(16.00 hodin)
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, dnes na poslaneckém klubu ODS pravil premiér - a cituji, pečlivě jsem zaznamenal - že státnímu rozpočtu v tuto chvíli chybí 20 miliard příjmů a že z toho je naprosto evidentní nezbytnost úpravy státního rozpočtu. To jsou citáty. A myslím, že to, že to, že to říkám tady na mikrofon, bylo-li to vysloveno před několika desítkami členů poslaneckého klubu ODS, není nic závadného.
Jsou-li nezbytné úpravy a chybí-li desítky miliard korun, správný technický postup, jak se s tím vypořádat, je upravit základní parametry státního rozpočtu, a to ihned v průběhu prvního čtení, s čímž počítá náš jednací řád, neboť § 102 jednacího řádu výslovně uvádí ve svém odstavci 3, že Sněmovna může doporučit vládě provedení - cituji - změn základních údajů návrhu státního rozpočtu.
Dovolte mi proto začít své vystoupení návrhem usnesení. Pokud by bylo nezbytné, přednesu ho i v podrobné rozpravě. Usnesením chci začít proto, aby nebylo pochyb o tom, že je to usnesení konstruktivní, směřující k vyřešení problému, o kterém mluvil ve svém úvodním vystoupení jak ministr financí, tak i zpravodaj.
Návrh usnesení, který předkládám, zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu doporučuje vládě provést změny základních údajů návrhu zákona o státním rozpočtu tak, aby byly v souladu se současným výhledem vývoje makroekonomických údajů České republiky. Poslanecká sněmovna stanovuje lhůtu pro předložení vládou v souladu s odstavcem 3 § 102 jednacího řádu, a to nejdříve na 10. 11. a nejpozději na 20. 11. 2008. Ještě ocituji, že § 3 (?) výslovně uvádí, že lhůta nesmí být kratší než 20 dní a delší než 30 dní. Data, která jsem uvedl, jsou přesně dnešek plus 20 a 30.
Teď k důvodové zprávě, byť si myslím, že už bych v podstatě nemusel nic dodávat, neboť k tomu proběhla v úvodních vystoupeních jasná důvodová zpráva. Pouze bych uvedl, že 4,8 % růstu české ekonomiky bylo nereálným očekáváním již v září - ne dnes, ale již v září! - a proto chtěl-li pan ministr financí postupovat korektně, měl toto číslo na základě tehdy známého výhledu zkorigovat, už když posílal vládní návrh státního rozpočtu sem do Poslanecké sněmovny.
Za druhé bych chtěl uvést, že kdyby platila logika vystoupení ministra financí, která v podstatě říká, že nikdy nikdo neví nic o realitě příštího roku, pak by nikdy nikdo žádný rozpočet nemohl předkládat a schvalovat. Skutečná pravda, kterou by pan ministr měl říkat, zní totiž jinak. Zní takto: Dnes bohužel všichni víme, že 4,8 růstu nepřichází v úvahu, a také víme, že se snižováním tohoto čísla směrem dolů roste pravděpodobnost toho, že realita taková nakonec bude. Bohužel platí tato nepříjemná teze. Ano, čím více budeme snižovat odhad růstu české ekonomiky, tím pravděpodobněji realita příštího roku se tomu přiblíží. Ono totiž nebezpečí plynoucí z toho, že bychom se mýlili směrem dolů, je pramalé, protože kdyby náhodou státnímu rozpočtu peníze přebyly, každá vláda se s tím snadno vypořádá, zatímco nebezpečí opaku je mnohem významnější. Nebezpečí opaku zde existuje.
Nechci se pouštět do žádných čísel, protože si myslím, že to přísluší vládě, nechci trumfovat 20 miliard z úst pana premiéra, nechci uvádět žádné spekulace, jaké jiné číslo by to mohlo být. Lehce bych jen naznačil příklad, který by neměl být příliš vzdálen našim úvahám. Je to citát, který pochází z médií.
