(15.20 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Já bych mohl tímto možná i skončit, protože tím bych vysvětlil, proč se k tomu vláda veřejně nijak nevyslovuje. Nicméně to zaslouží podle mě trošku širší odpověď.
Olympijské hry jsou záležitostí, která přináší jak výdělek, tak prodělek. Kdybych o tom chtěl říct bonmot, řekl bych - všichni na tom vydělají, ale ne stát. Jediný, kdo prodělává, je většinou stát. Což ale nemusí být negativní v případě, že to přinese do podnikatelského sektoru, do sektoru cestovního ruchu, do podpory celé řady dalších oblastí žádoucí impulsy, které naopak potom v daních, sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců státu zpátky ty peníze dlouhodobě vracejí.
V případě pražské olympiády nemám k dispozici žádné takové rozbory a v tomto smyslu se mi o tom hovoří špatně. Pokud se stát rozhodne pořádat olympijské hry, tak to rozhodnutí nemůže být pouze rozhodnutím toho města, které o olympijskou kandidaturu žádá. To je aspekt číslo 1.
Za druhé. Abychom si byli vědomi, do čeho vlastně jdeme, musíme si vyzkoušet, zda jsme schopni vůbec podobnou akci pořádat. Až pane poslanče - a já vím, že tomu rozumíte daleko lépe než já - zvládneme dobře mistrovství světa v Liberci v roce 2009, tak se mě může někdo zeptat, zda Česká republika pořadatelsky, organizačně, personálně, nikoliv zatím finančně, má na pořádání olympijských her. Já to pokládám za hlavní rozhodovací atribut, kdy uvidíme po roce 2009, jestli jsme schopni vůbec takovou akci v takovém rozsahu pořádat.
Další aspekty jsou spíše implicitní. Zatím se nestalo, že by olympijské hry v posledním období dostalo město, které má méně než 3 miliony obyvatel. To nemusí být rozhodující fakt při rozhodování olympijského výboru, ale může to sehrát významnou roli. Drtivá většina měst, která olympijské hry pořádala, tak samozřejmě pokud ona sama hovoří o úspěchu, tak ten úspěch se netýká toho města a netýká toho státu. Ten na to většinou po celou řadu let ještě doplácí.
Ptáte-li se mě tedy, jestli podporuji olympijskou myšlenku, tak vám řeknu, že ano. Ptáte-li se mě, jestli jako předseda vlády jsem ochoten v této chvíli dát jakoukoliv garanci na pořádání olympijských her, odpovídám ne.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stačí vám to, pane poslanče Ploci? Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji panu premiérovi za odpověď. Jsem rád, že jste se, pane premiére, nakonec zmínil o Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 v Liberci, protože na váš popud ministryně odvolala prezidenta organizačního výboru pana Kumpošta. A jestliže tam budou nějaké organizační problémy, tak byste za to měli nést velkou zodpovědnost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má pan předseda.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vzhledem k tomu, že o tom možná my dva víme víc než ti ostatní a nemám velký prostor na to, abych to vysvětlil, skoro bych požádal příště o interpelaci na mistrovství v klasických disciplínách v Liberci, abych měl aspoň prostor pěti minut.
Kdybych nevstoupil do celého procesu pořádání, tak to skončilo neuvěřitelným skandálem a to mistrovství by se vůbec nepořádalo. To, že se z tranší toho mezinárodního výboru lyžařského FIS prošustrovalo prvních asi 100 milionů, to je věc, která jistě ještě bude šetřena, a já odvolání šéfa organizačního výboru Kumpošta pokládám v dané chvíli, a není tak důležité, kdo tam přišel po něm, za jediné možné řešení, aby stát vůbec měl kontrolu nad investovanými penězi, aby vůbec měl kontrolu nad pořádáním této věci, protože to není pouze liberecká akce. Tato akce je po mistrovství světa ve Vysokých Tatrách v roce 1970 největší akcí pořádanou na českém území a minulá vláda ji podcenila nejenom investičně, ale i personálně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže možná příště. Dnes už musíme ukončit tuto interpelaci.
Požádám paní poslankyni Konečnou, která má úplně jiné téma věci, postoj vlády k událostem v Gruzii. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, dovolte mi se vrátit k dnešnímu ránu, kdy jsme se snažili, nebo náš místopředseda Sněmovny se snažil, zařadit jako nový bod projednávání programu, situaci v Gruzii.
