(15.10 hodin)
(pokračuje Bursík)
Čili toto jsou věci, které jsou docela standardní. Upozornil jste na jeden fenomén, který skutečně s těmi klimatickými podmínkami a meteorologickými podmínkami, kde se nacházíme, je fenoménem, se kterým ti provozovatelé musí pracovat, a je to tak, že jsou období, kdy musí odstavit elektrárny z provozu anebo musí zajistit odstranění námrazy tímto způsobem, který jsem popsal, aby nedošlo k ohrožení.
Ale jinak vám za podnět děkuji. A věřte tomu, že se tím podrobně zabýváme a že je to jeden z aspektů, které bereme v úvahu, a i při povolovacím procesu se dbá na to, aby provozovatel elektrárny dbal bezpečnosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Černý bude upřesňovat?
Poslanec Karel Černý: Vážený pane ministře, vyhřívání vrtulí konkrétně v Pavlově u Stonařova prohlásil sám provozovatel za technicky nemožné. Další údajná technická opatření jako kamerový systém či čidlo monitorující vznik námrazy a automatické vypínání chodu v tomto případě selhávají.
Moje doplňující otázka je: Pane ministře, vy osobně byste si koupil dům stojící 700 metrů od větrného parku?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla ještě doplňková otázka.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Koupil, pane poslanče.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme možná ukončit tuto interpelaci a přejít k další, to je poslankyně Marcela Mertinová, která by měla interpelovat také místopředsedu vlády ve věci paroplynové elektrárny v Úžíně u Ústí nad Labem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marcela Mertinová: Vážený pane ministře, ČEZ oficiálně oznámil, že v Úžíně u Ústí nad Labem, tedy bezprostředně v blízkosti stotisícového města a v oblasti hnědouhelné pánve se zhoršenou kvalitou ovzduší, chce postavit paroplynovou elektrárnu. I když se jedná o relativně šetrnou technologii, Ústečané to cítí jako další nežádoucí zdroj znečištění v už příliš zatížené průmyslové oblasti. ČEZ chce do tří let stavět na základě stavebního povolení vydaného v roce 1996. Podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci před znečišťováním, byl investor, který vlastnil stavební povolení před datem 31. 12. 2002, povinen požádat o vydání integrovaného povolení do 31. 3. 2003. To investor neučinil. Bohužel, za nesplnění této povinnosti není stanovena žádná sankce. Nicméně podle téhož zákona č. 76/2002 Sb. si musí investor integrované povolení zajistit před zahájením provozu zařízení.
Vzhledem k tomu, že investor je s podáním žádosti o vydání integrovaného povolení v prekluzi už po dobu pěti let, žádám, aby Ministerstvo životního prostředí zajistilo stanovisko, ve kterém bude investorovi uloženo požádat o vydání integrovaného povolení ještě před zahájením vlastní stavby technologie. Jen tak budou mít obyvatelé Ústí nad Labem a okolí záruku, že vybudované zařízení bude odpovídat nejnovějším technologickým parametrům kladeným na provoz těchto zařízení.
Současně s ohledem na to, že stavba je plánována v oblasti Podkrušnohoří se zhoršenou kvalitou ovzduší, žádám, aby ministr garantoval, že nebude navyšován tzv. emisní strop Ústeckého kraje v oxidech dusíku, který je v kraji již naplněn. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, prosím, ještě jednou.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane předsedající. Paní poslankyně, děkuji vám za velmi kvalifikovanou interpelaci. Můžu říct, že s těmi starostmi, které v interpelaci zmiňujete, se v podstatě ztotožňuji. Ten paroplynový cyklus 220 megawattů v tlakové plynárně v Ústí nad Labem byl podroben hodnocení vlivu na životní prostředí. Ten proces byl ukončen 4. května 1995 vydáním souhlasného stanoviska. Příslušným úřadem bylo tehdy Ministerstvo životního prostředí. Důležité je říct, že záměr je situován v areálu oznamovatele a že tím vlastně dojde ke změně technologie výroby elektrické energie a tepla na bázi zemního plynu a zruší se výroba svítiplynu, metanolu a dalších provozů tlakové plynárny Ústí nad Labem. Toto bude technologie kombinované výroby v paroplynovém cyklu.
