(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan místopředseda Lubomír Zaorálek skončil své vystoupení a nyní prosím, aby se slova ujal pan místopředseda Vojtěch Filip, a připraví se pan poslanec Jiří Dolejš.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, není poprvé, kdy jednáme o vyslovení nedůvěry vládě, a já nechci pronášet žádné dlouhé projevy. Jen chci připomenout jedno ze svých vystoupení na toto téma, a to se týká rozdílu mezi důvěrou a důvěryhodností. Od té doby, kdy jsem se na toto téma zamýšlel poprvé, uplynula přece jen trocha času a ona důvěryhodnost se ještě více vytratila. Poslanecká sněmovna má stejné složení jako po volbách v roce 2006 a volby do krajů a do Senátu nic nezmění na jejím složení. Vy dál můžete počítat s tím, že nás 200 poslanců se bude rozhodovat tak, jak jste vy přesvědčeni, dokud někteří, kteří zatím při tom hlasování byli hlasem pro vás, pro důvěru v tuto vládu, si neřeknou, že je jim milejší jejich lidská čest, protože vám toto slovo pravděpodobně nic neříká.
Včera při jednání tady padla myšlenka, a myslím si, že správná, která se osvědčila v některých evropských zemích, že po takovém volebním výprasku, byť v regionálních volbách, vláda raději sama požádala o důvěru, než aby se nechala tahat opozicí, protože člověk, který se pustil do veřejné práce, by měl mít určité řekl bych minimální kategorické zábrany, aby dále řešil něco, na co už nemá mandát.
Pan předseda vlády nám přednesl sedm důvodů, pro které je potřeba, aby dále vládl. Nemá smysl je komentovat. Tyto důvody se vyvrátí samy. Vyvrátí se samy ve společnosti, protože má pravdu - a já s ním nepříliš často souhlasím - Václav Klaus, když říká, že došlo k vyprázdnění politiky. Ano, vy nemáte žádnou myšlenku v politice. Vy máte pouze machiavelistický smysl pro to, jak se udržet u moci. To je jistě zajímavé, jistě to je schopnost. Machiavelli ji popsal velmi precizně a myslím, že se z této učebnice politiky učí kdekdo.
Jen je potřeba si znovu připomenout, že mocenské řešení je vždy od roku 2006 řešeno zradou, zradou programů, zradou na vlastních voličích, zradou na vlastním svědomí. Můžete ještě několikrát mocensky řešit otázku důvěry vládě - k důvěryhodnosti se už nevrátíte.
Co se bude odehrávat dále? Pane premiére, dojde k emancipaci zájmů občanů této země. A ta emancipace zájmů bude projevena nějakým způsobem ve volbách. A já nebudu spekulovat, jakým způsobem. Je samozřejmě možné, že ještě vydržíte několikrát otočit kolo vašeho vládnutí právě tím, že budete mít nejen dva přeběhlíky, ale že tu doběhne předseda klubu za tím nebo oním poslancem sociální demokracie, který zapomněl, co slíbil voličům v roce 2006. Je to možné. Jaké to bude mít důsledky, si ale přičtěte sami sobě. Jediným důsledkem bude to, že rozrušíte jakoukoliv důvěru občanů v politiku. Víte, a to není dobrý výsledek, protože takový výsledek znamená jediné: že nahrajete těm, kteří nemají zájem na skutečném řešení nazrálých problémů, protože si řeknou, že když to může vláda, my můžeme také. Prostě mocensky řešit problémy lidí, které si lidé nezpůsobili, které jste jim způsobili vy.
A jestli si myslíte, že dnešní hlasování o státním rozpočtu přispělo k tomu, že vláda bude mít větší důvěru mezi občany, mýlíte se. Chtěl bych vám připomenout, že samozřejmě můžete lidem donekonečna říkat, můžete si platit inzeráty a přeplácet novináře, nebo přeplácet vydavatele novin ještě lépe, aby vám říkali, že je možné se nestarat o Národní park Šumava a platit do Rakouska a do Německa peníze za to, že jste zničili jejich lesy. Můžete samozřejmě dál tvrdit, že je rozpočet správný a že kroky, které jste udělali, znamenají ekonomický prospěch České republiky a její řekl bych další postup, který je výhodný pro občany. Pro koho bude výhodný? Zase jen pro bankéře? Zase jen pro ty, kteří si byli ochotni ochočit některé z vás, aby se tady prosazovaly návrhy zákonů, které nevyjadřují zájem žádné většiny české společnosti? Uvědomte si, že vyprázdnění politiky vede k jedinému: že taková politika bude odmítnuta.
Prosím, zkuste se zamyslet nad vlastní ctí, nad vlastním příštím rozhodováním a pokuste se místo mediálních manipulací odpovědět sami sobě na otázku, jestli vám ještě lidé věří. V této Sněmovně jistě dnes seženete ochotné ruce, které řeknou, že se vysloví proti návrhu na vyslovení nedůvěry, ale u občanů už tu důvěru nikdy nezískáte. (Potlesk z levé a střední části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: To bylo vystoupení pana místopředsedy Vojtěcha Filipa. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Dolejš. Po něm vystoupí paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme tady, že čtvrtý pokus o vyslovení nedůvěry vládě je ze strany opozice jenom jakési povinné a plané mudrování. Dobrá, tedy snižme se z oněch odvolávek na politickou legitimitu v očích voličů, z úvah o tom, zda máte po volebních výsledcích v sobotu ještě vůbec právo něco říkat, ke konkrétnějším věcem, speciálně k tomu, jak se vám daří na poli hospodářské politiky, zda tedy to, o co v konečné instanci jde, tedy o ekonomický rozvoj a blaho občanů, zda k tomu přispíváte, anebo jste spíše nepříjemnou brzdou. Uvedl bych dva hlavní problémy, na kterých dokreslím, že spíše tou brzdou, a z toho také vyplývá potřeba změny.
Prvním blokem jsou vaše reformy, na kterých jste se po dlouhých peripetiích vloni v létě shodli, a dopad těchto reforem na obyvatelstvo. To, že samotné projednávání reformního balíčku se dostalo do kolize s ústavou, nechám stranou, ale myslím, že je na empirických faktech doložitelné, že reformy nepomohly k růstu ekonomiky a k růstu blahobytu občanů. Vaše snaha vytvořit v České republice daňový ráj pro korporace vedla nakonec k omezování nezbytných vládních výdajů a k přesunu břemene na občany, zejména středních a nižších vrstev.
***