(17.00 hodin)
(pokračuje Tejc)
Ten jediný hlavní rozdíl mezi těmito dvěma návrhy zákonů je v tom, že ten vládní návrh v podstatě ruší závaznost referenda.
Když se vrátím k tomu, o čem jsem hovořil, tedy k návrhu pana ministra Bursíka, ten měl jednu podmínku - že kromě snížené hranice účasti z 50 na 33, 35 % bude nutné, aby pro rozhodování hlasovalo aspoň 25 % voličů v obci. My jsme s tímto souhlasili, protože to skutečně je reprezentativní. Koneckonců i sociální demokraté navrhovali a prosadili toto již v návrhu krajského referenda, který byl předložen v minulém funkčním období této Sněmovně jako návrh Jihomoravského kraje, byť posléze nebyl přijat.
Přimlouvali jsme se za to, aby ten návrh, který byl minule předložen, byl postoupen do druhého čtení a mohlo dojít k těmto úpravám. K tomu nedošlo, nicméně já jsem se tehdy domníval, že ten důvod je jediný - že snad zelení by rádi takovýto návrh předložili sami a získali řekněme onu slávu za to, že oni zpřístupnili širší veřejnosti možnost rozhodovat v místním referendu.
Musím říct, že jsem se mýlil. A mýlil jsem se proto, že skutečně ten návrh zákona, který je připraven vládou, je mnohem horší. ODS, která obecně odmítá institut referenda jako takového, v tomto případě chytá hada cizí rukou. V tomto případě zelenou. Je trošku paradoxem, že ke zrušení závazného referenda de facto v obcích má dojít návrhem, který je zaštítěn místopředsedou vlády Martinem Bursíkem. Ono totiž sice dojde ke snížení hranice pro platnost místního referenda z 50 na 35 %, ale zastupitelstvo obce, které se takovým rozhodnutím nebude řídit, tak už nebude moci být rozpuštěno Ministerstvem vnitra, jak tomu je doposud. A to je ten největší problém a největší střet, který my s tímto návrhem vládním máme.
Referendum se tak prakticky stane jakousi anketou, jakýmsi poradním hlasem. A já se ptám: Opravdu chceme, aby institut místního referenda, který poměrně dobře funguje v České republice, byl dán na úroveň ankety? Já si myslím, že ne a ten vládní návrh v tomto případě skutečně je problematický. Je mi líto, že Strana zelených v tomto případě buďto nepochopila význam toho, co je obsaženo ve vládním návrhu, anebo skutečně jde maximálně na ruku ODS. A myslím si, že je v zájmu toho, abychom napravili tuto chybu.
Pojďme se dohodnout na tom, že propustíme návrh zákona do druhého čtení a budeme o tom diskutovat. Opravdu je mi jedno, jestli účast má být 35 %, jak navrhuje vláda, nebo 33 %, jak navrhuje poslanecký návrh. Ten problém je skutečně v tom, že se ve vládním návrhu ruší závaznost referenda jako takového, a to považuji za problém.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Měla jsem zde ještě přihlášku od pana poslance Toma Zajíčka, čili mu dávám slovo. A zeptám se mezitím, zda se bude ještě někdo chtít potom přihlásit do rozpravy, aby se rozmyslel.
Slovo má pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, chci jenom vysvětlit tu myšlenku, kterou jsem tady řekl. Ano, tyhle dva návrhy, jak ten poslanecký, tak ten vládní, jsou si, řekněme, filozoficky i konstrukčně velmi blízké, a proto tahle představa bezpochyby souvisí s tím, že vládní návrh je legislativně dopracovanější, že zpracovává i ty části, které bezpochyby v poslaneckém návrhu chybějí, to znamená dopady, které jdou do zákona o obcích, o hlavním městě Praze a v dalších částech. Vzhledem k tomu, že největší rozdíl je právě v těch parametrických záležitostech, nebo v těch se mění, domnívám se, že je skoro stejné, jestli propustíme do druhého čtení oba dva návrhy, jak ten vládní a ten poslanecký, anebo propustíme jenom jeden a ty parametrické změny se tam udějí.
Není to oboustranný proces, protože si myslím, že základem má být ten vládní návrh, který je, jak říkám, z toho hlediska legislativně technického i té šíře, o kterou se opírá, řeší i ty záležitosti, které jdou do zákona o obcích a do zákona o hlavním městě Praze. Předpokládám, že zůstane-li v Poslanecké sněmovně vládní návrh, je velmi jednoduché pro předkladatele poslaneckého návrhu v rámci druhého čtení si načíst své představy o tom, jak by parametricky měly vypadat ty věci, které jsou obsaženy ve vládním návrhu, a hlasováním rozhodnout, která z těch variant je pro Poslaneckou sněmovnu přijatelnější.
Z toho důvodu na svém návrhu, který jsem již předtím podal zde v Poslanecké sněmovně, trvám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy k tomuto návrhu. Nikdo takový není. Končím obecnou rozpravu.
Zeptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, pana zpravodaje. Není zájem o závěrečné slovo. Bude tedy před námi hlasování o návrhu na zamítnutí, který zazněl.
Svolávám do jednacího sálu všechny kolegy, takže budeme muset chvíli počkat, než budeme moci hlasování zahájit…
Dámy a pánové, opakuji, že zazněl návrh na zamítnutí návrhu zákona, který je uveden pod sněmovním tiskem 276, na zamítnutí v prvém čtení. Tento návrh podal zpravodaj pan poslanec Tom Zajíček.
My rozhodneme o tomto návrhu v hlasování pořadové číslo 217, které jsem zahájila. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 217. Přítomno 142, pro 65, proti 70. Návrh nebyl přijat.
Vidím, že se schyluje ke kontrole, proto počkejme na její výsledek. (Kontrola výsledků hlasování.) Je námitka proti hlasování? Není. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme tedy k hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 218. Kdo je pro přikázání, tak jak jsem je uvedla? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 218. Přítomno 142, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Tím jsme se vypořádali v prvém čtení s bodem číslo 44, sněmovním tiskem 276, jehož projednávání skončilo.
***