(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, pane premiére, jakou vidíte šanci na dohodu?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Tak je smutné, že musím využívat této příležitosti pro to, abych vás informoval o tak elementárních věcech, nicméně děkuji za tu otázku.
Je třeba nedémonizovat tu slovinskou dohodu. Když se budete bavit s Janesem Jančou, řekne vám: Ano, my jsme sice dohodu podepsali, ale ona stejně nefungovala. Já bych si velmi přál, abychom byli schopni za prvé zabezpečit participaci Sněmovny na úkolech i na oficiálních akcích, které české předsednictví s sebou nese, abychom byli schopni minimálně zabezpečit to, že - nemyslím teď klid zbraní, ale alespoň to, že budeme moci plnit své úkoly při moderování evropské diskuse. To by se nám mohlo podařit. Doufám, že se situace uklidní a najdeme ten konsensus, protože na tom podle mě máme zájem všichni.
Já jsem zahájil v rámci toho, co bylo kritizováno předsedajícím, určitou diskusi v zemích Evropské unie. Navštívil jsem v rychlém sledu několik zemí na takové půldenní krátké návštěvy - Řecko, Kypr a Estonsko. Měl jsem tady - což bylo velmi významné, a média to ponechala úplně bez povšimnutí - prakticky šest premiérů, protože Donald Tusk byl zastoupen svým prvním vicepremiérem Pawlakem. Byl tady samozřejmě Fico, Gyurcsány, byl tady Kirkilas, byl tady lotyšský premiér, byl tady estonský premiér a byl tady Janes Janča. Myslím, že jednání budou pokračovat i s Angelou Merkel, bude zde na V4 Sarkozy, byli zde švédští tajemníci. Velmi intenzivně pokračují diskuse, co je vlastně za těch osmnáct měsíců nutné udělat, co je možné.
A tady samozřejmě - a tomu jistě rozumíte - na sebe narážejí dvě země proti té jedné velké, kdy Švédsko a Česká republika má podobný pohled na spoustu věcí a Francie má přece jen trochu rozdílný. Snažíme se hledat konsensus v rámci toho osmnáctiměsíčního programu tria, kde jednání probíhá celá řada. Slavnostní ukončení společných příprav proběhne za účasti ministrů pro Evropu - Jouyet, Malström a Vondra - někdy 27. května letošního roku. Vlastní text programu bude oficiálně představen teprve po schválení Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, GAERC, která proběhne 16. června, jak jste už uvedl.
Sedmdesátistránkový dokument je jakýmsi jízdním řádem na ten rok a půl. Samozřejmě představuje řadu kompromisů mezi těmi pohledy jednotlivých zemí. Nicméně si myslím, že z českého pohledu je to velmi dobrý kompromis, i když na některé věci máme lehce odlišný názor.
Český otisk v programu tří půlroků je samozřejmě ambice zrušit přechodné období pro volný pohyb pracovníků. Tady jistě chápete, že volby v Německu to trochu komplikují, protože to je výsostně vnitropolitická záležitost. Máme velmi ambiciózní plán v oblasti better regulation, použiji-li toho newspeaku, to znamená odstraňování byrokratické zátěže. Chceme včasně - a to padne do našeho předsednictví - a správně implementovat směrnici o službách, ač jsme přesvědčeni o její nedostatečnosti. A v rámci energetické bezpečnosti chceme přijmout na jaře strategicko-energetickou zprávu a máme ambici hostit významnou energetickou konferenci na jaře příštího roku v České republice. Západní Balkán - to je diskuse samozřejmě permanentně o Kosovu, ale mé diskuse s panem Sanaderem o finalizaci rozšiřovacích aktivit o Chorvatsko, a celá řada dalších problémů, které s tím souvisejí.
My jsme také diskutovali otázky týkající se implementace Lisabonské smlouvy, bude-li ratifikována. Odeslali jsme také, jak už se stalo zvykem, kalendář jednotlivých termínů akcí, které během našeho předsednictví budou. Implementace má svou zajímavost v tom, že zdaleka ne všechno je v té Lisabonské smlouvě napsáno. Je řada problémů, které jsou určitými bílými místy, která chceme zaplnit. Například to, že není řešeno postavení předsedající země. Pokud bude ratifikováno, bude prezident Evropské rady, bude nový vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnost. Tady máme, a nejenom my, určitou ambici, jak nejen moji osobní, ale i pro futuro hlavy toho státu, případně ministra zahraničí, která se týká celé řady institucionálních změn v rámci implementace této Lisabonské dohody.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Petr Krill bude ještě doplňovat svou otázku nebo interpelaci.
Poslanec Petr Krill: Protože z časových důvodů na to nedošlo, jenom krátkou odpověď: Zda budeme usilovat v rámci rozpočtu o reformu společné zemědělské politiky.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Existuje určitý tlak přesunout diskusi o Bílé knize rozpočtu do druhého pololetí, který podle mne souvisí s evropskými volbami a s ambicemi některých funkcionářů zůstat v Komisi i na těch nejvyšších místech. Ale my jednoznačně, a všechny nové země, máme zájem na tom, aby se ta kniha vydala během našeho předsednictví začátkem příštího roku, aby se mohla diskuse o rozpočtu dostat do naší agendy.
Samozřejmě chceme diskutovat o zemědělské politice. Budeme primárně usilovat, a nejsme zdaleka sami, o snížení výdajů po roce 2013, nicméně i po velkých diskusích ta ambice je ne redukovat oba ty pilíře, ale přesunout získané prostředky částečně do druhého pilíře, a to je na podporu rozvoje venkova. Domníváme se, že i v tom období, kdy budeme čistými plátci do rozpočtu, se nám vyplatí tyto peníze čerpat, proto tato naše snaha je celkem legitimní. To jen velmi hrubě, protože na to nemáme čas. Nicméně je to naše ambice a chtěli bychom do toho zasáhnout.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě je tu poslanec Josef Ježek ve věci summitu EU a Latinská Amerika. Poslanec Ježek… Poslance Ježka snad opravdu nevidím... (Poslanec Ježek již stojí u řečniště.) Tady je, omlouvám se, já jsem hledal jiného poslance Ježka. Omlouvám se, tak tedy jste tady opravdu, a poměrně velký.
Poslanec Josef Ježek: Vážený pane místopředsedo (směje se), ač se zdá, že jsem neviditelný, tak jsem fyzicky zde.
Pane premiére, dovolte, abych vás ještě jednou oslovil ve věci, o které zde přede mnou hovořil již pan kolega Šmíd. Mám na mysli onen latinsko-americký summit v Limě a pracovní stůl s tématem boje proti chudobě, nerovnosti a vyloučení ze společnosti. V této věci bych se vás ještě znovu otázal na vlastní průběh jednání tohoto pracovního stolu právě s ohledem na názorovou politickou a ekonomickou pestrost jeho účastníků, protože když se podíváme na seznam států, které tam byly, je to opravdu velmi pestrá škála. Za druhé potom na konečný výsledek tohoto panelu a hlavně možnosti praktického využití těchto závěrů. Potom samozřejmě také na pozitiva, která právě vaše předsednictví tohoto panelu přineslo ve prospěch České republiky. Předem děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má premiér Mirek Topolánek - pět minut k této interpelaci.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Úplně do úvodu bych chtěl předznamenat asi to, co všichni víme. My jsme v uplynulých možná devatenácti letech částečně opustili trh Latinské Ameriky, možná ani ne proto, že bychom o něj neměli zájem, ale protože ten trh je dnes vysoce kompetitivní a znamená to mimo jiné - jsou to různé nestabilní režimy, kde získávat zakázky, speciálně velké investiční celky, a infrastrukturně ještě více komplikované než dřív. Nicméně ty cesty mají svůj smysl v tom, že dnes se otevírá řada možností právě v oblastech, které byly součástí toho panelu. Dnes naši podnikatelé a tlak i ze strany administrativy a nejrůznějších aktů, ať už jsou to podpisy smluv s bankami nebo nejrůznější dohody, v Kolumbii s ministerstvem pro doly a energetiku a s ministerstvem životního prostředí, umožňují vstupovat do procesu reforestace, který je velmi významný právě pro oblast, kde se pěstuje koka nebo kde potřebují najít jiný způsob obživy.
***