(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O vaší námitce proti zápisu o výsledku hlasování rozhodneme v hlasování pořadové číslo 138, které jsem zahájil. Ptám, kdo je pro přijetí námitky. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 138 ze 196 přítomných pro 169. Námitka byla přijata.
O návrhu na přerušení, odročení budeme hlasovat znovu v hlasování pořadové číslo 139, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 139 ze 196 přítomných pro 98, proti 94.
Pokud není zájem o kontrolu, vyhlašuji, že návrh nebyl přijat, a můžeme pokračovat v rozpravě.
Ještě předtím, než udělím znovu slovo, mám přihlášeného pana poslance Vlastimila Tlustého, potom pana poslance Davida Ratha. Ale, pane poslanče, jestli dovolíte, já bych nejdříve nechal odhlasovat návrh na zpravodaje, protože jsem byl informován, že je navržen za zpravodaje tohoto bodu pan poslanec Pavel Hrnčíř. Jsme tady všichni přítomni. Myslím, že můžeme, jestli dovolíte, toto odhlasovat.
O tom rozhodneme, o zpravodaji tohoto bodu, v hlasování pořadové číslo 140, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 140 z přítomných 196 pro 100, proti 5. Návrh byl přijat. Zpravodajem tohoto bodu 108 je pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Vlastimil Tlustý, prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Pane místopředsedo, dámy a pánové, do záznamu bych si dovolil opravit své hlasování před tímto hlasováním. Proto jsem se tak hrnul k mikrofonu. Já už jsem také jako vy unaven, zmáčkl jsem jiné tlačítko, než jsem chtěl. Hlasoval jsem proti návrhu, ve sjetině je uvedeno ano. Hlasování samozřejmě nezpochybňuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji, omlouvám se, nevěděl jsem, že jde o tuto faktickou poznámku. Nyní opět přihlášený pan poslanec David Rath. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, pane předsedající, já bych navázal na to, co jsem tady říkal. Pan premiér Mirek Topolánek a pan předkladatel Tluchoř odešli, když jsem tady právě říkal, že vláda Mirka Topolánka ze všech objektivních důvodů, které jsou, je tím nejhorším a nejubožejším, co jsme po roce 1989 v této republice zažili. Prostě to, co teď tady zažíváme, to mimořádné úsilí o revizi výsledku voleb, mimořádné úsilí o převálcování poměrů v Poslanecké sněmovně - zase Mirek Topolánek odchází, takže zase budu muset nechat hlasovat za chvilku, protože je potřeba, aby to slyšel.
Já stále věřím, že on v jádru není zlý člověk. Já skutečně věřím, že má v jádru kouska - řekněme - solidnosti a že se třeba, když uslyší určitá slova, v něm svědomí pohne, i když samozřejmě je to málo pravděpodobné, tak samozřejmě ta šance přece jenom je na tu nápravu. Ale víte, náprava začíná vždycky v okamžiku uvědomění, a bohužel premiér Mirek Topolánek si nechce uvědomit, já vím, že je to tedy tvrdá pravda, tomu naprosto rozumím, že ono to není jednoduché žít s vědomím, že jsem Mirek Topolánek a v podstatě jsem to nejhorší, co Českou republiku potkalo po roce 1989, a jsem pro občany této republiky něco jako orkán Kyrill nebo jako povodně. Dokonce jsem pro občany České republiky jako Mirek Topolánek ještě něco mnohem dražšího, protože zatímco s živelnou pohromou se vždycky nějak vyrovnáme, tak bohužel s působením vlády vedené Mirkem Topolánkem a vlády této trojkoalice se čeští občané budou vyrovnávat neskutečně dlouho. A možná některé důsledky a některé jizvy zůstanou po desetiletí. Minimálně ten dopad, devastační dopad Mirka Topolánka bude mít v úrovni řekněme demokracie v České republice a v úrovni, jakési morální úrovni české společnosti.
A teď se dostávám k tomu, co spojuje tento návrh, tedy návrh jakéhosi silového řešení charakteru "Já na to mám," tedy sílu nebo peníze, "tak co bych se na kohokoli jiného ohlížel" nebo ve stylu reklamy "Nevaž se! Odvaž se!". Takže tady se v podstatě Mirek Topolánek, přece on na to má, on na to ty hlasy má, tak se pouští do určité, určité velmi nedemokratické operace. Ale proč se divíme? Zkusme si udělat takovou rekapitulaci toho, co Mirek Topolánek tady stihl za ty dva roky. Čím to začalo. No přece jeho přítelem Dalíkem. Vzpomeňme si na pověstná slova "Budeme s nimi na oko jednat," myšleno se sociální demokracií, "a pak je kopneme do...". Máloco je tak ilustrativní jako tento výrok. Přece takhle se ODS chová ke svým partnerům. Já bych poprosil, aby tomuto věnovali pozornost lidovci a zelení, protože tohle samozřejmě si říkají i oni v různé míře. Prostě naoko nějak s nimi budeme jednat, a pak je kopneme někam. Skutečně ukázka politické kultury a řekněme seriózního přístupu k politickým partnerům nebo partnerům obecně.
Další velká zajímavost, která nás řadí, tedy myslím, že můj předřečník Zdeněk Škromach hovořil o Balkánu. Víte, já vám dám takovou hádanku, nebo spíš takovou otázku, takový kvíz, dámy a pánové. Vyjmenujte mi jedinou zemi v širším či vzdálenějším okolí, kde by přítelkyně pana premiéra byla instalována do nejvyšší pozice poslanecké sněmovny. My už to bereme jako samozřejmost, my už jsme si na to za ty dva roky prostě zvykli a ani nám to nepřijde nic jiného, ale dámy a pánové, můžete mi vyjmenovat jedinou zemi včetně, já nevím, já se nechci dotýkat Turecka nebo prostě některých afrických zemí, ale vyjmenujte mi jedinou zemi, kterou lze považovat za trochu kulturní a trochu demokratickou, kde by v podstatě premiér nechal instalovat osobu blízkou do pozice, do jedné z nejvyšších ústavních funkcí ve státě. A nikomu to nepřijde divné. Dokonce ono tohle chování má jisté prvky navádivosti. Teď jsme byli svědkem něčeho velmi podobného, pro mě naprosto šokujícího, ale tady asi řadě lidí to nepřijde vůbec nic špatného. Když to udělal premiér, tak tedy každý. Ano, to jsou ty precedenty. Já jsem tady hovořil o lex Tluchoř, tak tady je i svým způsobem precedentní chování Mirka Topolánka v charakteru Nevaž se! Odvaž se!, máš-li tu možnost, šup, s přítelkyní do vysoké ústavní funkce, a najednou máme dalšího místopředsedu vlády, tentokrát z jiné Strany zelených, který v podstatě uvažoval podobně. Já se mu nedivím. Já se mu skutečně nedivím, já na místě Martina Bursíka bych se cítil skutečně ukřivděn. Protože když to může Mirek Topolánek, proč by to nemohl vicepremiér vlády? O co je Martin Bursík horší člen vlády než Mirek Topolánek? Já mu naprosto rozumím. Obdobně budou uvažovat příští premiéři a příští vicepremiéři, protože tady se nastavila laťka.
***