(10.00 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost. Končíme první čtení tohoto tisku.
Nyní přikročíme k projednávání bodu, kterým je
52.
Vládní návrh zákona o volném pohybu služeb
/sněmovní tisk 715/ - prvé čtení
Z pověření vlády uvede předložený návrh ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman. Vážený pane ministře… Pan ministr si přeje sloučení rozpravy k bodu 52 a 53. Já tento návrh beru na vědomí, ale přesto prosím o úvodní slovo k tomuto tisku, poté rozhodneme o sloučení rozpravy, úvodní slovo k druhému tisku. Děkuji.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, tento návrh zákona o volném pohybu služeb je poměrně velmi významná materie, která transponuje do českého právního řádu směrnici o službách na vnitřním trhu. Tato směrnice je skutečně jedním z nejvýznamnějších aktů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu za poslední léta, neboť skutečně odstraňuje bariéry na vnitřním trhu Evropské unie. Já bych chtěl zdůraznit za sebe, že zatímco mnohdy projednáváme zde v Poslanecké sněmovně desítky různých transpozic směrnic Evropské unie, které život podnikatelské veřejnosti nezjednodušují, ale komplikují, tak toto je skutečně světlá výjimka, která pokud bude transponována, samozřejmě nejenom v České republice, ale ve všech zemích Evropské unie, tak významným způsobem odstraní mnohé bariéry, které v oblasti volného pohybu služeb na území členských států nebo mezi členskými státy doposud existují. To znamená zde jde skutečně o pozitivní změnu v rámci povinné transpozice evropské legislativy.
Volný pohyb služeb v zemích Evropské unie, který je deklarován několik desítek let, stále v praxi naráží na mnoho komplikací, o kterých se často hovoří. Tento návrh řadu z nich efektivním způsobem odstraňuje. Zejména jasně upravuje podmínky přeshraničního poskytování služeb. Například zahraniční podnikatel bude moci na území České republiky poskytovat tzv. dočasně a příležitostně své služby bez toho, že by si musel pořizovat české oprávnění, to znamená bude ho moci poskytovat na základě toho oprávnění, které získal ve své mateřské zemi, což samozřejmě také znamená, že i čeští podnikatelé budou tímto způsobem moci poskytovat své služby v zemích EU. Jednoduše řečeno znamená to, že když třeba nějaký stavební podnikatel bude mít dočasnou zakázku na území třeba Německa, Rakouska, Polska, Slovenska, kterékoliv členské země, ať už sousední nebo kterékoliv jiné, tak si nebude muset vyřizovat všechna povolení Polska nebo Rakouska, ale bude moci tu zakázku, má právo ji vykonávat na základě toho, že má pouze české oprávnění, což je nepochybně na první pohled obrovská úleva. My dneska víme, že mnohé takovéto dočasné příležitostné obchody, služby nelze uskutečnit, nelze poskytovat, protože administrativní náročnost k získání všech povolení na území druhého státu je taková, že se to podnikateli nevyplatí.
Dále se zavádí vznik oprávnění uplynutím lhůty. Říká se tomu tzv. tichý souhlas. Samozřejmě jak pro naše podnikatele vstupující do podnikání, tak pro podnikatele z ostatních zemí EU. Ten tichý souhlas znamená, a i v našem právním řádu je to revoluční věc, že když si žadatel zažádá o oprávnění k výkonu nějaké činnosti a příslušný orgán ve stanovené lhůtě na žádost nereaguje, tak se má za to, že žadateli to oprávnění vzniklo. To znamená je to poměrně silný bič na byrokracii, kdy bude nucena to rozhodnutí vydat, protože když ho nevydá, tak to rozhodnutí vznikne samovolně.
Pro ulehčení poskytování služeb, zejména pro cizí státní příslušníky, budou na území jednotlivých zemí EU povinně zřizována jednotná kontaktní místa, to znamená taková centra, kde se bude možné informovat, ale zároveň také vyřídit všechny formality spojené se vstupem do podnikání. My předpokládáme, že tato jednotná informační centra budou zřízena ve všech krajských městech na jejich živnostenských úřadech, to znamená tam, kde mají kompetenci a zkušenosti s touto činností.
Zákon plus změnový zákon, který navrhuji sloučit do rozpravy, je prakticky průřezový a týká se celé řady služeb. O rozsahu svědčí to, že znamená změnu více než 40 zákonů v oblasti poskytování služeb zdravotnických, sociálních, běžných, daných živnostenským zákonem a dalších.
Na závěr: Jsme první zemí v EU, která je s implementací této směrnice tak daleko, že ji již začíná projednávat na půdě Parlamentu. Směrnice má být implementována do konce letošního roku, takže jsme k tomu přistoupili s předstihem. Nicméně myslím si, že to je vhodné, protože nebude úplně jednoduché zavést tuto směrnici v život a lhůtu na přípravu budeme potřebovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Prosek, poté rozhodneme o sloučení rozpravy. Pane poslanče Prosku, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé dámy, vážení pánové, jako tradičně k obsáhlému výkladu pana ministra není mnoho co dodat, takže jenom stručně zdůrazním, že implementace směrnice, kterou představují oba návrhy zákonů, jak sněmovní tisk 715, tak sněmovní tisk 716, řeší důsledně zajištění volného pohybu služeb na vnitřním evropském trhu. Když uvážíme, jakou roli sehrála hrozba polského instalatéra ve Francii a že dosud přetrvávají přechodná období pro volný pohyb pracovní síly u našich sousedů, tak je třeba ocenit, že směrnice, kterou implementujeme, je velmi dobrá a právě otevírá ten trh a ruší bariéry a překážky.
Návrhy, které připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zcela naplňují smysl i literu té směrnice, odstraňují nejenom překážky a minimalizují administrativní bariéry, ale dokonce vytvářejí jisté protikorupční prostředí, prevenci proti korupci tím, že zavádějí dva v našem dosavadním právním řádu ne obvyklé instituty, a to nárok na získání oprávnění, pokud žadatel splní veškeré zákonné podmínky, a ten nárok je soudně vymahatelný, a také zavádí princip tichého souhlasu ze strany příslušného úřadu.
***