(9.50 hodin)
(pokračuje Hojda)
Já souhlasím s tím, že návrhy, které jsou uvedeny ve vládním návrhu zákona, mají svoji logiku, mají svoje opodstatnění, ale je zapotřebí také poslouchat to, co řekli mí předřečníci, zejména předřečník z KSČM Zdeněk Maršíček. Jedná se o to, že si doopravdy musíme říci, k čemu je určena městská policie a zdali je doopravdy primárně určena - a začíná to tak vypadat - k tomu, aby měřila rychlost na pozemních komunikacích. Já myslím, že můj kolega řekl přesně, k čemu je určena, k čemu byla zřizována, i když si asi musíme říci, jestli doopravdy městská policie, obecní policie jako taková, by měla řešit problémy, které by měl řešit stát, které by měl garantovat stát.
Řekl jsem, že návrhy, které jsou, mají své opodstatnění, a říkám to z následujícího důvodu. Nemohu souhlasit s tím, když někdo řekne, že měření rychlosti kdekoliv ve městě a zejména tam, kde to není tak úplně nebezpečné, je buzerace řidičů, že je to vymáhání peněz atd. My bychom se na to spíše asi měli podívat z jiného pohledu, a tam by měla mít úlohu také policie a orgány, které rozhodují o tom, kde jaké značky budou, kde jaké budou rychlosti. Jestliže je někde stanovena rychlost 40 km v hodině, tak se nesmí žádný řidič divit, když ho tam někdo změří, že zaplatí pokutu. Jestliže je někde konec obce, i když je to 100 metrů za nějakým obydlím, tak do konce obce se má jezdit 50, a ne 80 nebo 90. Musí prostě počítat s tím, že postih přijde. Ale musíme si také říci druhou otázku, proč tedy ta značka tam je a proč není třeba od posledního nebezpečného místa, kde je doopravdy nutné dodržovat rychlost 50 km v hodině, proč tam není třeba zvýšená rychlost 70 km v hodině.
A to je asi podstata celého problému. Já souhlasím s tím - a nikdy jsem nepodporoval, aby měření prováděly soukromé firmy. Tam souhlasím i s vystoupením mého předřečníka, že pokud chceme vymýtit a chceme jaksi donutit řidiče, aby doopravdy dodržovali zákon, tak bychom to přece neměli dělat prostřednictvím soukromých firem, a pokud městská policie se k tomu odhodlá a ví, že v dané obci se trvale porušuje rychlost, překračuje se rychlost, tak ať si tato obec pořídí příslušné zařízení na měření a ve spolupráci s Policií České republiky ať si stanoví, kde se bude měřit rychlost a jakým způsobem. Myslím si, že to má logické opodstatnění, a znovu bych apeloval na to, abychom hledali takové cesty, aby se řidiči necítili být šikanováni tím, že je někde zbytečně snížená rychlost, ale pokud už je snížená, tak aby se tato rychlost dodržovala.
Co se týče veta, já toto veto vítám. Už tady také bylo řečeno ve zprávě zpravodaje, že je zapotřebí doplnit ještě některé věci, které se objevily. Týká se to zejména řízení v podnapilosti. Myslím si, že je dobré, když už je takto zákon otevřen, aby se to tam doplnilo. Nebráním se tomu, aby byl zákon projednán ve zkráceném čtení, protože pokud bude mít většina Sněmovny zájem o to, aby byla možnost pro městskou policii - samozřejmě po projednání s Policií České republiky - pokud to Sněmovna odsouhlasí, tak aby nebyl promeškán termín 1. ledna 2009.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Hojdovi. Slova se ujme pan poslanec František Bublan, připraví se pan poslanec Zdeněk Boháč, poté pan poslanec Josef Řihák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, samozřejmě zásadní otázka je ta, co by měla městská a obecní policie dělat na prvním místě a jaké jsou její úkoly. To ostatní už potom z toho vyplývá. A můžeme se dotknout i otázky, zda má či nemá měřit rychlost v obcích nebo jejich katastrech.
Dovolte mi však, abych se na tuto otázku podíval trošku z jiného pohledu. Mám takovou řečnickou otázku, zda si můžeme nebo umíme představit města a ulice bez semaforů, bez značek příkazů a zákazů a také bez radarů. Asi velmi těžko. A přesto o tento model se pokouší už mnoho měst v Holandsku, ve Velké Británii, v Belgii, v Dánsku, v Německu. Například v nizozemském Drachtenu, to je město, které má asi 45 tisíc obyvatel, mají po třech letech zkoušení tohoto nového modelu z původních 18 křižovatek, které byly řízeny semafory, pouhé dvě křižovatky, které jsou řízeny semafory, a více než polovinu dopravních značek už dali do sběru.
Známý holandský expert Hans Monderman říká, že mnoho pravidel nás zbavuje nejdůležitější věci, a to je schopnosti být ohleduplný, a větší množství příkazů a zákazů znamená, že náš osobní smysl pro odpovědnost se zmenšuje. Já vám to přiblížím na jednoduché situaci. Když jedete nějakou obcí, kde je rovná silnice, která je označena jako hlavní silnice, tak nedáváte pozor napravo, nalevo, vaše odpovědnost se snižuje. Kdyby tam značka hlavní silnice nebyla, tak se musíte u každé odbočky podívat především doprava a někdy také i doleva, zda tam něco nevyjíždí a zda vám nehrozí nějaké nebezpečí. O tom to je.
Proč to říkám v souvislosti s tím, zda městská a obecní policie má či nemá měřit rychlost ve městech a obcích. Protože my vycházíme stále pouze z jednoho předpokladu, nebo z jedné myšlenky, a tou je to, že říkáme, že doprava je taková, jaká je, změnit se musí člověk. To, že se člověk musí změnit, je samozřejmě pravda. Musíme se změnit všichni, kdo užíváme dopravní prostředky a naše chování není nejlepší. Ale jestliže chceme snížit nehodovost pouze tím, že změníme chybovost člověka, tak chybovost snížíme pouze asi o 10 %. To je dokázáno. Je dokázáno, že příkazy, zákazy, různými omezeními, chybovost člověka snížíme o pouhých 10 %. My musíme jít ještě jinou cestou. My musíme počítat s tím, že člověk chyby dělá, a uzpůsobit dopravní systém tak, aby těch chyb mohl udělat co nejméně.
A teď už jsme u toho, k čemu bych se chtěl dostat. Umím si představit, že městská a obecní policie bude měřit i nadále rychlost v obcích a ve městech, ale umím si také představit, že výtěžek z pokut, které vyberou, půjde do výstavby kruhových objezdů, zpomalovačů, různých městských zón, budou vytvářeny zvláštní jízdní pruhy pro cyklisty nebo pro pomalá vozidla, tam, kde je nepřerušovaná čára, se vystaví pevná překážka. Podívejme se do sousedního Německa. Vidíme, že tam vede rovná silnice přes obec a najednou uprostřed té silnice je nějaký trávník, nebo dokonce umělá zatáčka, aby rychlost se zpomalila. Pokud by tyto prostředky šly do toho, aby chybovost člověka byla co nejmenší, potom je to v pořádku a potom se nemusíme bavit o tom, zda obec má městské strážníky proto, aby jí vydělávali peníze na nějaké jiné účely.
Z mého pohledu debata o tom, zda městská policie má, či nemá měřit rychlost, je tak trošku marginální a zbytečná. My bychom se především měli bavit o tom, co by obec, město, měly udělat pro to, aby člověk chyboval co nejméně, aby dopravní systém neumožňoval větší rychlost vozidel, aby dopravní systém neumožňoval dělat chyby ve větší míře, než je tomu dosud.
***