(9.10 hodin)
(pokračuje Vlček)
A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Jako první bude odpověď na interpelaci pana předsedy vlády.
Pan předseda vlády Mirek Topolánek odpověděl na interpelaci poslance Richarda Dolejše ve věci budoucího vývoje vojenských záchranných útvarů na území České republiky. Projednávání této odpovědi bylo na minulé schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno. Do rozpravy byli v okamžiku přerušení přihlášeni poslanci Alexander Černý, Michael Hrbata a Antonín Seďa. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 335.
Nyní poprosím, jestli chce vystoupit pan poslanec Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Richard Dolejš: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo, vážený pane premiére. Musím konstatovat, že mé obavy ohledně negativních dopadů transformace vojenských záchranných útvarů jste ve vaší písemné a ústní odpovědi rozhodně nerozptýlil. Jsem přesvědčen, že zmíněná transformace je hazardem se stávajícím systémem civilní ochrany a IZS. Tento názor nesdílím sám. Podobný postoj zastávají starostové a krajští hejtmani, což jsou lidé, kteří v praxi s těmito útvary přišli do styku a mohou kompetentně posoudit jejich potřebnost a opodstatnění. Mohl bych zde číst stovky děkovných dopisů od starostů z obcí postižených povodněmi a dalšími živelními katastrofami, kteří roli vojenských záchranných praporů považují v době krize na nepostradatelnou. A právě toto je základní argument pro jejich zachování. Je neodpovědné rušit fungující systém, který se osvědčil a má své výsledky.
Vážený pane předsedo vlády, nemohu souhlasit s tvrzením, že zachování šesti záchranných útvarů je pro náš stát luxus. Nepřijímám argumentaci, která vychází pouze z ekonomického pohledu a nebere v úvahu zájem občanů na kvalitním a profesionálním systému civilní ochrany. Pokud bych přijal tyto argumenty, tak v době míru bych musel z hlediska obrany státu považovat za luxus také Armádu České republiky, která v novodobé historii na našem území téměř nezasáhla. Tuto demagogii však zásadně odmítám.
Vážený pane premiére, zároveň nemohu přijmout argumenty srovnávající počet zásahů vojenských záchranných útvarů s činností Hasičského záchranného sboru. Hasičský záchranný sbor je určen zejména k prvosledovému nasazení. Vojenské prapory jsou nasazovány hlavně ve druhém sledu a jsou určeny k dlouhodobému působení v terénu na odstraňování následků živelních pohrom, velkých provozních havárií či ekologických a jiných katastrof. Opomenout nelze ochranu obyvatelstva před negativními účinky válečných událostí, odstraňování negativních účinků teroristických skupin či úkoly k jaderným elektrárnám v případě mimořádné situace.
Vážený pane premiére, v úvodu rozpravy k této interpelaci jsem uvedl řadu výhrad a otázek k transformaci, na které jste nereagoval. Doufám, že tak učiníte nyní. Takže ty nejdůležitější připomenu.
Za prvé: Vytvořením pouze dvou rot se rapidně sníží počty vojenských profesionálů připravených k plnění úkolů k ochraně obyvatelstva České republiky. Znamená to, že podle rozhodnutí vlády bude současných přibližně 1800 vojenských záchranářů nahrazeno pouhými 550 záchranáři. To zdůrazňuji. Stát tedy přijde o 1250 záchranářů - a vy nás přesvědčujete, že na systém toto opatření nebude mít negativní dopad. Osobně mi toto nápadně připomíná princip výtahu Járy Cimrmana. Toto ovšem není komedie, ale vážná věc. Proto se ptám: Jak budete deficit těchto odborných kapacit v praxi řešit? Nejedná se o mrhání potenciálem lidí, do kterých stát investoval nemalé prostředky?
Za druhé: Ruší se možnost plošného pokrytí území republiky, protože není v silách dvou rot nahradit šest záchranných praporů. Kdo ponese přímou odpovědnost za možné negativní dopady tohoto opatření? Kdo konkrétně?
Za třetí: Dojezdové časy na místa případných zásahů budou daleko delší, čímž bude ohrožena efektivita a smysluplnost použitých vyčleňovaných prostředků. Jak budete tento problém řešit?
Za čtvrté: Dva záchranné prapory, Rakovník a Olomouc, budou reorganizovány na ženijní prapory. Záměrem je získání většího množství nasaditelných sil především pro zahraniční mise. Jak budete v případě nasazení těchto praporů v zahraničí řešit jejich absenci například při odstraňování povodňových škod?
Za páté: Vaše vláda v souvislosti s diskusí nad umístěním systému protiraketové obrany Spojených států na území České republiky argumentuje reálnou a rostoucí hrozbou útoku zbraněmi hromadného ničení a související hrozbou teroristických útoků. Pokud vláda považuje toto nebezpečí za reálné, proč likvidujete funkční systém civilní ochrany? Nebylo by naopak odpovědnější tuto oblast posílit personálně i finančně? Nebo s veřejností hrajete falešnou hru?
Vážený pane premiére, opozice se na tento závažný krok týkající se vnitřní bezpečnosti nikdo neptal. Vaše vláda proti naší vůli udělala izolované rozhodnutí, za které nese plnou odpovědnost. Vy rizika související s likvidací vojenských záchranných útvarů znáte a pouze v praxi se prokáže, kdo měl v našem sporu pravdu. To již ale může být pozdě. Myslím si, že váš experiment je velkým hazardem, jehož obětí mohou být lidé této země. Proto vás ještě jednou vyzývám, pane premiére, aby vláda ODS přehodnotila tento záměr.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Otvírám k tomuto bodu rozpravu. Poslanec Černý se vzdal svého vystoupení. Teď je na řadě Michael Hrbata. Ten není přítomen. Dále se své přihlášky vzdal pan poslanec Antonín Seďa, tudíž nemám žádné přihlášky do rozpravy. Rozpravu tedy končím. Pokud se již nikdo skutečně nehlásí, tak rozpravu končím.
Táži se nyní pana poslance Richarda Dolejše, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***