Maďarsko: Vláda prudce snížila odhad růstu domácí ekonomiky ze 3 na 1,2 %. Můžete říci, že maďarská ekonomika je zásadně jiná než česká ekonomika - na začátku neměla 4,8, ale 3. Nicméně nemůžete zpochybnit, že podstata maďarské ekonomiky je velmi podobná české, je to malá exportně založená ekonomika, která nemůže nebrat v úvahu to, co se odehrává v Německu a na jiných velkých evropských trzích. Jak změnilo odhad růstu například Německo, není třeba dodat.
V žádném případě nebudu vládě radit, jaký růst je správný. Nebudu jí ani radit, jaké indexy výběru těch či oněch daní jsou správné. Já jenom stoprocentně vím, že dnes skutečný deficit, který by česká ekonomika v příštím roce měla, je významně vyšší než ten, se kterým počítá návrh státního rozpočtu zpracovaný vládou a ministrem Kalouskem a kterým se také chlubí, a to neprávem, protože to číslo je nepravdivé.
Pro pana ministra dodám, že je bohužel v rozporu se stanoviskem pana premiéra - a to bude poslední dnešní citát. On totiž dnes říkal, že ještě v tuto chvíli není vláda rozhodnuta, jestli problém skutečných nižších příjmů v příštím roce bude řešen snížením výdajů, nebo zvýšením deficitu, anebo jakoukoli kombinací těchto parametrů, protože v zásadě je možné o trochu snížit výdaje a o zbytek deficit. Těch kombinací je velmi mnoho. Uvádím to proto, že dnes tady pan ministr ten operační prostor zúžil, a to výlučně na škrty, pokud jsem mu rozuměl dobře, protože vyloučil jakékoli promítnutí chybějících příjmů do výše deficitu.
Na závěr mi dovolte uvést, že bych prosil - a je to v souladu s jednacím řádem - aby o tomto mém návrhu bylo hlasováno před hlasováním o schválení údajů státního rozpočtu v prvním čtení. Je to z principu protinávrh, a pokud by Poslanecká sněmovna takovéto usnesení přijala, je logické, aby tak učinila před hlasováním, ve kterém by byly schvalovány či neschvalovány údaje státního rozpočtu. Uvádím to zejména proto, že si myslím, že je to postup, který je citlivější vůči vládě a vůči veškeré veřejnosti.
Úplně poslední tečka. Není to poprvé, co je něco takového navrhováno. Pamětníci si vzpomenou, že někdy v období 1998 až 2002, myslím, že to bylo v roce 2000, pokud mě paměť neklame, přesně takto Poslanecká sněmovna postupovala a nevyšly z toho žádné hrozby, jimiž někteří novináři už dnes hrozí. Schválení upravených základních parametrů státního rozpočtu vládou ve lhůtě 20 až 30 dnů umožňuje schválení státního rozpočtu tak, aby byl platný od 1. ledna 2009.
To je můj návrh a jeho zdůvodnění. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení pana poslance Tlustého. S přednostním právem se nyní hlásí o slovo předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, Česká republika přes všechny turbulence na finančních trzích patří k určitým ostrůvkům stability. Důvodů je celá řada. Mimo jiné i to, že se všichni tak trochu držíme zpátky ve vyjádřeních, která dáváme médiím. Je to jeden z hlavních důvodů. Krize je především krizí důvěry a u nás k té krizi důvěry nedošlo. U nás nedošlo k odlivu depozit, u nás se znovu nastartoval trh s vládními bondy, u nás začal znovu fungovat mezibankovní styk.
To, co dnes předvádí Vlastimil Tlustý, je zpráva těmto finančním kruhům opačná. Jeho vystoupení pokládám za destabilizační a všechny prosím, aby ho téměř vyškrtli ze záznamu.
Několik drobností k tomu, co řekl. To, že už nenosí mikrofon a odposlouchávací zařízení a vynáší z klubu přímo, to je zpráva pro klub ODS. Doufám, že jste to vzali velmi jasně na vědomí.
***