Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(15.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Nezaznamenala jsem žádnou další přihlášku do obecné rozpravy k tomuto návrhu zákona, takže tuto rozpravu končím.

V této rozpravě nepadl ani návrh na zamítnutí, ani na vrácení navrhovateli k dopracování. Zeptám se tedy, jestli si pan ministr přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj si přeje přednést závěrečné slovo, má k tomu prostor.

Poslanec Vítězslav Jandák: Paní předsedající, děkuji. To slovo bude velice krátké. Já bych chtěl poprosit, aby tento návrh byl postoupen jednak do výboru kultury, říkám to zkráceně, a pak ještě navrhuji a jednal jsem o tom s panem předsedou výboru pro evropské záležitosti, takže navrhuji, aby byl postoupen těmto dvěma výborům. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano. Já vám děkuji, vážený pane zpravodaji. Přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu navrhuje taktéž organizační výbor. Pan zpravodaj rozšířil návrh na přikázání ještě výboru pro evropskou integraci.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V prvním hlasování, které tímto zahajuji, pořadové číslo 127, budeme rozhodovat o přikázání projednávaného tisku projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 133 poslankyň a poslanců se pro tento návrh vyslovilo 107.

V následujícím hlasování s pořadovým číslem 128, které taktéž tímto zahajuji, rozhodneme o přikázání výboru pro evropskou integraci. Kdo z vás s tímto návrhem souhlasí, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 139 poslankyň a poslanců se pro tento návrh vyslovilo 90, proti 10. I tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a taktéž výboru pro evropskou integraci. Končím prvé čtení sněmovního tisku 289.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat a o jehož pevné zařazení na dnešní odpoledne jsme rozhodli je bod číslo 63, kterým je

Předložený návrh uvede ministr kultury pan Václav Jehlička. Prosím, vážený pane ministře, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Václav Jehlička Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů byla přijata na 33. zasedání Generální konference UNESCO dne 20. října 2005 v Paříži. Vstoupila v platnost 18. března tohoto roku a ke 13. září 2007 měla úmluva již 68 smluvních stran, z toho 22 států Evropské unie a dalších 5 členských států Evropské unie již také zahájilo ratifikační proces. Pro informaci uvádím, že jde o Belgii, Maďarsko, Nizozemí, Velkou Británii a nyní i Českou republiku. Velmi důležitá informace je, že dne 18. prosince 2006 se stalo stranou úmluvy i Evropské společenství. Tento razantní růst počtu smluvních stran ukazuje, jakému zájmu se úmluva těší na mezinárodním poli.

Přistoupení Evropského společenství k úmluvě bylo zásadním krokem podtrhujícím její význam i v evropském rozměru a uznáním ze strany společenství, že úmluva je významným nástrojem pro oblast rozvoje kultury a pro její vazby na ekonomickou sféru. Úmluva implicitně vychází totiž mimo jiné z toho, že kultura je důležitým rozvojovým faktorem a že je významným ekonomickým odvětvím např. díky tzv. kulturnímu průmyslu. Rozhodnutí Rady pro vzdělání, mládež a kulturu o přistoupení k úmluvě jménem Evropského společenství bylo výsledkem dlouhodobé diskuse členských států Evropské unie.

Pro Českou republiku vyplývá nutnost ratifikace úmluvy nejen z tohoto rozhodnutí, které je závazným dokumentem pro všechny členské státy Evropské unie se zřetelem na Smlouvu o založení Evropské unie a zejména na články 133, 151, 181 a 181A ve spojení s článkem 300 odstavec 2 při provádění mezinárodních závazků Evropského společenství a v souladu se stanoviskem Evropského parlamentu ze dne 27. února 2006. Nutnost přístupu je dána také významem kultury pro náš stát nejen v rovině intelektuální, ale také v rovině jejích ekonomických přínosů pro stát i podnikatelskou veřejnost v ní činnou.

