(10.10 hodin)
(pokračuje Váňa)
Prostě lidé vydávají korunky za to, co musí. Lidé už nemají, na čem by si svoji spotřebu omezili, oni nejsou totiž ani Randall, ani Hopkirk z toho seriálu, aby jako duch prošli zdí. Za těmi lidmi je prostě nepropustná bariéra té nejnižší spotřeby a oni už nemůžou přestat svítit, přestat topit, přestat si kupovat jídlo, čili oni žijí skutečně z ruky do pusy. Oni žijí s těmi nejnutnějšími náklady, ale přesto, když mamka s taťkou z takové rodiny vyrazí do práce a dostanou za měsíc vejplatu a teď rozbalí na tom svém stolečku ten uzlíček s korunkami, tak najednou zjistí, že jim to stačí akorát na to, aby si poplatili činži, zaplatili za světlo, za topení, mamka s taťkou si zaplatí pojistky, a už nestačí na to, aby se poradovali, aby jeli na dovolenou, aby si třeba koupili a obnovili si staré auto, nebo si koupili novou skříň místo skříně staré. Prostě už na to nemají. A potom to jsou těžký počty, to je velká matematika, když přemýšlejí a nemají peníze na to, aby si svoji domácnost obnovili.
A tak vláda ODS výrazně pomáhá pouze pěti procentům občanů, kteří už jsou beztak dnes ti nejbohatší. Těm nejbohatším výrazně zvyšuje příjmy tím, že škrtem pera, administrativním opatřením, razantně snižuje daně. Sedmi statečným - jako příklad, znovu se k tomu vracím - z ČEZu, plus 300 milionů do kapes od ODS.
Tím, že ODS přidá do kapes těm nejbohatším, tím ale vyrobí razantní výpadek v státních příjmech státního rozpočtu, tím těm nejbohatším umožní rychlejší bezstarostné a bezpracné bohatnutí. Zkrátka, finanční elity se těší a radují, protože budou ekonomicky silnějšími a vlivnějšími. Prostě všichni bohatí s měsíčním příjmem nad 40 tisíc na té reformě vydělají. Vláda ODS ale nepomáhá, neprospívá tomu zbytku národa, který prostě ze svých peněz, ze svých peněženek, doplácí na to, aby si úzké skupinky, úzké elity, mohly bezstarostně točit mlejnek a bezstarostně si bohatnout. Proto ten zbytek národa, 95 % lidí, vidí, jak je ODS šidí, protože na to doplácí ze svého rodinného rozpočtu. Prostě taková je pravda, taková je realita. Všichni občané, kteří se pohybují v oblasti průměrné mzdy, na tu reformu proto doplácejí. Miliardy, které ODS pošle do kapes těm nejbohatším, vytáhne z peněženek těch s průměrnou mzdou. Miliardové výpadky příjmů ve státním rozpočtu zaplatí ze svých kapes, z rodinných rozpočtů, 95 % občanů. Je pravda, že těmto občanům daně klesnou nepatrně, ale ti nemají šanci to poznat. Zato pocítí kruté dopady rostoucích sazeb nepřímých daní, které jsou jako modré odéesácké červotoče zavrtané hluboko do každé ceny, do každé platby, každičké službičky, každého zboží, takže ti modří odéesácí červotoči na nás vystrkují klepadýlka od ranního kuropění do večerního uléhání na každém rohu, buší na naše peněženky. To je ta drahota. A pochopitelně na to dojedou, na to doplatí ti obyčejní, protože když otevřou svoji peněženku a teď se jim tam v rohu kroutí ta stokorunka a už zase na ni kouká ten modrý červotoč v podobě rostoucí sazby nepřímé daně, tak ti lidé to pocítí. Pochopitelně těm, kteří mají hodně peněz, navýšení nepřímých daní žádnou vrásku na čele neudělá.
