(11.50 hodin)
(pokračuje Vondra)

Šli jsme také do jednání s představou, že bychom rádi nějakým způsobem korigovali původní plán na nové hlasování kvalifikovanou většinou, a to tak, aby nový plán méně zvýhodňoval proti původním předpokladům velké státy a podržel maximálně stávající výhodu pro státy menší a střední velikosti. Koneckonců i toto byl punkt, kterému se věnovaly vlády předcházející, jenom nedosáhly ani částečného úspěchu, kterého se podařilo dosáhnout nám ve spolupráci s Polskem, to znamená že nový systém nebude zaveden v roce 2009, jak bylo původně plánováno, ale až v roce 2014, resp. 2017. Čili zde se nám podařilo dosáhnout alespoň částečného odkladu.

Zazněla tu slova, že nikdo nechápe, co to obousměrná flexibilita je. To samozřejmě není pravda. My jsme jednak měli podporu některých členských států, ale hlavně, vždy je důležité měřit výsledky jednání konkrétním obsahem. A chci zde upozornit, že v té smlouvě se nám podařilo v průběhu několika měsíců dosáhnout formulace celé deklarace, čili tří odstavců. Nikdy předtím, když byla debata o původní ústavní smlouvě, naši zástupci v Konventu ani vláda na předchozí mezivládní konferenci se nemůže pochlubit tím, že by tam byla byť jen jedna jediná věta, která by našla českou signaci. V tomto dokumentu, který, bude-li podepsán v polovině prosince, a my nevidíme důvod, proč by podepsán být neměl, a následně vám bude předložen k ratifikaci, můžeme poukázat na několik stránek toho textu, které nesou český původ a náš zájem ošetřují. Ale nejde jenom o náš zájem, jde o zájem Evropy, a princip obousměrné flexibility přesně odpovídá reformním snahám dokonce i některých lidí v Evropské komisi.

To, že my jsme v posledních týdnech vedli zápas ještě o několik doplňujících vět, bylo zcela přirozené, protože samozřejmě žádná organizace na světě se nechce zbytečně vzdávat svého mocenského postavení. Jak jsme poukazovali v Lisabonu na Evropské radě, je známé české přísloví, že kapři se nikdy nemůžou jednoduše dohodnout na tom, že si vypustí svůj rybník. Ale zároveň prezident Evropské komise Barroso, který patří k reformněji naladěným členům Evropské komise a ručí svým programem za debyrokratizační program Komise, velmi dobře věděl, o co jde, spolupracoval s námi, a nakonec po těžkých jednáních se nám podařilo dosáhnout toho, co jsme potřebovali.

A nyní k ratifikaci. My předpokládáme, že smlouva bude vyžadovat - a tady chci uvést na pravou míru některé hlasy, které zazněly v médiích - v souladu s naším ústavním pořádkem, čili čl. 10 ústavy, třípětinovou většinu jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. A samozřejmě předložíme po podpisu příští rok tuto smlouvu zákonodárnému sboru.

Zároveň soudíme, že s ohledem na to, že to není smlouva, nemá ústavní charakter, je daleko stručnější, než byl původní ústavní projekt - už tu zaznělo, že jeho rozsah je v zásadě téměř poloviční oproti původnímu textu -, že to není text, který by nutně vyžadoval schválení v referendu. Naopak můj osobní názor je, že pokud se skupina poslanců nebo senátorů rozhodne předložit v průběhu ratifikace v souladu s ústavními procedurami tento návrh ještě k předběžnému posouzení Ústavním soudem, tak samozřejmě se neděje nic výjimečného. A chci upozornit, že kupř. v Německu je tato procedura naprosto standardní a legitimní.

Pokud jde o vstup smlouvy v platnost, tak samozřejmě tady, jak už bylo řečeno, se názory, nebo spíše zájmy jednotlivých členských zemí rozcházejí. Na jedné straně Francie několikrát deklarovala, že má zájem, aby smlouva vystoupila v platnost co nejdříve. Důvod je evidentní - protože během svého předsednictví ve druhé polovině roku 2008 by byla velmi ráda, aby to bylo právě pod její kontrolou, kdy se budou rozdávat karty, kdy se bude rozhodovat, kdo zaujme kterou funkci z nových funkcí, ať už jde o stálého prezidenta Evropské rady nebo vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní věci. Ale celá řada jiných zemí naopak poukazuje na to, že bude výhodnější jmenovat nové funkcionáře až v závislosti na tom, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu v červnu 2009. A že s ohledem na potřebu jisté geografické a politické vyváženosti mezi třemi hlavními funkcionáři, jakož i na potřebu přihlédnout při jmenování nové Evropské komise právě k výsledkům voleb do Evropského parlamentu, že by to celé mělo být ošetřeno jako jakési balíkové řešení a učiněno až v létě roku 2009.

Tato diskuse nebyla ukončena. Byl to vlastně jediný bod, který se zatím nepodařilo v Lisabonu dohodnout. Bylo zajímavé sledovat, jak na dvou pólech byla na jedné straně Francie, na druhé straně Německo, a vrátíme se k tomu ještě na dalších zasedáních. První příležitost bude v prosinci tohoto roku na řádné Evropské radě.

Je samozřejmé, že právě výsledek této debaty do jisté míry předznamená charakter českého předsednictví na jaře v roce 2009. Bude-li náběh reforem postupný a v posledku až v létě roku 2009, bude to samozřejmě předsednictví plnohodnotnější. Naopak, bude-li to začátkem roku 2009, bude už to předsednictví v souladu s novými pravidly.

My samozřejmě nemáme v plánu to nějakým způsobem, a bylo by to nekorektní, zdržovat třeba proces ratifikace tady u nás doma, abychom dosáhli touto cestou plnohodnotného předsednictví. Ale ze všech diskusí, které zatím vedeme, i s přihlédnutím ke zkušenostem z minulosti, kdy všechny velké smlouvy, ať už šlo o Amsterdam, Nice, Maastricht, byly ratifikovány ne za 12 měsíců, ale v průměru za 18 až 24 měsíců, tak vycházíme z toho, že stejně proces se nějakým způsobem až do jara roku 2009 pravděpodobně protáhne a že zvítězí v posledku postoj, který zastává i Evropský parlament, to znamená že v rámci větší transparence, větší demokratičnosti by měl být náběh reforem až v průběhu roku 2009, nikoliv na jeho počátku.

Čili toť pro vyjasnění některých otázek, které tu byly diskutovány. Znovu říkám, vláda souhlasí s výsledky jednání v Lisabonu, považuje je za rozumný kompromis a nevěří, že by v této věci bylo v našich možnostech vyjednat cokoliv lepšího.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, měla bych nyní přerušit tento bod a dát prostor pro otevření bodu volebního. Avizoval svoji přihlášku pan místopředseda Zaorálek. Já ho prosím, aby respektoval, že nás čekají poměrně rozsáhlé volby.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP