(11.30 hodin)
(pokračuje Polanský)
Paragraf 30 nově zakotvuje svolení poškozeného po spáchání trestné činnosti, což řeší třeba takové v podstatě možná banální případy, ale v důsledku toho probíhala zbytečně trestní řízení, kdy např. syn standardně jezdí s autem svého otce, ten o tom ví, otec se vzdálí na delší dobu, jednou přijede domů, auto není na dvoře, tak běží na policii, auto bylo ukradeno, zjistí se, že syn si ho opětovně vypůjčil. Mezitím bylo zahájeno trestní stíhání a teď se přemýšlí, jak z toho ven, protože on by mu to auto samozřejmě opětovně půjčil. Čili zakotvuje se i svolení poškozeného po údajném spáchání trestné činnosti.
Paragraf 31 návrhu zakotvuje přípustné riziko, které pokrývá činnost sportovců i lékařů. To je otázka vzniku závažných zranění při sportu. Navrhovatel - vláda - se snaží určitým způsobem tuto záležitost řešit v § 31.
V § 39 jsou stanoveny druhy a výměry trestů. Zde je nutno upozornit zejména na to, že celková koncepce je postavena na sociální integraci pachatele, nikoliv tedy pouze na represi a na jeho možné nápravě. Pokud jde o posouzení dalších okolností vztahujících se k ukládání trestů, tak polehčujících okolností je navrženo dalších šest nových a přitěžujících okolností dalších osm nových. Čili jednání pachatelů mohou být ještě více vyspecifikována ve vztahu k tomu, jaký trest, jaký druh, v jaké délce, v jaké výměře má být uložen.
V § 52 návrhu jsou zakotveny druhy trestů. Ty vycházejí ze zásady přiměřenosti, individualizace a personality, aby bylo možno co nejlépe posoudit osobu pachatele. Nově se zavádí, jak říkal již pan ministr, trest domácího vězení. Tento trest platil v naší zemi do roku 1950. Dnes, pokud bude schválen, tak samozřejmě umožní i moderní formu sledování, to znamená elektronická opatření a sledování pachatele na dálku.
Pokud jde o výjimečný trest, ten je nyní zakotven v § 54 a je navrženo zvýšení trestního pásma do rozmezí 20 až 30 let ze současného pásma 15 až 25 let. Trest na doživotí samozřejmě zůstává.
Paragraf 59 upravuje mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody o jednu třetinu, ale neukládá soudu trestat v horní polovině takto zvýšené trestní sazby, jako je tomu doposud, ale pouze umožňuje, aby soud měl širší rozpětí trestní sazby ke své úvaze, a to v případě osob, které se opakovaně dopouštějí trestné činnosti.
Paragraf 68 v obecné části nově upravuje peněžitý trest, který by se měl nyní ukládat v takzvaných denních sazbách v rozmezí 20 až 730 dnů a v rozpětí 100 Kč až 50 tisíc Kč na jednu denní sazbu.
Paragraf 80 zakotvuje podmínky, kdy je možné podmíněně odložit uložený trest odnětí svobody. Podmínky zůstávají stejné - to jen pro vaši informaci. Je to možné při uložení trestu se sazbou do tří let odnětí svobody. Doba podmínky zůstává v rozmezí jednoho až pěti let. Stejně tak v případě podmíněného propuštění z výkonu trestu zůstává zkušební doba v rozmezí jednoho až sedmi let.
Závěrem k obecné části lze ještě říci, že pečlivě jsou vyspecifikována jednotlivá výkladová ustanovení, která byla dosud souhrnně zahrnuta v § 89 trestního zákona. Nyní jsou jednotlivé pojmy rozepsány do § 108 až § 137. Nově se třeba formuluje ublížení na zdraví, kterým je taková situace, která znesnadňuje nikoliv jen po krátkou dobu obvyklý způsob života poškozeného a vyžaduje lékařské ošetření.
Paragraf 125 potom zavádí nový pojem "úřední osoba" namísto poplatného a známého "veřejného činitele".
Ještě pro vaši informaci - pokud jde o výši škod, které jsou jednak zákonným znakem, aby vznikla trestní odpovědnost, případně aby byly použity vyšší trestní sazby, tak hranice těchto škod zůstávají stejné, to znamená spodní hranice trestné činnosti 5 tisíc korun, což je škoda nikoliv nepatrná, a horní hranice 5 milionů korun, což je škoda velkého rozsahu.
Vážení kolegové, pokud jde o zvláštní část navrženého trestního zákona, tak samozřejmě nechci nyní, ani není asi mým úkolem, podrobně hovořit o jednotlivých skutkových podstatách. Ty skutečně musí být diskutovány zejména ve výboru a v takovéto diskusi. Jak jsem už říkal v úvodu, je jich 276. Je ale třeba říci, že systematika řazení skutkových podstat je zcela nová, neboť se dává důraz na člověka, na osobu, na jeho život, zdraví, osobní svobodu, důstojnost, vážnost a důraz na ochranu soukromí, obydlí, majetku apod.
Jenom pro vaši informaci - trestné činy jsou rozděleny do 13 hlav, a to takto: 1. trestné činy proti životu a zdraví; 2. trestné činy proti svobodě a osobnosti; 3. trestné činy proti lidské důstojnosti; 4. trestné činy proti rodině a dětem; 5. trestné činy proti majetku; 6. trestné činy hospodářské; 7. trestné činy obecně nebezpečné; 8. trestné činy proti životnímu prostředí; 9. trestné činy proti České republice, cizímu sátu nebo mezinárodní organizaci; 10. trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných; 11. trestné činy proti branné povinnosti; 12. trestné činy vojenské; 13. trestné činy proti lidskosti, míru a trestné činy válečné.
Tato systematika je samozřejmě výsledkem podrobných analýz, které byly činěny po dlouhé období, a analýzy, pokud jde o současnou právní úpravu, kde bylo mnoho novel. Někteří z vás jste jich zažili skutečně velký počet. Z těchto analýz vyplynulo, že skutkové podstaty dosud platné, že zvláštní část je nevyvážená, že představuje nevyváženost ochrany jednotlivých oblastí chráněných trestním zákonem, některé skutkové podstaty se překrývají nebo zase nepokrývají a neposkytují potřebnou ochranu zájmům, kterým by ji poskytovat měly.
Došlo ke zpřesnění většiny hospodářských a majetkových trestných činů. Jak jsem již říkal, byla upřesněna nedbalost čili nedbalostní trestné činy. Bude se rozlišovat mezi hrubou a lehkou nedbalostí. Byly zpřesněny okolnosti k používání vyšších trestních sazeb.
***