(18.20 hodin)
(pokračuje Tejc)

Druhá věc je, jak by se počítala ona sankce, nebo spíše náhrada policii za to, že účastník nehody policii přivolal, ač by neměl. Když jsem si pročítal brožurku Reforma policie, jak ji připravil pan ministr vnitra, dočetl jsem se, že to chce lehce spočítat a není to problém, protože se vychází z amortizace vozidla, spotřeby pohonných hmot a podobně. Docela jsem se podivil, protože když jsem po panu ministrovi vnitra chtěl spočítat, kolik stojí ochrana pana poslance Melčáka, tak v tomto konkrétním případě by to podle vás, pane ministře, bylo velmi složité a velmi mnoho faktorů hrálo v tom, zda je to možné, nebo ne. V jednom konkrétním případě to nejde, v tisících případů, které budou a budou to muset rozhodovat policisté ve výkonu, to možné bude. To mi připadá jako určitý nesoulad.

Ptám se, kde to skončí, jestli nakonec nebudeme zavádět poplatky za příjezd hasičů. Už máme poplatky za příjezd záchranné služby možná do budoucna, teď budeme mít za příjezd policistů, příště možná za jiné příjezdy policistů a nakonec i za ty hasiče. Takže si možná každý rozmyslíme, jestli se nám vyplatí, aby nám kůlna shořela, nebo abychom zavolali hasiče.

Poslední věcí, která má odbřemenit práci policie, je účast na stadionech. Jsem také pro to, aby větší odpovědnost nesli ti, kteří tyto zápasy pořádají, ale nejsem si jist, zda to, jak je to nyní koncipováno, bude znamenat, že skutečně náklady neponese policie a český stát. Protože pokud jde o rizikové fanoušky, policie je stejně musí, pokud nechce, aby bloumali po městě, přivést ke stadionu, tam je opustí, předá je ochranné službě, bude čekat 90 nebo 120 nebo kolik minut, až zápas skončí, protože kdyby se něco na stadionu stalo, musí samozřejmě zasáhnout, protože má úplně jiné pravomoci než ti, kteří hlídají s bezpečnostní agenturou. Mzdy policistů budou běžet stejně a stejně poté budou doprovázet tyto skupiny zase na nádraží. V efektu to nevyřeší vůbec nic, uděláme si pouze čárku, že na stadionu policie není a zasáhne jen v případě, že k něčemu dojde. Na druhé straně, pokud slušní diváci budou napadeni, těžko může policie říci: není to náš problém, vyneseme mrtvé a spočítáme to bezpečnostní agentuře. Takže určitě i v tomto bude problém.

Na závěr si dovolím jedno zamyšlení ke konkrétnímu návrhu. Pan ministr vnitra je znám svými liberálními postoji a výroky o svobodě, a člověk by nabyl dojmu, že v této Sněmovně není většího liberála. Proto mě překvapilo, že například navrhuje zvýšení možnosti vstupu policie do živnostenských provozoven. I když by to byl možná obhájitelný krok, pokud se díváme na konkrétní případy, já s tím nesouhlasím, protože by to znamenalo větší zásahy do soukromí, které lze řešit i jinými způsoby. Ale možná se spíše zamýšlím nad tím, co by se stalo, kdyby podobný návrh předkládala za minulé vlády sociální demokracie, a jak by pan ministr vnitra, tehdy opoziční poslanec, se tady k tomuto návrhu vyjadřoval. Připomeneme mu to možná příště, až budeme předkládat podobný návrh a budeme spolu diskutovat o svobodě.

