(12.40 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Tady toto právo má skutečně být promlčeno rokem 2010. Proti tomu, aby se stalo nepromlčitelným, tak já samozřejmě jsem, protože je dobře, aby toto právo bylo uplatnitelné i po tomto datu, ale přiznejme si, že ani tento sněmovní tisk, který je nám předkládán, tuto problematiku neřeší. Naopak Ministerstvo pro místní rozvoj v novém zákoně o vlastnictví bytů, který se připravuje, tento problém chce řešit, nicméně pokud by ho vláda nepředložila v přiměřené lhůtě do konce letošního, případně do poloviny příštího roku a hrozilo to, že bychom se dostali za datum 2010, jsem pro, abychom to podali i jako poslaneckou iniciativu a tento konkrétní jediný problém i poslaneckou iniciativou řešili.
Dámy a pánové, k obchodnímu zákoníku a k těm dalším problémům, které v tomto návrhu zákona vidím, už hovořit nebudu, bylo zde v podstatě všechno řečeno, nechci debatu prodlužovat. Pouze chci říct, že podporuji ten návrh, aby sněmovní tisk 266 nepostoupil do druhého čtení, a bude-li ten problém s promlčitelností, hlásím se k tomu, ho řešit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Slova se ujme další přihlášený do rozpravy a to je pan poslanec Miroslav Váňa. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já se musím přiznat, že jsem ve střetu zájmů. Je korektní, abych to zde sdělil, protože od roku 1990 jsem zastával funkci předsedy družstva, dnes už pouze funkci předsedy představenstva v družstvu, které ve své členské evidenci vykazuje zhruba 12,5 tisíce bytů. Musím říct, že dnes je zhruba v našem bytovém družstvu 6,5 tisíce bytů převedeno do vlastnictví. Tak jak tady moji předřečníci hovořili, rozumná družstva, rozumná družstva po mém soudu nemohou mít problém s jakýmsi termínem z hlediska převádění bytů do vlastnictví. Dle mých informací, a takto postupuje naše družstvo, kdykoli o to člen požádá, tak s ním rozumně komunikujeme a byty převádíme.
Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, musím ovšem říct v plné úctě ke svým dvěma poslaneckým kolegům - věřím jim, že byli motivováni poctivou snahou pomoci družstevníkům při převodech bytů do vlastnictví. Věřím. Na druhé straně konstatuji toto. Nechal jsem si zpracovat nezávislou právní expertizu Svazem českých a moravských bytových družstev. Je to o tom, jak tady hovořil pan kolega Tomáš Kvapil, paní kolegyně, ale jsou to slova místopředsedy vlády zodpovědného za legislativu, prostě tato norma, jak nám je položena na stůl, je neslučitelná s ústavním pořádkem České republiky, dostává se do rozporu s ústavou. Jelikož zde není tolik času, tak v úctě k vám nebudu ten právní rozbor tady číst slovo od slova, od odstavce k odstavci, kde se právně rozebírá, v čem je ten či onen odstavec v rozporu s ústavou.
Jako praktik, ne jako právník, vám řeknu, co by tato norma bytovým družstvům přinesla, byla-li by přijata tak, jak je nám na stole dnes položena.
Takže dámy a pánové, kdybychom tuto normu takto v této verzi odsouhlasili, budeme se pohybovat v režimu vyvlastnění regulérně existující právnické osoby, která byla transformována řádným způsobem transformačním zákonem 42/1992 Sb., a to tím, že družstvům byla uložena povinnost do roka a do dne přizpůsobit čili předělat a vypracovat stanovy a dát je do souladu s obchodním zákoníkem. Ta družstva, která tak nepostupovala, už tady nejsou, ta podlehla likvidaci. Čili všechna družstva, která dnes existují, jsou stejně regulérními společnostmi, které jsou toho času upraveny obchodním zákoníkem jako veřejné obchodní společnosti, jako akciové společnosti, tak jsme my družstva, tak jsou jiné společnosti. Takže direktivním průlomem zasahovat do jejich majetkových práv, tomu se říká vyvlastnění. Tomu se říká, dámy a pánové, vyvlastnění. A to asi nechceme.
A další věc, řeknu pikanterii, které bychom dosáhli, kdybychom tuto normu přijali tak, jak zde leží před námi na stole. Představte si, že v našem družstvu je určitá množina neposedů, neplatičů nájemného. My s nimi usilovně bojujeme, a pochopitelně když je někdo sociální případ, máme pro něj cítění, jdeme na filozofii nějakého splátkového kalendáře, ale když ten neposeda neslyší, nevidí a dělá si z nás s prominutím legraci, tak v podstatě mu zrušíme jeho členství. A podle této dikce, jak to zde dnes máme na stole, jak nám naši kolegové navrhují doplnit § 233 o odstavec 6 a 7 obchodního zákoníku v tom slova smyslu, cituji: že při zániku členství členovi v družstvu má člen nárok na výplatu vypořádacího podílu, a to buď převodem bytu do vlastnictví, anebo vypořádacího podílu odpovídajícího tržní ceně bytu v penězích. Takže dámy a pánové, česky řečeno by to znamenalo, že družstevníka, který našemu bytovému družstvu v Pardubicích dluží dvacet třicet tisíc, vyloučíme a dáme mu tři miliony jakožto tržní cenu bytu. Takže tím by se naše republika stala rájem pro dlužníky a tím bychom se dostali na pozici, že z neplacení nájemného bychom udělali nejlukrativnější byznys. A to je přede blbost, to všichni cítíme.
Proto navrhuji tento sněmovní tisk k zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Váňovi. Přihlásil se znovu pan kolega Oldlřich Vojíř, samozřejmě mu dávám slovo. Prosím.
Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji. Myslím, že diskuse je opravdu velmi věcná a není nikterak jitřena. Já za to děkuji. Jenom dvě malé repliky.
Otázka vyvlastnění by v tomto smyslu musela být chápána, že družstevník nebo chcete-li akcionář, abych mluvil pro někoho v obchodním režimu, si prostě vezme svůj podíl z té společnosti. Jaké je to vyvlastnění? To není debata o třetí osobě. Tak to je jenom jedna poznámka.
Druhá poznámka. Když někoho vyloučíte ze společenství obchodního typu, tak má prostě nárok na obchodní podíl, to je běžné. A když vám něco dluží, tak mu prostě ten dluh započtete a vyplatíte mu jenom to, co mu náleží. Zase - jaký je v tom problém? Samozřejmě žádný.
O čem já jsem ochoten samozřejmě diskutovat, a to je pravda, nikdo nejsme úplně takový expert a nemám žádný tým dvaceti třiceti ústavních právníků, aby mi pomohli sepsat tu normu úplně tak, aby tam nebyla nějaká chybička. Já bych si uměl představit, že když nás pustíme do druhého čtení, tak prodloužíme lhůtu např. o 40 dní, to znamená budeme projednávat tuto normu 100 dní ve Sněmovně, a věřím, že např. úřad pana ministra Svobody nám poskytne velkou součinnost v tom, aby ta norma doznala opravdu kvalitativních změn a řešila podstatu té věci. To znamená aby družstevník, který řádně požádal, má doloženo, tak aby se také domohl toho, že byt mu bude v rozumné lhůtě už konečně převeden a nebudou vytvářeny obstrukce, které bohužel vytvářeny jsou a mohou být.
Děkuji pěkně za pozornost.
***