(15.30 hodin)
Poslanec Pavel Svoboda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vyslechli jsme si návrh zástupce navrhovatele ke změně zákona 526/1990, jak je uveden ve sněmovním tisku 341, který máte, předpokládám, všichni před sebou, a tak jak je uvedeno v důvodové zprávě a jak uvedl pan předkladatel - myslím si, že vyčerpávajícím způsobem.
Doporučuji, aby tento návrh v případě schválení byl projednán pokud možno ve výborech ve zkrácené lhůtě. Navrhuji 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Zkrátit lhůtu na dvacet dní. Děkuji vám. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo do této rozpravy chce zapojit. Není tomu tak.
Jak jsem již řekla, projednávání podle § 90 není možné vzhledem ke vznesenému vetu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má prosím někdo z vás jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování. Je to hlasování pořadové číslo 66, které tímto zahajuji, a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým přikázáním. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 170 pro 114, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.
Nyní rozhodneme o zkrácení lhůty k projednávání na 20 dní.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 67 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým zkrácením lhůty. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 170 pro 95, proti 7. I tento návrh byl schválen.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému a lhůty pro toto projednávání zkráceny na dvacet dní. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu náměstku primátora Rudolfu Blažkovi.
Nyní se budeme zabývat bodem
36.
Návrh poslanců Petra Gandaloviče, Jiřího Papeže, Pavla Kováčika,
Jiřího Hanuše, Michala Haška, Přemysla Rabase, Zdeňka Macha, Pavla Bohatce,
Jaroslava Kleina, Josefa Čerňanského a Petra Zgarby na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských
a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 342/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 342/1.
Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Petr Gandalovič. Máte slovo, pane poslanče.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno. Paní předsedající se musím především omluvit za to, že musela číst tak velmi dlouhý název zákona. Já toho využiji tak, že ho už číst nebudu a řeknu jen, že to je velmi stručná a malá novela, která má za cíl omezit spekulativní postup při nákupech státní půdy.
Nákup státní půdy probíhá z Pozemkového fondu podle poměrně složitého pravidla, kde nejdříve mají přednostní právo zemědělci, kteří hospodaří na 70 % nabídky, která je Pozemkovým fondem nabízena. Následně, pokud toto není splněno, nabízí se mezi skupiny čtyř tzv. přednostních osob. V této situaci je fakticky možné využít určitého koordinovaného postupu několika zájemců, kteří postupně odstupují od nabídky na uzavření smlouvy, až je de facto uzavřena nabídka s tím zájemcem, který dal cenu pro zájemce nejvýhodnější, nikoliv však pro stát. Tento postup je umožněn současnou dikcí zákona o prodeji státní půdy, protože tento zákon nezavedl kauci při přihlášení do této soutěže. Navíc ještě prakticky sám vlastně navádí k tomu postupu, jak se postupuje v případě, že první ze soutěžitelů odmítl uzavřít smlouvu, potom že to je nabídnuto druhému a dalšímu. Takže skutečně se dá říci, že současné znění zákona pro takovýto postup dává prostor, a dokonce neumožňuje nijaký postih takovéhoto postupu. To je situace, která nám prakticky znemožňuje dál nabízet státní půdu v těchto nabídkách, protože bychom se nemohli vyhnout tomu, aby za současné právní situace takto postupovali tito zájemci opět.
Proto jsem v této chvíli jako poslanec projednal se všemi poslaneckými kluby zastoupenými v Poslanecké sněmovně rychlou novelu zákona o prodeji státní půdy, takovou, která by fakticky s okamžitou platností tomuto postupu zabránila. Její podstatou je tedy na jedné straně zavedení řekl bych přiměřené kauce, to znamená kauce ve výši 5 % z nabízené ceny - fakticky je tam dolní hranice pěti tisíc - a dále mechanismus, podle kterého v případě odstoupení zájemce na prvním místě celý proces je ukončen a daný pozemek je potom převáděn do režimu zákona 229 o půdě, to znamená do režimu, ve kterém je nabízen držitelům restitučních nároků.
Tento návrh zákona projednala vláda na svém jednání 4. prosince a vyjádřila s ním souhlas s tím, že dala tři doporučení, která bych si dovolil nyní vysvětlit.
První doporučení se týkalo výše kauce. Vláda má za to, že kauce by měla být významně vyšší, a to kolem 30 procent. To je naprosto legitimní postoj, protože čím větší je kauce, tím více se situace zkomplikuje pro případné zájemce o takový postup, jaký jsem popsal. Na druhé straně je potřeba jasně říci, že čím větší je kauce, tím se více brání malým zemědělcům vlastně do procesu vstoupit a o tuto půdu se ucházet. Je třeba říci, že proces přece jen nějaký měsíc trvá, to znamená, že kauce ve výši např. už desítek procent nabízené ceny je poměrně významnou částkou, která by byla vázána po poměrně dlouhou dobu. Přihlédli jsme také k tomu, že v Poslanecké sněmovně právě tato věc byla v minulém volebním období diskutována a právě tento faktor vedl tehdy k tomu, že se Poslanecká sněmovna rozhodla nezavést vůbec žádnou kauci. Proto jsme vycházeli z toho, že těch pět procent je dostatečné množství. Navíc, jak už jsem řekl, celý pozemek v případě odstoupení prvního zájemce prakticky přechází do režimu zákona 229 a není tedy nabízen podle § 7.
Další bod. Tam si myslím, že došlo k určitému nedorozumění, protože vláda doporučuje doplnit ustanovení, že kauce je ostatním účastníkům soutěže vrácena.
***