Ten zákon 244, nyní již neplatný, o posuzování vlivů na životní prostředí, nikterak neupravoval otázku doby platnosti stanoviska o hodnocení vlivů, které bylo vydáno podle § 11 tohoto zákona, a proto se vlastně to omezení platnosti, které teď známe z nového zákona 100/2001, nevztahuje na stanoviska, která byla vydána podle zákona 244/1992. Nicméně pokud by případné změny toho záměru bylo možné definovat jako změnu záměru podle nového zákona 100, nebo pokud by příslušný orgán ochrany přírody podle zákona 114 o ochraně přírody a krajiny ve svém stanovisku nevyloučil možnost ovlivnění evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti tím záměrem samostatně anebo ve spojení s jinými záměry, anebo pokud by bylo třeba zohlednit nějaké synergické nebo kumulativní jevy, tak pro všechny tyto případy by bylo potřeba poté realizovat nový proces EIA, ale to vyžaduje další rozbor a více informací, abychom to mohli na ministerstvu vyhodnotit.
Pokud jde o integrované povolení, tak tím příslušným úřadem, který je odpovědný, je krajský úřad a ten podle nám dostupných informací nebyl provozovatelem kontaktován. To znamená, že integrované povolení není ani ve fázi předjednání, přestože se podle informací, které máme k dispozici, jedná o zařízení, které spadá pod integrované povolování. Standardně provozovatel má disponovat integrovaným povolením před stavebním řízením a my musíme tuto věc vyjasnit, musíme učinit komplexní právní rozbor, musíme k tomu mít více informací. V podstatě tady se shoduji s tím názorem, který jste řekla v interpelaci.
Pokud jde o přechodná ustanovení, která se týkají zákona o integrovaném povolení, tam vlastně provozovatel má podat do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona žádost o vydání integrovaného povolení, jestliže podle § 43 odst. b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařízení, pro které bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního předpisu. Čili on skutečně měl požádat o integrované povolení. Podle našich informací nepožádal a žádný proces tam neprobíhá. My tohle velmi podrobně zanalyzujeme, ty právní aspekty, budeme kontaktovat krajský úřad a zároveň také oznamovatele a věřte, že v tomhle budeme dbát na dodržování zákonnosti.
Jinak co se týká environmentálního pohledu, tak pokud jde o emisní stropy, ty jsou v celém regionu překračovány zhruba o 25 %, čili je potřeba to posuzovat i s ohledem na to pozadí. A tohle je zase věc, ke které bych se tady nerad vyjadřoval jednou nebo dvěma holými větami. To je velmi specifická záležitost, kde to budeme analyzovat, a budete-li mít zájem to dál sledovat, mohu vám průběžně dávat nějaké podrobnější informace.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se ještě paní poslankyně. Nechce doplnit, takže můžeme ukončit tuto interpelaci.
Zeptám se pana poslance Radima Chytky, jestli chce přednést svou interpelaci. Chce přednést svou interpelaci na ministra Miroslava Kalouska ve věci pozemků pod družstevními domy.
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové… (Hlasitý zvuk způsobený zpětnou vazbou mikrofonu předsedajícího.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, omlouvám se panu poslanci, to nebyl nějaký pokus mu zabránit v přednesení interpelace. Prosím.
Poslanec Radim Chytka: Takže ještě jednou. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, obrátily se na mě dvě zástupkyně společenství vlastníků jednotek, které vznikly transformací z bytových družstev, s příběhem starým osm let. V té době byla schválena novela občanského zákona. Tato novela změnila trvalé užívání pozemků pod družstevními domy na vlastnické právo. Nepochybně tedy pozemky pod družstevními domy ze zákona přešly do majetku bytových družstev. Forma převodu měla být souhlasné prohlášení.
***