Charakteristika jednotlivých článků úmluvy je uvedena v předkládací zprávě. Proto mi dovolte zde zdůraznit jen její cíle a hlavní pilíře.

Cílem úmluvy je na mezinárodní úrovni posílit opatření vytvářející podmínky odpovídající významu, který má pro lidstvo rozmanitost jednotlivých kultur a konkrétních kulturních projevů. Úmluva dále umožňuje ochranu a podporu tvůrčí činnosti a vyžaduje úzkou spolupráci mezi vládními organizacemi a občanskou společností. Úmluva má tři hlavní pilíře. Potvrzuje suverénní právo státu stanovit své kulturní politiky, za druhé uznává zvláštní povahu kulturních statků a služeb jakožto nositelů identity a specifických významů a hodnot, a za třetí posiluje mezinárodní spolupráci a solidaritu ve prospěch zachování bohatství kulturních projevů. Ze všech těchto důvodů je rovněž také významným politickým nástrojem.

Považuji za nutné konstatovat, že úmluva není mezinárodní smlouvou, která by přímo zakládala práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob. Jejím přijetím nevzniknou negativní vlivy na životní prostředí ani negativní vlivy na ekonomiku zaměstnanosti, soukromý sektor. Plnění úmluvy je v České republice prakticky zajišťováno již nyní prostřednictvím existujících opatření, např. výběrových dotačních programů a výběrových dotačních řízení, přiměřeně možnostem veřejných rozpočtů. Provádění úmluvy po její ratifikaci Českou republikou nebude mít vliv na dodatečné požadavky na státní rozpočet, veřejné finance, s výjimkou eventuálního dobrovolného příspěvku do Mezinárodního fondu pro kulturní rozmanitost. Případné poskytnutí dobrovolného příspěvku bude řešeno s ohledem na ekonomickou situaci naší země a potřeby mezinárodního společenství ad hoc návrhem zvláštního usnesení vlády.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl bych asi špatným ministrem kultury, kdybych se s veškerým úsilím nepřimlouval za přijetí této úmluvy, ale byl bych také zároveň špatným ministrem členské země Evropské unie, kdybych si nebyl vědom toho, že přístup k ní je pro nás nutností s ohledem na společnou pozici členů unie.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Kateřina Jacques. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan ministr velmi detailně popsal obsah předkládané smlouvy, omezím se tedy pouze na nejdůležitější body.

Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou vláda předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací, byla přijata na 33. zasedání Generální konference UNESCO dne 20. října 2005 v Paříži. Během následujících dvou let se k této úmluvě přidalo 48 smluvních stran a jednou z nich je také Evropské společenství. Z toho vyplývá, že přistoupení České republiky jako člena Evropského společenství k úmluvě je žádoucí a v oblastech spadajících do působnosti úmluvy UNESCO jsou nositelem závazků a pravomocí jak společenství, tak jeho členské státy.

Vztahy České republiky s UNESCO jsou na nadstandardní úrovni. Česká republika je členem řídícího orgánu, výkonné rady. Dále je členem řady subsidiárních orgánů UNESCO a smluvní stranou řady úmluv, jichž je UNESCO depozitářem.

Z obsahového hlediska přispívá úmluva ke vzájemnému respektování kultur a jejich porozumění, jak už zde bylo řečeno. Cílem úmluvy je na vnitrostátní i mezinárodní úrovni posílit opatření vytvářející podmínky k uvědomění si významu, který přináší lidstvu rozmanitost jeho kultur a jejich konkrétních kulturních projevů.

Smlouva byla předložena Poslanecké sněmovně 17. srpna 2007 a organizační výbor 13. září navrhl přikázat tisk k projednání zahraničnímu výboru.

Vřele vám, paní poslankyně a páni poslanci, doporučuji, abyste přistoupení k této úmluvě podpořili a přikázali materiál k projednání výše zmíněnému výboru. Děkuji vám.

***