Na závěr se připojím ke kolegům, kteří budou navrhovat vrácení zákona k dopracování tak, abychom byli schopni vést diskusi ještě jednou nad konkrétním materiálem, který byl připraven a předložen Sněmovně. Věřím, že jsme schopni změny, o nichž jsme tady hovořili, ještě v tomto zákonu provést. Proto se připojuji k těm, kteří budou požadovat vrácení zákona k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď je na řadě Kateřina Jacques, připraví se Pavel Severa.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, začínáme v prvním čtení projednávat tolik potřebnou a dlouho očekávanou a také odkládanou komplexní a vnitřně provázanou reformu policie. Osobně jsem za to velmi ráda. Také věřím, že se shodneme na tom, že smyslem zákona není pouze změna v územním členění a zajištění nové organizační struktury jako prostředku pro zajištění větší kontroly a výkonnosti, ani nový ekonomický model pro fungování policie, byť jsou to důležité věci, ale především změna v samotné práci policie a v jejím nahlížení ze stany veřejnosti. Cílem reformy totiž musí být zajištění kvalitní služby občanům a z toho vyplývající důvěra lidí v práci policie. Na tom se jistě všichni shodneme. Věřím také, že předkladatel má tento cíl na zřeteli a společně budeme usilovat o jeho naplnění.

Snažila jsem se aktivně do přípravy návrhů vstoupit. Pan ministr proces příprav popisoval. Předložila jsem řadu připomínek, včetně zásadních. Byla jsem však nemile zaskočena zvláštním přístupem úředníků Ministerstva vnitra - pana ministra jsem s tímto problémem seznámila - kteří se mým podnětem zabývali. Reakci jsem po několika urgencích obdržela za více než tři měsíce a celkové vyznění materiálu, který mi byl nakonec doručen, bylo nezdvořilé, promiňte mi, přezíravé. Takový je mnohdy dojem z policie, jejíž obraz a především skutečnou povahu bychom tak rádi změnili.

V zákonu je celá řada problémů, o nichž bychom měli diskutovat a které by se v některých aspektech měly ještě řešit. Věřím, že vůle tady je. Jen namátkou: Zákon přináší používání nových, velmi problematických zbraní a donucovacích prostředků, ochrana osobních dat není na dostačující úrovni, diskutabilní je také možnost najímání agentů z řad civilního obyvatelstva na všech úrovních Policie ČR.

Dále je třeba se zaměřit na oblast zasahující výrazně do práv občanů. Na mysli mám především zbytečné a excesivní zásahy do jejich soukromí a nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů. Podle některých odborníků, a také pan zpravodaj o tom hovořil, zákon předpokládá tak vysoké pravomoci, že jsou možná také v rozporu s Listinou základních práv a svobod a některými závazky České republiky na mezinárodní úrovni. Tyto aspekty je třeba prověřit a případně učinit změny.

Osobně spatřuji největší problém ve způsobu, kterým je řešena vnitřní a vnější kontrola práce policie. I o tom mí předřečníci hovořili. Návrh se vedle mnoha jiných sporných bodů pokouší změnit i současnou úpravu vyšetřování trestných činů policistů státním zástupcem. Troufám si ale tvrdit, že tak činí velmi nešťastně. Pokud by totiž v navrhované podobě prošel, znamenal by návrat k dlouhodobě kritizovanému modelu vyšetřování policistů policisty.

Novelou trestního řádu, kterou provedl zákon č.265/2001 Sb., bylo s účinností od 1. 1. 2002 svěřeno vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Policie ČR a BIS státnímu zástupci. Cílem tohoto opatření byla eliminace vazeb a vzájemné solidarity, troufám si tvrdit falešné solidarity, mezi policisty, kteří do té doby řídili vyšetřování trestné činnosti svých kolegů. K této úpravě došlo po dlouhodobé zdrcující kritice mezinárodních organizací, OSN nebo Rady Evropy a dalších. Inspekce ministra vnitra jako policejní orgán od té doby pouze vyhledává a opatřuje důkazy, ale neřídí samotné vyšetřování, které je úkolem institucionálně odděleného státního zástupce, a je to tak dobře.

V letošním roce státní zastupitelství zpracovávalo poměrně obsáhlou zvláštní zprávu týkající se prověřování a vyšetřování trestných činů policistů, příslušníků BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tato zpráva konstatuje stále se lepšící kvalitu vyšetřování uvedené trestné činnosti, jakož i zvyšující se úroveň spolupráce vyšetřujících i dozorových státních zástupců s Inspekcí ministra vnitra. Za této situace by byl návrat k vyšetřování trestné činnosti policistů navrhovanou inspekcí policie krokem zpět.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP