněná takto: V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí náhradu hotových výdajů exekutorovi oprávněný, nedohodnou-li se exekutor s oprávněným jinak.
Tento malý doplněk bych chtěl zdůvodnit těmito argumenty. Podnikání exekutora se stává podnikáním bez rizika, neboť bez ohledu na výsledek exekuce exekutor vždy dostane aspoň 3500 Kč bez ohledu na skutečnou výši hotových výdajů. Toto je zcela ojedinělé a myslím si, že i nesprávné. Navíc druhá věta navrženého znění § 89 exekučního řádu je formulována tak, že vzbuzuje zdání, že odchylná dohoda exekutora a oprávněného není možná. Často se vyjednává o tom, zda oprávněný bude povinen v případě nevymožení dlužné částky hradit exekutorovi náklady exekuce. Navržené znění znemožňuje soudním exekutorům náhradu hotových výdajů po oprávněném nepožadovat, ačkoli by v řadě případů byli ochotni se dohodnout na tom, že automatická náhrada hotových výdajů není nutná. Navržené znění do jisté míry snižuje i motivaci exekutora k vymožení dlužné částky. Osobně se sice domnívám, jak ty lidi znám a jejich činnost, že ne příliš, nicméně teoretická šance zde je. Má-li za každých okolností od oprávněného zaručenu částku 3500 Kč, může to mít i negativní dosah na intenzitu výkonu exekutora směřující k vymožení pohledávky.
Navržené znění i malinko zhoršuje vymáhatelnost pohledávek, protože zvyšuje potenciální náklady vymáhání. Navržené znění je proto - a teď prosím v uvozovkách -namířeno vlastně proti věřitelům, kterým má exekutor pomáhat. Navržené znění je nelogické i z toho důvodu, že ve výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu se podobné pravidlo neuplatní. Obecně je nežádoucí, pokud jsou procesní pravidla dvou řízení, sloužící ke stejnému účelu vymožení judikované pohledávky, různá. Právní řád by měl být konzistentní a přehledný.
Věřím, že toto drobné doplnění jak pan ministr, tak paní zpravodajka přijmou a že až budeme o něm hlasovat, přijmete ho i vy jako drobné doplnění velmi dobře připraveného předpisu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bratskému. O slovo se hlásí pan kolega Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní předsedající, vážený pane předkladateli, chtěl bych kolegu Bratského ujistit, že advokát stejně jako exekutor je sice oprávněn požadovat náklady, ale rozhodně mu nikdo neukládá povinnost tyto náklady vymáhat. Je tomu vždycky tak, že pokud se nedohodnou jinak, platí zákon. To, co navrhl kolega Bratský, je zcela nadbytečné a nemá to žádnou oporu v realizaci těchto nároků.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Křečkovi. Slovo má paní poslankyně Kateřina Jacques.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se dvěma pozměňovacími návrhy, které vám byly rozdány do lavic a jdou v duchu vládního návrhu i komplexního pozměňovacího návrhu, čili směrem ke zvýšení odpovědnosti soudních exekutorů bez snížení účinnosti vymáhání práva a směrem k přesněji nastaveným pravidlům pro jejich činnost. Oba předložené návrhy jsem vypracovala ve spolupráci s neziskovou organizací Iuridicum Remedium, kterým bych tímto chtěla poděkovat. Návrh podporuje Asociace občanských poraden. Návrh byl projednán se zástupci předkladatele a Ministerstvo spravedlnosti se všemi souhlasí.
S ohledem na nedobré zkušenosti z praxe posilují dozor ministerstva nad stavovskými předpisy upřesňují postup při nakládání s věcmi při exekuci vyklizením a při vyčíslení nákladů exekuce a rozšiřují kárnou odpovědnost a umožňují ukládat novou kárnou sankci. Věřím, že získají všeobecnou podporu, a předem vám za to děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Kateřině Jacques. Jsme stále v obecné rozpravě. Ptám se na další vystoupení v obecné rozpravě. Není žádná žádost, proto obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu. Mám zde dvě přihlášky. Paní poslankyně Eva Dundáčková a pan poslanec Petr Bratský. Paní kolegyně Dundáčková má slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, byly rozdány dva pozměňovací návrhy spojené s mým jménem, a to jeden, na kterém jsou pozměňovací návrhy na třech stranách uvedeny písmeny a), b), c), d), e). Je to text, který byl konzultován s Ministerstvem spravedlnosti a který je zpřesňujícím pozměňovacím návrhem ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k přijatému usnesení výboru ústavněprávního. Většinou jde pouze o zpřesnění textu, který přijal a projednával ústavněprávní výbor. Obsahuje jedinou novinku, která se týká centrální evidence exekucí.
Centrální evidenci exekucí by měla vést Exekutorská komora. V mém návrhu se umožňuje za poskytnutí údajů z této centrální evidence exekucí stanovit vyhláškou odměnu. Tuto vyhlášku přijímá ministerstvo. Je to rovněž postup, který byl s ministerstvem konzultován a je odsouhlasen.
***