(19.10 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Já to říkám s povzdechem proto, že si nejsem jist, jestli vůbec ještě v této Sněmovně je atmosféra pro nějaké věcné návrhy a snahu přijít s řešením, které někam povede. Jestli už to rozdělení na bílé a červené není takové, že vlastně mezi nimi není žádného prostoru, a buď jedni zničí druhé, nebo druzí první, anebo nejpravděpodobněji, jak to vypadá, postupně jedni druhé a potom druhé ti první.

Přestože si nejsem jist, zda to ještě jde, chtěl bych do diskuse přispět. Dovolte mi napřed několik citátů, které se mají vyjádřit k tomu, co je podle mého názoru na tomto zákonu nejdůležitější a zároveň nejproblematičtější.

Ve druhém čtení není velký problém provést diskusi a spousty návrhů na téma, jestli se má splácet jeden rok, nebo šedesát. Umím si představit, že takových návrhů může padnout až šedesát. Umím si představit, že Poslanecká sněmovna tady odhlasuje nějaký kompromis v tomto intervalu, a není kvůli tomu nutné otálet s projednáváním a přijímáním tohoto zákona. Podobné to je s procenty. Někteří si myslíme, že mají být nula, jiní si myslí, že mají být 5 %. I tady se dá hlasováním poměrně jasně nalézt většinový názor Sněmovny.

Kardinální otázka se týká toho, jestli zákon, který vydává majetek a poskytuje náhradu, také přesně definuje, co vlastně vydává a co nahrazuje. A tady napřed, než se k tomu vyjádřím, mi dovolte, abych odcitoval, a tímto ho zdravím, pana náměstka Talíře, na kterého se mohu na balkoně obraceti přímo.

Dobrý den. Vy jste poskytl rozhovor, z něhož tady budu citovat. Je to rozhovor, který byl publikován v Právu dne 16. dubna 2008, a odpovědi jsou pro to, co budu říkat, velmi relevantní.

Na otázku, jakým způsobem došlo k ocenění majetku, pan náměstek Talíř říká, cituji: "Od samého začátku bylo jasné, že nemůže jít o výčtový zákon, ale že to bude ocenění politickou dohodou." Teď by možná měla být dlouhá odmlka. Ocenění politickou dohodou je nový termín, který nemá v oceňovacím právu nikde žádnou oporu. Dále cituji: "Mám pocit, že to dělal ing. Karel Štícha," což, jak uvádí v tomto rozhovoru redaktor, je hlavní ekonom katolické církve. Dále pan náměstek, cituji: "Materiál vypracovalo ekonomické oddělení církevního odboru s přispěním..." a tak dále

Já si myslím, že ani jedna, ani druhá odpověď pro zákon vydávající majetek není obhajitelná. Je odhlasovatelná. Tady není velký problém, aby 101 jedněch v uvozovkách převálcovalo 99 nebo 98 druhých. Nicméně je tady správně kladena otázka, co bude poté.

Já si pamatuji zlověstné hrození tady od kolegů z opozice, když se tady projednával zákon o reformě veřejných financí. Bohužel musím říci, že zlověstné mručení se naplnilo, protože Ústavní soud posuzuje pro některé z nás s vysokým údivem právě tuto reformu, a myslím, že je dobré si v tuto chvíli uvědomit, že ti, co si mysleli, že je to hračka, se mýlili a ti, co si mysleli, že všechno bude zrušeno, se také mýlili.

Jinými slovy, rodí se tady velmi vážná situace, která, pokud bude přijat zákon, který vydávaný majetek vymezuje tak, jak jsem tady odcitoval, činí nesmírně snadno napadnutelný.

Já tady nechci vyvolávat žádné ústavní autority a právní stanoviska. Například dneska psali právníci: "Stát církvi nabízí miliardy, které jí nepatří." Já si myslím, že to není úplně pravda, ale částečně to pravda být může. A spor o to, jestli je vydáváno to, co bylo vlastněno, nebo nebylo, jestli je to v zákoně vyjmenováno, nebo aspoň definováno, ten může být velmi vážný. A protože si celkem umím představit, jak se budou - teď jsem skoro chtěl říci za mými zády, ale to budou asi za zády jiných - střídat premiéři příštích 60 let, tak myslím, že schválit zákon, ve kterém zbudou tyhle pochybnosti, a čekat na arbitráže a rozhodování Ústavního soudu, je nepředstavitelné riziko pro všechny nás tady.

Ještě druhá otázka. Pan náměstek uvádí i podrobnosti k tomu, jak se dělo oceňování. Na otázku, jak došlo k ocenění 3 tisíc budov, které byly ohodnoceny na 44 miliard korun - to je ta druhá otázka, jak vysoká náhrada je poskytována a za co vlastně, jak toho bylo dopočítáno - pan náměstek uvádí: "To je otázka. Jak chcete ocenit nějakou chaloupku a jak kroměřížský zámek? Vypočítala se průměrná cena." O transparentnosti a adekvátnosti ocenění takto provedeného lze opravdu bohužel pochybovat.

Já myslím, že je možné shrnout, že na tom zákoně se dá leccos tady v Poslanecké sněmovně vylepšit tak, aby nebyly pochybnosti. Už jsem uváděl co. Stejně tak považuji za nepochybné, že je správné, aby nakonec byl zákon, který se vypořádá se zablokovaným majetkem, v Poslanecké sněmovně přijat. A zrovna tak si dovolím uvést třetí pravdu - ale musí to být zákon, ve kterém nebudou pochybnosti o definici vydávaného majetku a o ocenění nahrazovaných majetků. To je naprosto elementární požadavek. A pokud jsem do politiky vstoupil jako restituční fundamentalista, a pamatuji si ty tehdejší diskuse, jedno vím jistě: Vydávat majetek bez toho, že buď uvedete jeho výčet, anebo přesně definujete, který ano a který ne, jaké podmínky musí splňovat, prostě není možné. Formulace "ocenění politickou dohodou" je před ústavními institucemi neobhájitelná.

Já proto, že nesdílím názor, že by to mělo být právě proto zamítnuto, myslím si, že vláda může tuto výhradu zhojit - koneckonců má pro to mnoho variant. Nechci jí tady napovídat, protože jsem si v poslední době všiml, že když něco napovím, tak to je vyloučeno. Variant je opravdu víc. Stačí se podívat do analogických návrhů zákonů. Dá se to udělat. Dá se prostě tahle výhrada zhojit nejrůznějším způsobem. Já myslím, že i předseda Legislativní rady tuší, co mám na mysli.

Chtěl bych se jasně distancovat od těch, kteří tady venku v předsálí už celý cen vytvářejí dojem, že já jsem ten, kdo nepodporuje církevní restituce. Historie mého politického působení dokládá, že jsem je vždycky podporoval. To za prvé. A za druhé, že tady tímto postupem chystám nějaké zpochybnění vlády.

Já jsem se ráno - a teď se strašně omlouvám panu ministrovi, ale on nás, pane ministře, někdo udal. Já jsem to nebyl, už telefonovali redaktoři, a nebudu jim dělat reklamu, kdo to byl. Já jsem se ráno setkal s panem ministrem Jehličkou a svůj postoj k tomuto návrhu jsem mu korektně popsal. Nebudu tady uvádět žádné podrobnosti. Umím si představit, že pan ministr nemůže být nadšen z toho, co tady říkám. Na druhou stranu jsem si jist, že kvůli mně nepodává demisi, nevystupuje z vlády, že nepadá vládní koalice a že ti všichni, kteří by to chtěli takto posouvat, prostě v tomto případě mají smůlu.

Ostatně i vystoupení pana ministra financí Kalouska obsahovalo slova "ochota k jednání, ochota k dohodě". Já jsem přesvědčen, že to jde vyřešit. Když jsem byl ráno na poslaneckém klubu a sledoval jsem, jak jedni říkají, že se to musí vyřešit rychle, když je to velký problém, a druzí říkali, že když je to velký problém, tak se to musí vyřešit pomalu - já se neodvažuji přidávat k jedněm nebo k druhým. Může to být rychle i pomalu. Jestliže vláda zhojí tu základní připomínku, a to je přesná definice či vymezení na jedné straně vydávaného majetku, na druhé straně poskytované náhrady, může to být klidně příští týden. Mně nejde o žádnou lhůtu. Mně jde o to, aby to bylo provedeno způsobem, který nikdo v budoucnosti nebude zpochybňovat a který nebude stát víc, než kolik stát musí.

Všimněte si, že vůbec nehovořím o žádných číslech, jestli je něco hodně nebo málo. Až to bude napočítáno, možná toho bude málo a možná toho bude hodně. To ponechávám na odbornících. Já se neodvažuji tu věc kvantifikovat. Jenom vím jedno: musí to být samozřejmě provedeno v souladu s ostatními restitučními zákony, protože kdyby to nebylo provedeno, ta definice, s ostatními restitučními zákony, tak se tady těšme na další návrhy a hlavně na další arbitráže za to, co jsme kdy komu v minulosti nevydali.

A teď už k návrhu, který k tomu směřuje. Je to alternativní návrh, který bych prosil, aby byl hlasován po hlasování o zamítnutí či hlasování o vrácení předkladatelům k přepracování. To hlasování v tomto pořadí jako navrhovatel myslím mohu žádat, a to proto, že chci v hlasování o zamítnutí a vrácení jasně demonstrovat, že nejsem ani pro zamítnutí, ani pro vrácení k přepracování, protože další odklady nevítám, přičemž by se hlasovalo o tom, že je projednávání v prvním čtení, a teď mě legislativci mohou upřesnit, buď přerušeno, nebo odročeno do doby či okamžiku doplnění zákona, případně důvodové zprávy, to rovněž ponechávám na vládě, co se jí zdá jako správnější, o vymezení rozsahu /výčet či definice/ vydávaného majetku a ocenění nevydávaného majetku, to je stanovení rozsahu finanční náhrady.

Pokud by z jedné či druhé strany tento návrh někdo chtěl interpretovat jako málo pozitivní, tak abych se vrátil k pozitivní atmosféře, která tady byla ještě odpoledne, tak bych vám doporučil vám písničku, ve které se praví: malé věci řešte rukou mávnutím, nedopadnete tak jako Škrhola, nebudou vás považovat za… císaře pána atd.

Děkuji za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP