(12.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Víte, ve všech učebnicích se říká, že reformy se mají dělat v dobrých časech, kdy mimořádný hospodářský růst vytvoří dostatečný transformační polštář pro provedení nezbytných reforem. Teoreticky je to pravda, prakticky, podíváte-li se do světa, tak to tak prostě není. Bohužel trpká pravda je, že nezbytné reformy se provedou až v okamžiku těch nejhorších časů, když už peníze dojdou a hrozí státní bankrot. Maďarsko je toho dokladem. Dnes tam ty nezbytné reformy neprovádí středopravá nebo pravicová vláda, dnes je tam provádí vysoce levicová postkomunistická vláda a provádí je ne proto, že by se jí chtělo - ona předtím rozhazovala plnýma rukama - ale provádí je proto, že jí nic jiného nezbývá.
Česká republika je sice jinde na té časové ose, ale v zásadě ve stejné situaci. Problémy dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů, které souvisí se stárnutím populace, tedy především penzijní reforma, reforma veřejného zdravotního pojištění, nezmizí, změní-li se jakkoli politické spektrum. Ty problémy zůstanou, to bude holý fakt. Dlouhodobá udržitelnost veřejných rozpočtů bez těchto reformních kroků je nemyslitelná a ty reformy, ať už je provedeme tím nebo oním způsobem - jsem dalek toho, abych tvrdil, že existuje jedna jediná cesta, těch cest je vždycky víc - ale pokud mají být provedeny tak, aby dlouhodobá udržitelnost veřejných rozpočtů byla realitou, pak musí mít jedno společné: více spoluúčasti. Je to holý, velmi nepříjemný fakt, je to velmi nepopulární pro politika, když tohle má říct, ale pokud na tohle nepřistoupíme, pokud s tímhle se nesmíříme a pokud nebudeme schopni dohodnout se na těchto věcech, tak prostě skutečně dojde k tomu, že budeme ty reformy provádět až v okamžiku, který bude zachraňovat státní bankrot. A to je okamžik, který mimořádně bolí - a vždycky bolí ty nejchudší a nejslabší. Ti nejsilnější si vždycky nějak pomohou.
Víte, proč já to říkám, pane předsedo Paroubku? Protože si vzpomínám na rok 2005… (Poslanec Paroubek mimo mikrofon.) Nikoliv, ministr, pane poslanče, může oslovovat přímo. Omlouvám se za to privilegium. Až tím ministrem nebudu, budu oslovovat prostřednictvím předsedajícího. Tedy víte… (Pokřiky ze sálu.) Pane předsedající, jak to je?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Je to tak, že jak poslanec může oslovovat člena vlády přímo, tak člen vlády může přímo oslovovat poslance. Poslanci navzájem se oslovují prostřednictvím předsedajícího. Tak zní parafrázovaný výklad jednacího řádu.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Ne že bych cítil jakési zadostiučinění, ale zase jsem měl pravdu. (Potlesk v řadách koalice.)
Tedy abych si to ještě chvilku užil - víte, proč o tom tak důsledně mluvím, pane předsedo Paroubku? Mluvím o tom proto, že vzpomínám na ten rok 2005, kdy jsem udělal tu největší politickou chybu a největší odbornou chybu ve svém životě. Já jsem udělal hodně odborných chyb, já jsem udělal hodně politických chyb, koneckonců jako každý, kdo něco dělá. Ale tu nejhorší chybu jsem udělal v roce 2005, kdy jsem připustil, že já a strana, které jsem předsedal, jsme hlasovali pro rozpočet, který o 56 mld. překročil zákon, který o 56 mld. porušil zákon, který o 56 mld. porušil pravidla, která jsme společně prosadili, že to jsou limity, které nebudeme překračovat. A protože mi bylo tenkrát jasné, že buď to prohlasujete, tak jak jste se také explicitně vyjádřili, se svými partnery na levé straně politického spektra proti nám, anebo s námi, tak já jsem změkl a zvedl jsem tu ruku, a s pohledem času zpátky musím říct, že to byla moje největší politická i odborná chyba. Tenkrát jsem měl rezignovat. Tenkrát jsem to neměl připustit, protože to bylo porušení zákona a porušení všech pravidel, kterými by politická reprezentace měla stabilizovat veřejné rozpočty.