A proto daleko hůř za vlády ODS se dnes mají lidé, kteří jsou různým způsobem hendikepováni, tělesně postižení občané, invalidní důchodci, lidé se sníženou pracovní schopností, lidé, kteří se ocitli bez práce ne z vlastní viny, či lidé, kteří mají prostě jiný hendikep na trhu práce, aby uplatnili svoji pracovní sílu. Ti jsou dnes povětšinou bez práce. Proč? Protože ODS od ledna minulého roku přestala podporovat ty podnikatele, kteří se zabývali bohulibou činností, kteří zaměstnávali tyto naše hendikepované a postižené spoluobčany. Byly to různé chráněné dílny či jiné příležitosti, kde se právě uplatnili tito lidé, kteří měli určitý hendikep. Víte, a to je o solidaritě, o solidaritě zdravých s nemocnými, o solidaritě mladých se starými, bohatých s chudými, tlustý a hubený - také musí být solidární, ano. Já se prostě domnívám, že lidé by k sobě solidární měli být.
Dámy a pánové, já jsem se vám svěřil s tím, co mě vede k tomu, abych vás s pokorou požádal, abyste i v tomto případě vyslovili nesouhlas s odpovědí pana premiéra na moji interpelaci. V úctě k vám vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí předseda klubu ČSSD Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vážený pane premiére. Já jsem si všiml, že pan premiér dnes při odpovědích na interpelace zvolil specifickou strategii, pouze sedí, poslouchá a mlčí. Já myslím, že to znamená, že za prvé buď nám pan premiér už nemá co říci, anebo souhlasí s tím, co zde říká kolega Váňa a nemá k tomu co dodat. Já myslím, že to B je zřejmě správně, protože to, co zde zaznělo v předcházejících minutách, je popis reality a reálného života, jak ho v České republice známe.
Já bych chtěl přinést ještě jeden příklad, na který jsem si vzpomněl, když tady hovořil kolega Váňa o tom, jak lidé vnímají vládní reformy jako absolutně nespravedlivé. Já přemýšlím o tom, co napadlo zaměstnance, co možná napadlo 4 miliony zaměstnanců v České republice, když si v dnešních ranních novinách přečetli, že pan premiér Topolánek navrhuje, aby živnostníci neplatili zpětně za rok - tuším - 2007 žádnou daň z příjmu. Já myslím, že to je typický příklad vládní politiky, která je velmi selektivní, je velmi nerovná, a tudíž je velmi nespravedlivá. Já nevím, proč by v naší zemi měla být definována byť pouze v jednom roce nějaká skupina daňových poplatníků, která bude zcela osvobozena od povinnosti financovat veřejné služby. Proč tedy řekněme jeden milion živnostníků by měl právo na vrácení daně, kterou odvedli v roce 2007, a čtyři miliony zaměstnanců by žádný takový nárok nedostaly, naopak by byly povinny nadále financovat všechny veřejné služby, ačkoliv samozřejmě veřejné služby užívají jak zaměstnanci, tak živnostníci.
Já bych se rád zeptal pana premiéra - pokud vůbec bude ochoten vystoupit a odpovědět - jestli ten návrh myslí vážně, jestli ODS něco takového předloží v paragrafované podobě do Poslanecké sněmovny prostřednictvím vlády a jestli to není zase jenom nějaký balonek, který vypustil, aniž by udělal cokoli pro jeho splnění.
Já mám pocit, že v těch posledních týdnech a měsících přibývá takových balonků, které vláda vypouští, aby vypadala, že má snahu něco řešit, ale ve skutečnosti je vůbec nemyslí vážně. Myslím, že klasickým příkladem může být třeba návrh na snížení daně z přidané hodnoty v restauracích. Já myslím, že je to velmi pikantní, protože loni tato vláda Mirka Topolánka všem občanům zvedla DPH, když zvýšila sazbu z 5 na 9 %. Už tady o tom kolega Váňa hovořil, co všechno vláda lidem počínaje prvním lednem loňského roku zdražila.
***