(16.00 hodin)
(pokračuje Langer)

Již jsme na téma migrace hovořili na půdě Poslanecké sněmovny poměrně nedávno, a to v souvislosti s novelou cizineckého a azylového zákona, kdy jsem vás informoval, že právě občané vietnamské národnosti trvale zaujímají třetí místo v počtu cizinců pobývajících na území České republiky. Počet legálně pobývajících občanů Vietnamské socialistické republiky vzrostl od ledna do srpna tohoto roku o 13 %. Počet podaných žádostí o udělení českého víza vzrostl mezi roky 2005 a 2006 dokonce o 46 %, zatímco počet skutečně udělených víz vzrostl o 5 %. A tyto údaje jednoznačně dokumentují enormní zájem vietnamských občanů o přicestování do České republiky.

Ministerstvo vnitra usilovalo o zahájení jednání o uzavření readmisní smlouvy s Vietnamem již od roku 2000. Vietnamská strana souhlasila se zahájením jednání až v roce 2006 a v červnu roku 2007 byl dokončen tento text dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky. Základem této dohody je závazek obou států převzít na své území osobu, u které je prokázáno, že jde o jejich občana. Vedle závazku Vietnamské socialistické republiky převzít občana vlastního státu má pro českou stranu, a to chci zdůraznit, zásadní význam zejména stanovení přesných pravidel pro spolupráci mezi orgány obou států příslušných k vyřizování žádostí o převzetí osob a pro realizaci jejich předání, zejména pak stanovení lhůt.

Dohoda se liší od standardních readmisních dohod, které Česká republika uzavřela v poslední době, zejména vzhledem k specifických požadavkům vietnamské strany, zejména týkajícím se způsobu předání žádosti o omezení závazku přebírání občanů Vietnamské socialistické republiky, kteří mají zároveň občanství třetího státu. Nicméně jsem přesvědčen, že toto omezení nebude pro českou stranu činit žádné potíže, a jsem bytostně přesvědčen o tom, že přijetím této readmisní dohody dojde k ulehčení a urychlení vyhošťování těch vietnamských občanů, kteří poruší pobytový režim na území České republiky. Proto vřele doporučuji tuto dohodu Poslanecké sněmovně k ratifikaci.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Za úvodní slovo děkuji ministrovi vnitra Ivanu Langerovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje, kterým je pro prvé čtení určen pan poslanec Miloslav Soušek.

 

Poslanec Miloslav Soušek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, domnívám se, že v podstatě vše podstatné už zde zaznělo a bylo řečeno. Nicméně chtěl bych zdůraznit několik věcí. Za prvé to, že smlouvy o předávání a přebírání osob nelegálně pobývajících na území jednoho ze smluvních států jsou významným nástrojem v boji proti nelegální migraci. Dále tento problém Evropa a Česká republika musí řešit, a proto je třeba mít dostatečné a korektní nástroje, které k tomu můžeme vytvořit. Je potřeba zdůraznit také to, že smlouva jde v některých ohledech nad rámec standardních dohod tohoto typu, nicméně to jenom odráží jistá specifika a požadavky vietnamské strany. Výsledkem by mělo být stanovení přesných pravidel pro spolupráci mezi orgány obou států. Smlouva však zároveň ošetřuje, a to zcela nadstandardně, některé majetkové záležitosti předávané osoby.

Lze konstatovat, že dohoda je v souladu s právním řádem České republiky i Evropské unie. Neměla by také zvyšovat požadavky na státní rozpočet, pokud to porovnáme se současným stavem.

Dovoluji si vás tímto požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a k přikázání na projednání do zahraničního výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji zpravodaji panu poslanci Miloslavu Souškovi. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné písemné přihlášky. Proto se ptám, zda někdo chce vystoupit v rámci této rozpravy a hlásí se z místa. Žádnou takovou přihlášku neregistruji, proto končím obecnou rozpravu.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zahraničnímu, což se shoduje také s názorem pana zpravodaje. Zeptám se ale, zda ještě někdo má jiný návrh vedle toho, že registruji žádost na odhlášení, což činím a odhlašuji vás. Prosím, abyste se zaregistrovali, ale zároveň se stále ještě táži, zda chce někdo navrhnout přikázání této materie jinému výboru než výboru zahraničnímu. Žádný jiný návrh neexistuje.

 

Proto zahajuji hlasování pořadové číslo 37 a táži se, kdo souhlasí s přikázáním výboru zahraničnímu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 37, přítomno 126, pro 119, proti 1. Návrh byl přijat.Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.

 

Tím končí prvé čtení tohoto návrhu. Končí projednávání bodu, kterým je sněmovní tisk číslo 328.

 

Zahajuji projednávání dalšího bodu. Je jím

 

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 306/ - prvé čtení

 

Dále opět požádám o úvodní slovo ministra vnitra Ivana Langera, který z pověření vlády tento návrh uvede.

 

Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním tzv. trestní řád. Tento návrh se týká právní úpravy použití agenta obsažené v § 158e trestního řádu a jde o tzv. protikorupčního agenta.

Nicméně dovolte mi, abych při uvedení tohoto bodu zasadil tento vládní návrh do širšího rámce boje proti korupci. Institut protikorupčního agenta je totiž součástí strategie vlády v boji proti korupci na léta 2006 a 2011 a chci zdůraznit, že je to pouze součást této strategie, která se podle mne poprvé uceleně a koncepčně správně zabývá problematikou korupce, neboť k tomu, abychom mohli s korupcí účinně bojovat, musíme nejprve popsat projevy korupce, musíme definovat její příčiny, a teprve když známe příčiny, můžeme určit správnou léčbu, resp. správnou formu boje.

Hlavní principy obsažené ve strategii vlády boje proti korupci na léta 2006 a 2011 jsou tři základní pilíře, 3P - prevence, průhlednost a postih.

Prevence spočívá zejména v minimalizaci státních regulací, zjednodušení legislativy, omezení objemu prostředků přerozdělovaných státem, významné debyrokratizaci státní správy, neboť platí v případě prevence, čím méně o nás všech rozhoduje někdo jiný, v tomto smyslu stát, tím menší prostor pro korupci existuje.

Druhý pilíř, průhlednost, spočívá ve zvýšení transparentnosti veřejné správy. Zprůhlednění zadávání veřejných zakázek a čerpání veřejných prostředků, zejména elektronizaci agend veřejné správy a větší možnost občanů zapojit se do některých iniciativ a aktivit v oblasti rozhodování o veřejné správě směřující k účinnějšímu boji proti korupci.

A třetí P, třetí pilíř, postih, neznamená nic jiného než zlepšení podmínek pro práci orgánů činných v trestním řízení, tedy jak zpřísnění trestů za korupční jednání včetně většího prostoru pro ukládání trestu zákazu činnosti při korupčním jednání, či vedení tzv. černých listin osob nebo firem, protože se dopustily korupčního jednání, a tudíž se nebudou moci zúčastnit veřejných zakázek. Mimo jiné součástí toho je také navrhovaný institut protikorupčního agenta.

Řada z těch kroků, o kterých jsem hovořil, byla již realizována. Chci to zde zdůraznit, aby bylo jasné, že v této oblasti nejsme na začátku a že strategie, tak jak byla zpracována, tak jak je ideově rozčleněna, tak jak obsahuje ty jednotlivé konkrétní kroky, je také plněna.

Jedním z těch kroků bylo zřízení centrální protikorupční linky 199, která je provozována nevládní neziskovou organizací.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP