(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s úkolem seznámit vás s postojem klubu KDU-ČSL jak k tomuto návrhu, tak k otázce přímé volby prezidenta.
Začnu tím druhým, protože to je pro mě podstatně jednodušší. KDU-ČSL dlouhá léta o přímé volbě prezidenta nejen hovoří, ale také se několikrát pokusila přímou volbu prezidenta podpořit v hlasování v Poslanecké sněmovně. To tedy za prvé.
A za druhé. Je zřetelné, že máme-li jako Poslanecká sněmovna a Senát dojít ke shodnému závěru, je potřeba hledat konsensus. To není nic nového. Ani opozice, ani koalice nemá sílu na to, aby návrh prosadila v Poslanecké sněmovně, navíc Občanská demokratická strana silou svého senátorského klubu může ústavní zákon kdykoli zablokovat. (Ministr Nečas mimo mikrofon: Poslaneckého.) Senátorského. I poslaneckého, ano. Děkuji panu místopředsedovi Nečasovi. Budu pokračovat dál.
Proto se klub KDU-ČSL domnívá, že způsob, který byl zvolen, není optimální. Byť s návrhem jako takovým, s jeho názvem, lze souhlasit, tak stejně tak lze, až na několik málo výjimek, souhlasit s výhradami, které vláda ve svém stanovisku Poslanecké sněmovně zaslala. Považujeme za málo vhodné, aby návrh na přímou volbu prezidenta, kde by se snad ten konsensus dal najít, obsahoval v sobě zároveň myšlenky, které jsou značně diskutabilní, někdy snad i protichůdné. Protože pokud se hovořilo kdykoli v minulosti o přímé volbě prezidenta v souvislosti se změnou kompetencí, tak se spíše mělo vždy za to, že kompetence přímo voleného prezidenta budou posilovány, a nikoli naopak, tak jak je to v několika momentech v poslaneckém návrhu ústavního zákona naznačeno. To je závažná věc a tady prostě nezbývá, než dát vládě za pravdu, stejně tak jako ve věcech, které se týkají omezení imunity, časového omezení imunity prezidenta republiky. Osobně mám za to, že pokud bychom o této věci chtěli diskutovat, tak že to nepatří do této předlohy, ale že to patří do diskuse o omezení imunity poslanců. Tam by se to spíše pasovalo a spíše by byla potom naděje, že obě omezení těchto imunit budou přijata.
Řeknu zároveň také, co si myslím, že vláda mohla ze svého stanoviska vynechat. Ono už to tady zaznělo. Výhrada, že návrh nestanoví žádné kvorum pro účast voličů podmiňující platnost výsledků volby prezidenta republiky, i mně nepřijde příliš přesvědčivá, protože bychom se mohli dostat do stavu, kdy bychom prezidenta republiky nemuseli zvolit vůbec, což si určitě nikdo z nás nepřeje. Ale nechci zabíhat do technických detailů té poslanecké předlohy a budu se věnovat návrhu, jak dál.
Jak už jsem řekl, poslanecký klub KDU-ČSL má za to, že přímou volbu prezidenta je třeba v tomto volebním období přijmout. Když jsme končili minulou volbu prezidenta republiky, tak jsem si myslel, že už je to naposledy, kdy jsou to poslanci a senátoři, kteří se podílejí takto přímo a odpovědně na volbě prezidenta republiky. Bohužel jsem se ukázal sám před sebou býti příliš velkým optimistou. Nerad bych tu chybu opakoval znovu a chci být realistou, a proto hledám nejen já, ale celý poslanecký klub způsob, jak dosáhnout kýženého výsledku.
Je zřetelné, že ani časově projednávání tohoto návrhu není příliš optimální. V situaci, kdy probíhá příprava na volbu prezidenta republiky Parlamentem České republiky, zahajovat diskusi na téma přímé volby prezidenta je sice možné, ale nepřijde mi to příliš šťastné, protože tím může být do určité míry celá ta diskuse o příští hlavě státu poznamenána.
Ale to je celkem marginálie. To, co mně leží především na srdci, je skutečnost, že jak nejméně předkladatelé, a těmi jsou sociální demokraté, tak vláda ve svém programovém prohlášení se v zásadě k přímé volbě prezidenta hlásí a zároveň jak opozice, tak vláda vědí, že jedna bez druhé to prostě není schopna prosadit. Jak z této složité situace ven, není jednoduché a vyžaduje to trošku pokory od všech přítomných, a proto ten návrh, který podám, berte z tohoto úhlu pohledu.
Doporučuji využít dobrodiní jednacího řádu v té pasáži, která v § 63 umožňuje návrh na odročení a dává buď časovou podmínku, anebo podmínku věcnou. Já bych se přidržel té věcné podmínky, protože se domnívám, že má-li Poslanecká sněmovna dospět k podpoře ústavního zákona, je třeba, aby vedle sebe ležela jak vládní předloha, tak ta poslanecká předloha, aby ústavněprávní výbor, komise pro ústavu, možná nějaký seminář pořádaný vedením Poslanecké sněmovny umožnily, abychom se prostě dokázali shodnout na výsledné variantě. A proto v souladu s jednacím řádem podle § 63 odst. 1 dávám návrh na odročení, a to do doby, než vláda předloží svůj vlastní návrh zákona ústavy na přímou volbu prezidenta.
Ten, kdo bude hlasovat - a připomínám těm, kteří nemají příručku jednacího řádu u sebe - pro, tak má možnost v případě, že by se ta věc příliš prodlužovala, využít revokace tohoto návrhu a dát tam podmínku časovou, která možná by mohla působit vyšším tlakem. Nicméně já se nedomnívám, že se volební období chýlí ke konci, máme před sebou ještě drahnou část, a dal bych proto příležitost tomuto svému návrhu s vaším laskavým svolením.
To znamená ještě jednou: tento návrh nepodrobovat hlasování, přerušit jeho projednávání, odročit do doby, než bude předložena vládní předloha, a pak nastartovat všechny parlamentní mechanismy, které by mohly a snad i povedou k tomu, že nakonec přímá volba prezidenta se stane realitou.
Dámy a pánové, prosím, aby tento procedurální návrh byl vzat do úvahy, a pokud budu řídit schůzi, tak o něm dám také vzápětí hlasovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Janu Kasalovi za jeho vystoupení. Řádně přihlášen je pan poslanec Morava, poté pan poslanec Grospič a poté pan poslanec Tejc. Pane poslanče, teď ne jako zpravodaj, ale ve svém vystoupení máte slovo.
Poslanec Jan Morava: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já se pokusím nejprve reagovat na argumenty, které předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu změny ústavy předkládají.
Navrhovatelé chtějí zavedením přímé volby prohloubit účast občanů na správě věcí veřejných. Otázka je, zda zavedení dalších všelidových voleb nebude znamenat snížení účasti u voleb, které nejsou občany vnímány tak atraktivně. To jsou krajské a senátní volby a může tak utrpět již dnes v některých případech nízká legitimita zvolených senátorů. Při zavedení navrženého volebního modelu může totiž český občan k volební urně kvůli zvolení obecních a krajských zastupitelů, senátora, poslanců, europoslanců a prezidenta zamířit až devětkrát.
***