(14.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Ty prozatímní údaje jsou spíše nelichotivé, protože se ukazuje, že země, které zůstaly mimo, rostou rychleji než předtím, inflační vývoj u nich není tak vysoký jako u zemí v eurozóně. Nicméně ta doba je velmi krátká a nedá se v této chvíli ještě jednoznačně posoudit ve střednědobém horizontu, zdali vliv vstupu do eurozóny a přijetí eura bude či nebude pro ty země výhodou či nevýhodou.
My samozřejmě v rámci programu konvergence sledujeme, a nejsme první vládou, je to standardní úkol, reálnou konvergenci České republiky, která by se měla přibližovat ekonomické úrovni eurozóny. Maastrichtská kritéria jsou kritéria poměrně umělá, spíše neekonomická, jsou maximální možnou dohodou tehdejších států Evropské unie na kritériích, která by měla definovat vstupní podmínky do eurozóny. Nicméně reálná konvergence je definována zcela jinými parametry, jako například mzdy, ceny, ale i ekonomický cyklus apod.
Konvergenční program jsme projednávali nedávno na zasedání vlády. Samozřejmě, že my i díky rychlým růstovým tempům HDP se přibližujeme průměrné ekonomické úrovni; řekl bych, že v roce 2005 to bylo necelých 70 %, v roce 2006 již 72,1 % reálného HDP. V paritě kupní síly na hlavu jsme srovnatelní se zeměmi, jako je Slovinsko nebo Portugalsko, ale přesto se nedá s jistotou odpovědět na to, jestli bezprostředně po vstupu v této situaci bude vstup výhodou, či nevýhodou, jestli reálná konvergence proběhla, či neproběhla.
V této souvislosti není bez zajímavosti, že celá řada ekonomů, ale i politiků stanovila určité testy nebo podmínky přijetí eura. Ve Velké Británii to byl například stávající premiér Gordon Brown, labourista, který ještě jako ministr financí stanovil pět hlavních podmínek pro přijetí eura Velkou Británií, kde snad kromě dopadu na City, tzn. na jejich finanční Mekku, jsou ta kritéria použitelná i pro nás. Známá kritéria jsou i kritéria Roberta Mundella, nositele Nobelovy ceny, který se zabývá speciálně tím, co je vyčítáno mnohdy Evropské měnové unii, a to je samozřejmě fakt, že není optimální měnovou oblastí, a je to vidět speciálně například na jihu Itálie, Sicílie, Kalábrie, severu Itálie a také například na bývalých východních a západních zemích Německa, kde neexistuje flexibilní pracovní trh, nebo není tak flexibilní, aby umožňoval volný pohyb pracovních sil, a to i mezi zeměmi, které nemají žádné bariéry, kde neexistuje optimální měnová oblast, která by zabezpečovala dobré prostředí pro jednu měnu.
U nás se pokusil stanovit kritéria, a neříkám to proto, že to je čestný předseda a prezident republiky, svými českolipskými kritérii Václav Klaus. Speciálně v otázce konvergence klade otázky, které jsem již naznačil. Polepšily si země, které vstoupily do měnové unie oproti tomu stavu minulému? Nepolepšily. Mají nižší nebo vyšší inflaci? Je to optimální měnová oblast? Ano, nebo ne? A v tomto smyslu těchto otázek odpovídá, že nikoli.
Nicméně co se týká reálné konvergence, která je samozřejmě někdy těžce měřitelná, tak on je spíše optimistický než pesimistický, přestože ekonomický cyklus České republiky je v této chvíli spíše v kontradikci ekonomickému cyklu Německa a zemí, jako je Rakousko. Spíše se blíží ekonomickému cyklu Velké Británie, která samozřejmě také mimo jiné proto v této chvíli váhá s přijetím eura.
Já jsem rád, že celkově ta diskuse, ke které se dostáváme po mnoha letech poměrně ideologické, podjaté diskuse, je konečně racionální a že se zabýváme nejenom kritérii pro přijetí eura, ale také samozřejmě podmínkami plnění domácích úkolů, jako je reforma veřejných rozpočtů a strukturální reformy potřebné právě pro bližší konvergenci s eurozónou.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance, jestli ještě - už nevyužije, takže můžeme postoupit k další interpelaci a to je interpelace Františka Bublana ve věci informace premiéra o krakatici. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Bublan: Vážený pane premiére, já jsem si přečetl váš úvodní projev z kongresu ODS 24. listopadu na Žofíně. Samozřejmě nesdílím toto myšlení ani nesdílím přesvědčení, že by sociální politika se dala vyřešit rovností příležitostí. Nicméně mě zaujala jiná pasáž, kde mluvíte o tom - já budu citovat: "Politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc je napadena rakovinou mafie a zdaleka to není jen krakatice." To bude první část mé otázky, k tomu se dostanu. Potom zde říkáte, že bohužel nemůžete hovořit o všem, co víte, s ohledem na vyšetřování.
Já se chci zeptat, zda přirovnání ke krakatici je pouze obecná rovina, obecné označení, nebo to má nějaký konkrétní význam. To je moje první otázka. A ta druhá otázka, zda informace, které máte, jsou skutečně z vyšetřování, anebo jsou pouze z nějakého šetření, které může dělat zpravodajská služba. Na to máte právo, ale nemáte právo na to, abyste nahlížel do vyšetřovacích spisů. Takže mé dvě otázky: krakatice a jak jste k těm informacím přišel. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, prosím, pane premiére, pět minut na odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku, ona bude zajímavá, ještě možná zajímavější bude odpověď. Krakatice znamená obojí, a vy to víte. Já samozřejmě spis Krakatice neznám, nikdy jsem ho nečetl, ale vím, že existuje. Traduje se o něm spousta, možná si ho jednou všichni přečteme, až bude volně přístupný po došetření.
