(17.50 hodin)
(pokračuje Schwippel)
Podobně při poslední debatě zde na půdě Poslanecké sněmovny, když bylo poukázáno na to, že příslušná jednání začala už v období vlád sociální demokracie, pan Paroubek odpověděl podobným způsobem, že vždy bylo jasné a představitelé sociální demokracie zdůrazňovali, že konečné rozhodnutí je věcí vlády a Parlamentu ČR. Nikdy jste, přátelé, nehovořili o referendu! Pokud se dnes schováváte za referendum a vydáváte se za zastánce přímé demokracie, považuji to za velmi farizejské a pokrytecké, protože v minulosti jste nikdy o referendu nehovořili.
Za druhé, pokud jde o otázku hrozby. Vidím určitou nekonzistentnost nebo nedůslednost v argumentaci odpůrců radarové stanice, protože na jedné straně se často říká, že hrozba, proti které má chránit, neexistuje, a na druhé straně se říká, že taková stanice by mohla být předmětem raketového útoku ze zahraničí. Obojí nemůže být pravda. Buď hrozba, proti které má tato stanice chránit, neexistuje, anebo by se mohla eventuálně stanice stát předmětem raketového útoku ze zahraničí. Ale obojí být pravda zároveň nemůže.
Něco podobného platí, pokud jde o argument, že máme údajně dost času, ale zároveň se říká, že systém je nevyzkoušený, neotestovaný, zkrátka nedokonalý. Jestliže se shodneme na tom, že se v případě protiraketové obrany jedná o skutečně komplexní a složitý systém, u něhož je zapotřebí dlouhá doba testování, ladění a zdokonalování, pak zároveň nemůžeme říkat, že tento systém je možné vybudovat teprve ve chvíli, kdy budeme mít k dispozici jednoznačné, hmatatelné, nezvratné důkazy o reálnosti té hrozby. Obojí prostě nemůže platit zároveň.
Pokud jde o Írán, některé věci už tady zazněly. Dovolte mi jenom říci, že na té konferenci, o které zde byla zmínka, mě zaujal také pan profesor Ben Israel z Izraele, který označil Írán za prvořadou hrozbu. Řekl, že přestože se jedná o stát nearabský a přestože převažující vyznání v této zemi patří k části islámu šíitského, přesto se jedná o prvořadou hrozbu zejména z toho důvodu, že tento stát je ovládán fanatickou ideologií, která je namířena proti Státu Izrael. Je nepochybné, že Írán pokračuje v projektech obohacování uranu, a je také nepochybné, že jde o stát, který popírá závaznost rezolucí Rady bezpečnosti. Prezident Ahmadínežád se několikrát vyjádřil v tom směru, že je považuje za legally groundless, tzn. právně nepodložené, a že toto je určitě pravda.
Pokud zde byla zmínka o nějakých závěrech tajných služeb, tyto závěry nemusí být přesné. Pokud se v této zprávě hovořilo o tom, že Írán v roce 2003 upustil od programu vývoje jaderné zbraně, tak je také pravda, že tento program může kdykoliv obnovit. Jestliže program již jednou existoval, tak také platí, že může být obnoven. V tom případě by se Írán mohl stát členem jaderného klubu, jehož členem už je například Severní Korea. Tento klub má jednu zvláštnost: nelze z něj nikoho vyloučit. Protože ve chvíli, kdy se někdo stane členem jaderného klubu, reakce ostatních států už bude do velké míry determinována faktem, že tento stát disponuje jadernými zbraněmi. A jestliže se v případě Íránu jedná nepochybně o jednoho z největších sponzorů terorismu a jestliže se prezident Ahmadínežád vyjádřil v tom smyslu, že by neváhal ani vteřinu s předáním těchto technologií dalším islámským zemím, tak si myslím, že to jsou dostatečné důvody, proč toto riziko brát velice vážně.
Nyní mi dovolte pár slov k otázce, kterou pokládám za nejdůležitější, a to je případné působení této stanice na zdraví obyvatel. Úvodem mi dovolte uvést, že poznámka pana poslance Koníčka o tom, že vláda chce umetat novou směrnicí cestičku radarové stanici, je nepřípadná ze dvou důvodů. Tato směrnice byla přijata z důvodu implementace evropské směrnice, která se týká této oblasti. Nedošlo tam k žádné změně číselných hodnot. Došlo k určité změně, řekněme, organizace tohoto nařízení. A je pravda, že hodnoty pro záření pod 30 mikrosekund nejsou uvedeny v tabulce, ale podle informací, které jsem měl možnost získat, jsou uvedeny v jiné části dokumentu. Takže mi bylo řečeno, že pan poslanec ten dokument nestudoval dostatečně důkladně. Ale hlavně: tyto hodnoty se netýkají případné radarové stanice, neboť její vlnové délky se pohybují v oblasti milisekund. Takže to, co jste tady řekl, se vůbec netýká radarové stanice.
Pokud jde o působení stanice na zdraví, má to dvě stránky. Jedna z nich se týká fyziky. Tam je možné na základě znalosti konkrétních údajů týkajících se výkonu stanice a způsobu jejího působení skutečně vypočítat na základě jednoduchých rovnic intenzitu zářivého toku a další veličiny. Jinou věci jsou tzv. paralelní laloky neboli boční smyčky. To už je tak složitá záležitost, že to není prakticky možné matematicky vypočítat a je to nutné ověřit na místě. Záření, které je produkováno touto stanicí, patří do oblasti mikrovlnného záření, které má to specifikum, že ani nepůsobí ionizujícím způsobem a ani jiným a jediné působení na člověka je tepelné. Příslušné limity jsou nastaveny tak, aby nemohlo dojít k ohřátí těla o více než 0,1 °C. Protože toto není možné dostupnými přístroji změřit, spočítaly se limity takové, aby nedošlo k ohřátí o více než 1 °C, a potom byly děleny deseti, a takto byly počítány ty konkrétní limity.
Diskutoval jsem tyto záležitosti s příslušnými odborníky v Státním zdravotním ústavu. Získal jsem i ty konkrétní údaje, které jsou klasifikované, které se týkají výkonu této stanice a také způsobu jejího působení. Musím říci, že řada publikací, které se objevují v médiích nebo případně na webu, vychází z naprosto fantastických a zcela nereálných údajů, které se týkají výkonu stanice. Protože i když jsou tyto údaje klasifikované, tak odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, dokážou odhadnout a mohou zkontrolovat, zda údaje, které máme k dispozici, jsou realistické, anebo nejsou.
Tyto výpočty jsem prováděl, není to žádné tajemství, v podstatě se jedná o velice jednoduchý výpočet. Jedna věc je intenzita zářivého toku, která se vypočítá z výkonu radaru děleno plochou antény. Druhá věc je, jakým způsobem se šíří v tom paprsku, protože až do tzv. Rayleighovy vzdálenosti tento paprsek má konstantní šířku, a teprve od této vzdálenosti se začíná rozbíhat a tam se intenzita mění napříč paprskem a je to možné vypočítat na základě tzv. kvazioptické aproximace. Takže já jsem tyto výpočty prováděl a v tomto směru mohu garantovat, že žádný problém pro zdraví obyvatel neexistuje.
Pokud jde o boční laloky, tým našich expertů prováděl měření přímo na Marshallových ostrovech a došel k závěru, že i ta intenzita, která vyplývá z těchto bočních laloků, zdaleka nedosahuje příslušných limitů, které jsou formulovány v příslušných nařízeních.
***