(Na žádost klubu Strany zelených byla přestávka prodloužena do 15.20 hodin. Jednání pokračovalo v 15.20 hodin.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lhůta na jednání poslaneckého klubu Strany zelených vypršela a my budeme pokračovat naším schváleným programem. Prvním bodem je
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2009
/sněmovní tisk 612/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Poprosím pana ministra, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, prosím o prominutí a pochopení. Stala se mi druhá nejhorší věc, která se politikovi může stát - přišel jsem o hlas. (Ze sálu zazněla otázka, která je ta první věc.) Ta první, pane poslanče, je, když přijdete o zadnici a nemáte na čem sedět.
Vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si předložit návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009. Ministerstvo financí a vláda České republiky vycházely za a) z makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2008 - zdůrazňuji z července 2008 - a zčásti střednědobého výdajového rámce pro rok 2009, který svým závazným usnesením schválila Poslanecká sněmovna v roce 2007, a ze střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2009, který byl předložen Poslanecké sněmovně na vědomí.
Na tomto místě mi dovolte, abych zdůraznil, že střednědobé výdajové rámce jsou v našem právním řádu zakotveny již od roku 2004 a že tato vláda je první vládou, která je odhodlána je dodržovat a opírá se -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane ministře, promiňte, já vás přeruším a poprosím skutečně poslance, aby se nebavili, protože si myslím, že státní rozpočet České republiky na rok 2009 je tak závažná norma, že bychom jí měli věnovat skutečně, ale skutečně pozornost.
Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Základní údaje, které vycházejí z této predikce z roku 2008 na straně příjmů a z limitu střednědobých výdajových rámců na straně výdajů, jsou tedy v základních parametrech příjmy ve výši 1 mil. 114 mld. Kč, výdaje 1 mil. 152,1 mld. Kč, deficit státního rozpočtu ve výši 38,1 mld. Kč. O příjmovou stranu opřu své vystoupení na závěr, protože ta má samozřejmě své mimořádně složité souvislosti vzhledem k současné ekonomické situaci.
Dovolte, abych stručně okomentoval některá zásadní výdajová opatření, která jsou pokryta ve výdajové straně státního rozpočtu.
Celkové mandatorní výdaje jsou pro rok 2009 rozpočtovány ve výši 618,4 mld. Kč a tvoří 53,7 % celkových výdajů státního rozpočtu. Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 336,6 mld. Kč, což je o 31 mld. více, než byla částka v roce 2008. Připomínám mimořádnou valorizaci, která byla v srpnu 2008, a oproti této mimořádné valorizaci se očekává zvýšení důchodů o 3,5 % od srpna 2008 k 1. 1. 2009. Výdaje na dávky státní sociální podpory jsou rozpočtovány ve výši 44,4 mld. Kč, výdaje na dávky nemocenského pojištění budou činit 29,2 mld. Kč. Do tohoto výdaje se samozřejmě promítla úvaha o odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění. Výdaje na příspěvek na péči v sociálních službách se pro rok 2009 předpokládají ve výši 15,6 mld. Kč, výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 7,3 mld. Kč. Návrh výdajů na výplatu podpor v nezaměstnanosti pak rozpočtujeme ve výši 5 mld. Kč.
Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 4 mld. Kč, z toho značná část těchto prostředků, zhruba 2,5 mld. Kč, směřuje na investiční pobídky a další nosné programy schválené vládou.
Na platbu státu do systému zdravotní péče jsou rozpočtovány prostředky v objemu 47,4 mld. Kč. Platba státu na osobu a měsíc bude činit 677 Kč, to znamená stát každý měsíc odvádí za státního pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění 677 Kč. Tato částka je vedle dalších racionalizačních opatření rozhodujícím parametrem, který vedl k lepšímu finančnímu zdraví našich pojišťoven, nicméně samozřejmě na úkor mandatorního výdaje ve státním rozpočtu. Jinými slovy, je možné říci, že zdravější saldo zdravotních pojišťoven je vykoupeno nemocnějším saldem státního rozpočtu.
Objem prostředků na platy a ostatní platy za odvedenou práci pro rok 2009 je rozpočtován ve výši 137,9 mld. Kč. Ještě jednou opakuji: platy v rozpočtové sféře představují 138 mld. Kč. Průměrný nárůst platů - a toto číslo bych chtěl zdůraznit - oproti roku 2008 je nárůst o 5 %.
Zopakuji, že fiskální strategie vlády, co se týče průměrného nárůstu platů, používá dva nástroje. Jeden extenzivní, to znamená absolutní nárůst objemu mzdových prostředků, a druhý intenzivní, tedy snižováním počtu zaměstnanců ve státní sféře dosáhnout toho, že ti, kteří zůstanou, budou mít vyšší plat. Pokud tomu tak nebude a nebudou odcházet, prostě plat se tak zvyšovat nebude. Tímto stálým fiskálním tlakem chce vláda zvýšit úsilí o vyšší efektivitu státní správy. Pokud bych to měl říci v plebejské větě: dosáhnout toho, aby ti chovní odešli a ti tažní si rozdělili jejich plat.
Předpokládáme tedy, že fiskální pozice, nárůst o 1,5 %, zůstane zachována. Oproti této pozici 1,5 % všem vláda rozhodla o navýšení o celkem 4 mld. Kč pro pedagogické pracovníky v základním a středním školství, protože tam samozřejmě strategie snižování zaměstnanců má logicky své limity.
***