(17.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Ještě bych vám z Helmuta Schmidta ocitoval toto: Dnes je Al-Káida rozšířena i na území Pákistánu. Ale Pákistán má pětkrát nebo šestkrát více obyvatel než Afghánistán, a protože má také vlastní atomové zbraně a rakety, žádného rozumného člověka nenapadne, že by tam intervenoval. V Afghánistánu bude boj pokračovat, ale Taliban sílí a vojenským způsobem ho překonat, zvládnout, nelze.
A Schmidt dodává toto, co je také po mém soudu důležité i pro pozici, kterou by po mém soudu Česká republika a její vláda měly i v rámci jednání v NATO zastávat: Jenom ve výjimečných případech lze proti terorismu vést úspěšně boj vojenskými silami, ale islamistické země nelze tímto způsobem zvládnout a jde o to, zda se i západní společenství nenaučí s těmito zeměmi zacházet tak, aby se v nich terorismus vykořenil takovým způsobem, že v těchto zemích se budou poměry zvyšovat ve smyslu civilizačním, hospodářském. Ale představa o vojenském zvládnutí těchto problémů není úspěšná.
Takže já myslím, že z tohoto hlediska je zřejmé, že Česká republika nemůže ze svých závazků bez dalšího odejít, ale po mém soudu nebylo odpovědné, že vláda přistoupila na zvyšování svých kontingentů, protože to není cesta, kterou v Afghánistánu lze něco úspěšně řešit, a měla by působit k tomu, aby i diskuse, která je dnes, myslím, obecná, o tom, že je třeba tu politiku změnit, se prakticky uskutečnila.
Jenom ještě jednu poznámku. Afghánistánu byla slibována veliká hospodářská pomoc, ale rozbory ukazují, že z hospodářské pomoci do vlastního Afghánistánu se dostane minimum, že značná část se ztratí tím, že ty země, které tuto pomoc mají poskytovat, ji spotřebovávají samy. Ani to nelze nechávat stranou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Zdeněk Jičínský. Mezitím mi přibyly nějaké přihlášky, takže mi dovolte, abych vás informovala, co nás ještě čeká. Bude to vystoupení pana poslance Petra Wolfa, místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa, pana kolegy Františka Laudáta. To jsou zatím přihlášky, které mám k dispozici. Prosím o slovo pana poslance Petra Wolfa.
Poslanec Petr Wolf: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem si připravil projev k této otázce, ale myslím si, že to je zbytečné, a proto na základě toho, že jsem se před několika dny vrátil z Afghánistánu, bych si dovolil říci pouze pár vět.
Vláda navrhuje zvýšit počty vojáků v Afghánistánu. Nečiní to bez příčiny a nečiní tak sama. Jistě si i předřečníci všimli, že i ostatní země posilují své kontingenty, a z jejich řeči vyplynulo jedno: že prostě s těmi počty, které tam jsou, nelze postupovat v Afghánistánu proti Talibanu úspěšně.
Chtěl bych reagovat, vážení přátelé, také na to, že politická otázka, byť možná v malém, řešena v Afghánistánu je. Naši vojáci tam mají extrémně dobré postavení. Není pravdou, že naši vojáci nekomunikují, nespolupracují s obyvatelstvem. Je velmi zajímavé, jakých úspěchů dosáhl právě náš PR tým, kde má ukončených osm projektů. Tyto projekty nebyly zničeny, jak tady bylo sděleno, že řada projektů nebo škol, které stavíme, Talibanci rozbíjejí. Není to pravda. Má připravené další projekty a úspěšně tam pracuje.
Povím vám příběh velitele, který je tam na místě, příběh, který není citován z tisku, příběh, který není citován někde od stolu v Praze. Prostě řekl - ten člověk v Lógaru a jeho rodina, kteří položili minu, a přitom byl zabit náš řidič, jak si jistě vzpomínáte, byl z té vesnice vlastními lidmi vyštván a v této oblasti už není.
Já chci říci jenom toto. Naši vojáci plní své úkoly, plní je velmi dobře. Já bych řekl, že je plní možná daleko lépe než někteří koaliční partneři.
Dále bych chtěl říci ještě několik poznámek a reagovat na pana kolegu Zaorálka. Říká, že 72 % území je pod kontrolou Talibanu. Moje informace je, že byl identifikován na 72 % území Taliban. Není pod kontrolou Talibanu.
Oblast Lógar, o které hovoříme, je oblastí, kde jednoznačně vidíme úspěchy našich vojáků a úspěchy i civilních skupin, které pomáhají v této operaci. Zde vidíme rovněž spolupráci s obyvatelstvem, a ta situace není taková, jak se hovoří zde, na jedné straně vojsko, na druhé straně obyvatelstvo, které se na ně dívá jako na agresory. Ne, je tam určitá spolupráce.
Tento proces určitě bude postupovat velmi pomalu a velmi dlouze, a to vyplývá i z toho, co řekli předřečníci. Tato země je atypická pro nás, je atypická svým myšlením. Ano, je to středověk.
A teď na konec bych chtěl říci, já předesílám, že je opravdu asi chybou, ne asi, ale je chybou, že diskuse o dohodě koalice a opozice měla být a mělo se o tom diskutovat určitě déle, protože dnes řešíme prodloužení mandátu vojáků a v případě, že ten mandát nezískáme, ty vojáky tam nechat nemůžeme, musíme je stáhnout, a ta slova "musíme je stáhnout" jsou velmi problematická. A zase bych se snažil citovat to, co mi řekli velitelé, kteří jsou na místě: Nejsme schopni stáhnout techniku v tomto období, jsme možná schopni při dosti vysokých ztrátách stáhnout pouze naše vojáky. Když jsme se tady na tuto předsunutou základnu dostávali, měli jsme podporu letectva. Pochybujeme o tom, že pokud se rozhodneme odejít, necháme na této základně Američany, necháme na této základně ANU (?), a pochybujeme o tom, že za to nám nabídnou spojenci například leteckou podporu, kterou my potřebujeme.
Závěrem bych chtěl jen podotknout - patřil jsem mezi těch dvanáct poslanců, kteří hlasovali, aby jednotky do Afghánistánu šly. Apelovat na těchto dvanáct nebo jedenáct kolegů, kteří hlasovali se mnou, poněvadž my plus ti další do 101, kteří takto hlasovali, rozhodli, že ti lidé tam půjdou. Dnes, pokud takto hlasovat nebudeme, rozhodujeme o tom, že tam bez pomoci zůstanou.
Děkuji vám. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Wolfovi. Nyní se s přednostním právem hlásí o slovo místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, paní ministryně, paní a pánové, já velmi úsporně k tomuto tématu.
Pan kolega Novotný řekl, že bychom si měli vážit těch, kteří jsou schopni argumentovat pro svůj návrh, kteří jsou ochotni pokládat životy, když jsou v misi, za Českou republiku. Já podotýkám, že si vážím těch, kteří umějí argumentovat pro svůj názor, nikomu ho neberu, ale dovolím si říci jednu základní věc.
Za prvé, posílení kontingentu mi připadá jako vietnamizace problému. Nemyslím si, že posílení kontingentu je tím řešením, které je vhodné pro Afghánistán.
***