Nicméně krakatice znamená volně přeneseno i chobotnice nebo hlavonožec, nebo jak přesně bylo to myšleno v tomto projevu takto obecně jako prorůstání jednotlivých oblastí. A já trvám na tom, že k němu došlo, dochází, a pokud se nezačneme bránit, docházet bude. Myslím si, že můj projev byl daleko více určen k tomu, abychom ten problém řešili, než abychom ty věci nechali tak, jak jsou. Já jsem neútočil ani na vaše představitele proto, že by se účastnili toho všeho, hlavně proto, že to umožnili. A jsem dnes v situaci, kdy mám dvě možnosti: buď se na to dívat, nebo to řešit. Já jsem se rozhodl - a vůbec to není jednoduché a budu v tom potřebovat i vaši pomoc - tento problém spíše řešit.
Já mám samozřejmě informace pouze z toho, co je mi k dispozici, což jsou většinou svodky Bezpečnostní informační služby, a jedinou informaci, kterou mám, že předali tyto věci orgánům činným v trestním řízení, které se tím dále mohou zabývat. A já nejsem vůbec oprávněn o tom, co v těchto svodkách čtu, tak nejsem oprávněn to zveřejňovat. Myslím si, že to bylo korektní vystoupení.
Spíš mě zaujalo, že jste se nezeptal na další část mého projevu, která mluví o Roccovi a jeho bratřích. Na to se mě nikdo moc neptá, přestože to souvisí s tím příběhem. Chci říci, že Rocco je krycí jméno jednoho člověka, kterého dobře znáte, který nikdy nepodepsal vázací akt Státní bezpečnosti. V tom případě bychom řekli, že je všechno v pořádku. Ale Rocco má své bratry. Ti bratři, a já je tady mám vypsány z veřejných zdrojů, samozřejmě, že probíhají nejrůznější soudní spory, kdy bývalý důstojník StB potvrdí, že dotyčná osoba nevěděla, že byla agentem, tajným spolupracovníkem, a někdy jsou omilostněni. Nicméně ta jména jsou: Ďuričko Bohumír, agent s krycím jménem Lipan. Tajný spolupracovník se jménem Lipan. Já myslím, že to jméno je veřejnosti známo. Je to Dvořák Vlastimil, agent, krycí jméno Vlastimil. Důvěrník, krycí jméno Vlastimil. Je to pan Dostál Jan, důvěrník, krycí jméno Herna. Zůstalo mu to dodnes. Je to pan Schmiedberger Miloš, krycí jméno Fotograf. Je to agent. Je to pan Přikryl Ivan, důvěrník, krycí jméno Právník. Já chci říci, že toto jsou pro mě signály, že je třeba se o tom bavit velmi otevřeně, velmi otevřeně i v této Sněmovně, a začít ty problémy zásadním způsobem, a to systémově, řešit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Bublana, jestli ještě bude žádat doplňující odpověď. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Já jsem uklidněn, pane premiére, že informace máte skutečně od BIS. Na to máte právo, to nechci zpochybnit. Nicméně bych nebyl tak přílišným optimistou, protože já zase na rozdíl od vás jsem v těch službách pracoval a vím dost o obsahu Krakatice. Ona má už několikaleté pokračování. Problém je v tom, že ty informace jsou skutečně do velmi širokého spektra, ale problém je v tom, že teď tento spis není životaschopný, a já bych byl rád, kdybyste třeba ze svého postavení mohl zařídit to, aby se skutečně na tom trestním spisu pokračovalo i nadále a mohli jsme třeba i dojít k některým závěrům, které vy uvádíte. Ale ty závěry budou daleko širší a daleko hlubší.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má ještě premiér. Dvě minuty na odpověď panu poslanci Bublanovi. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já stejně jako jsem nečetl Kubiceho zprávu, tak jsem nečetl ani spis Krakatice, a to mi doufám věříte. Nicméně já s vámi naprosto souhlasím… Úsměv? Zbytečně.
Poslanec David Rath (z lavice): Pochybnosti.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, držme se obsahu interpelací.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já stejně jako vy, který jste v té branži pracoval, a já jako člověk, který v ní nepracoval, ale samozřejmě je nucen se tím dnes zabývat, opravdu vítám tu nabídku ke spolupráci, protože nás čekají dva velmi významné úkoly. Ten jeden je již projednáván v Poslanecké sněmovně a je to 10 bodů reformy policie a já jsem rád, že u většiny z nich podle mě a podle mých informací jsme schopni najít určitý kompromis a to je jeden z úkolů, který nás čeká. Ten druhý nás bude čekat vzápětí, a to je diskuse, která nyní končí na úrovni Bezpečnostní rady státu a výboru pro zpravodajskou činnost. My budeme předkládat do vlády reformu zpravodajských služeb, která řeší a odpovídá na spoustu otázek, které jste mi položil, včetně větší kontroly, parlamentní kontroly těchto služeb včetně jejich lepší organizace. Toto všechno podle mě souvisí i s tím, aby nedocházelo k jevům, jako jsou úniky odposlechů, úniky vyšetřovacích spisů a věci, které podle mě destabilizují politickou scénu, a je celkem jedno, kdo zrovna vládne.
***