Vy dnes v části svého vystoupení jste říkal, jak vláda možná bude mít větší deficit. Pravděpodobně vlivem krize ano, je to velmi pravděpodobné. Já jsem schopen kompenzovat propad příjmů o 10, 12 mld., víc je technicky i politicky nemožné. Vyšší propad příjmů, který vůbec není vyloučen, půjde na úkor vyššího deficitu. Opět to říkám zcela otevřeně.
Když se podívám na všechny pozměňovací návrhy, pro které vy jste hlasovali, kolegové na levé straně spektra, tak pokud by byly přijaty, tak by byl deficit vyšší ještě o 20 mld. Já tady mám součet vašich pozměňovacích návrhů - to byl tlak na deficit vyšší o 20 mld., kdy na jednu stranu jste se snažili svými pozměňovacími návrhy zvýšit deficit o 20 mld. a na druhou stranu nám vyčítáte, že i když se ho snažíme udržet co nejnižší, že možná bude vyšší než rozpočtovaný, protože je krize. To je asi stejná logika argumentace jako z té zprávy Mezinárodního měnového fondu.
Ať už ten propad příjmů bude jakýkoliv, já mohu opakovat jediné: Vláda bude hrát se Sněmovnou zcela otevřenou hru. Výdaje jsou zjevně dané, příjmy jsou nejisté a není nikdo na světě, kdo je schopen je přesně odhadnout. Na situaci reálného vývoje ekonomiky v příštím roce budeme flexibilně reagovat podle toho, jaká bude skutečná situace. Nikoli virtuální, ale jaká bude skutečná situace. Budeme ji se Sněmovnou konzultovat a budeme ji pravidelně informovat. Koneckonců pan předseda Sobotka v této věci předložil nějaké doprovodné usnesení a je to doprovodné usnesení, které já pokládám za férové, a slibuji, že pokud se na něm Sněmovna usnese, vláda ho také splní.
To je vše, co jsem na to chtěl odpovědět kromě toho, že opravdu nikdo nevíme, v jakém skutečném deficitu skončí rozpočet příštího roku. Ale ať skončí v jakémkoli cyklickým vlivem hospodářské reformy, jedna věc bude jistá: za dva roky této vlády strukturální deficit vůči vaší rozhazovačné politice tato vláda výrazným způsobem snížila! (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci a ministrovi Kalouskovi. Připomínám, že se nenacházíme v rozpravě, takže faktické poznámky nejsou možné. Mají právo vystoupit ti, kteří vystupují jménem klubů nebo mají přednostní právo z titulu své funkce.
V tuto chvíli je to předseda klubu KSČM poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Bez dlouhého sdělení a dlouhých vět, ale přece jenom několik málo poznámek za poslanecký klub KSČM sdělit musím.
Především přímo k panu ministrovi Kalouskovi. Víte, pane ministře, ony ty zkratky, ta zkratkovitá vysvětlení někdy pokulhávají, někdy bývají trošku omylná, někdy zavádějí na úplně jinou trajektorii. Takže pro pořádek. Pozměňovací návrhy, o kterých jste hovořil, že by jejich přijetí zvedlo deficit o 20 mld., nepředkládali jenom poslanci opozice, ale namátkou zmíním třeba poslance koalice pana Hovorku a některé další. Takže nejen opozice se podle vašich slov chová takzvaně nezodpovědně a rozhazovačně, ale i mnozí poslanci koalice. Ty návrhy dopadly stejně jako návrhy poslanců opozice.
A co se týká té situace, mně to teď připadá, jako kdybychom byli na Titaniku. Dolní patra už jsou zaplavena vodou včetně podpalubí nebo ta záplava vodou už hrozí, občané nadávají, kde můžou, když jim chodí účty anebo jenom upozornění na účty za elektriku apod., a my tady tančíme.
***