Faktem zůstává, že síly opozice organizovaly povolené demonstrace v průběhu měsíce listopadu na protest proti politice prezidenta. Tyto demonstrace byly surově potlačeny, přičemž došlo nejen ke zranění velkého počtu osob, ale byli například i intervenováni opoziční poslanci gruzínského parlamentu. Speciální policejní jednotky použily slzný plyn a další technické prostředky v kostele, kde hledali někteří demonstranti útočiště. Rozhodnutím prezidenta bylo zrušeno i vysílání nezávislých televizních a rozhlasových stanic. Jsou podnikány kroky, aby byly technicky eliminovány informace na webových stránkách spojené opozice. Tento fakt je možné dokladovat např. tím, že byly prováděny pokusy zastavit vysílání rozhovoru mezi ministry vnitra Gruzie a Ázerbájdžánu, který se týkal dodávek gumových projektilů, slzného plynu a dalších pomůcek k potlačení demonstrací opozice.
Vám jako vládě České republiky, jistě neuniklo, že se tím zabýval i Evropský parlament. Proto se ptám, jak vaše vláda bude v této věci postupovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Gruzie je prioritou české zahraniční politiky, protože to je země, která má tendenci vstupovat do euroatlantických struktur. Já jsem při nedávné návštěvě v Gruzii měl možnost mluvit jak s dnes již odvolaným premiérem, tak s dnes již téměř minulým prezidentem. Gruzie je komplikovanou zemí na okraji bývalého sovětského impéria, které řeší dva zamrzlé konflikty. Ten jeden je související vlastně se severní hranicí s Ruskou federací, je to Jižní Osetie, ten druhý je podobný a má název Abcházie. Oba tyto zamrzlé konflikty komplikují situaci v celém širším regionu a zatím je není v dohledné době možné nějak rozumě řešit, a tím vnitřně destabilizují situaci i v samotné Gruzii.
K vaší interpelaci ve věci postoje vlády České republiky k událostem v Gruzii uvedu následující. My samozřejmě vnitropolitickou situaci v Gruzii, která eskalovala na přelomu října a listopadu, velmi pozorně sledujeme. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v souvislosti s vnitropolitickou situací v Gruzii ve svém prohlášení z 8. listopadu 2007 vyjádřilo znepokojení nad situací v zemi a vyzvalo zúčastněné strany ke konstruktivnímu dialogu, který by vedl ke snížení napětí a zachování demokratického procesu, jehož klíčovou součástí je, a to je možná odpověď na vaši otázku, dodržování základních lidských práv včetně práva shromažďovacího a svobody tisku. V dané chvíli jsme pokládali toto prohlášení za dostatečné. Zdůrazňujeme, že rozdílné názory na vládní politiku považujeme za součást normálního demokratického vývoje, diskuse by se však měla odehrávat v mezích zákona a politického dialogu. Ocenili jsme vyhlášení předčasných prezidentských voleb a já věřím, že volby proběhnou transparentním způsobem a v souladu s mezinárodními standardy a pod mezinárodní kontrolou.
Vyšleme samozřejmě na předčasné volby své pozorovatele a prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí České republiky v tomto směru podnikáme všechny nezbytné kroky. Považujeme za důležité, aby demokraticky a transparentně proběhly příští rok i volby parlamentní.
I přes tuto aktuální politickou nestabilitu v Gruzii zastává Česká republika a její vláda oficiální názor, že Evropská unie by měla pokračovat v prohlubování svých vztahů s Gruzií. Domníváme se, že je nutno zohlednit takové pozitivní kroky z období krize v Gruzii, jako je dialog prezidenta s opozicí, otevřená komunikace gruzínského vedení s představiteli Evropské unie a obecně s mezinárodním společenstvím o všech aspektech krize a rozhodnutí vlády Gruzie reagovat na apel Evropské unie k ukončení výjimečného stavu v Gruzii či již zmiňované rozhodnutí o konání předčasných prezidentských voleb. A samozřejmě zájem vlastní Gruzie na širokém mezinárodním pozorování těchto voleb.
Vážená paní poslankyně a kolegové, pokud vás to zajímá, Gruzie je v oblasti jižního Kavkazu pro Českou republiku prioritní zemí. Podporujeme proto užší spolupráci Gruzie s Evropskou unií a doufáme, že vývoj v Gruzii v následném období bude odpovídat zájmům země o začlenění do euroatlantických struktur. A doufám, že vás s touto odpovědí v tuto chvíli uspokojuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se paní poslankyně Konečné, jestli je tomu tak.
Poslankyně Kateřina Konečná: Já vám za tu odpověď, pane premiére, děkuji. Je to první zcela konkrétní odpověď na myslím si velmi důležité téma, kterým by se měla naše zahraniční politika zabývat. Nicméně dovolte mi vyjádřit snad jenom... Doufám v to, že budeme v Gruzii postupovat stejně při porušování lidských práv, a je to především prezident Saakašvili, který porušuje lidská práva v Gruzii, jako postupujeme ve chvíli, kdy se lidská práva porušují v zemích, které jsou pro Českou republiku takzvaně nepohodlné nebo je velmi rádi monitorujeme. Přála bych si, abychom neměli dvojí standardy v oblasti lidských práv, abychom měli jedny a aby lidská práva byla univerzální. Děkuji.
***