(16.40 hodin)
(pokračuje Rath)
A druhá věc. Víte, paní kolegyně, prostřednictvím předsedajícího, šedá je teorie, zelený je strom života. Jistě asi víte, že já působím ještě v lékařské praxi, a možná nevíte, že v této lékařské praxi se také staráme jako závodní ordinace, ne tedy já, ale kolegyně a kolegové, o některé závody. A tam právě chodí stovky cizinců právě na vstupní vyšetření. Ani jeden z nich nemá ze své domovské země žádné vyšetření. Ani jeden z nich není schopen doložit základní zdravotní dokumentaci. Taková je realita. Taková je realita. Čili možná že předpisy stanoví něco jiného, ale bohužel, právě ty agentury, které ty lidi sem dovážejí, tak je sem dovážejí tím způsobem, že ti lidé sem přijdou bez základní zdravotní dokumentace a my to pak tady řešíme a jsou to dost často zapeklité situace. Velmi zapeklité situace.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Upozorňuji kolegy, pokud se chtějí přihlásit k faktické poznámce, aby dodržovali čas.
S faktickou poznámkou ještě paní kolegyně Bebarová-Rujbrová, potom řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Já opět na adresu předřečníka dodám, že nechci tvrdit, že veškerá zdravotní potvrzení, na základě kterých u nás dostávají cizinci povolení k pobytu, jsou v pořádku. Setkala jsem se s potvrzením, které se vyjadřovalo ke graviditě muže v případě jednoho Mongola. Ale bavili jsme se o zákonech a v zákonech to máme. Skutečně ano.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nemám žádný projev, jenom bych měla několik malých dotazů. Mně se líbí návrh dobrovolného návratu toho projektu pro dva tisíce lidí, jenom by mě zajímalo - já totiž na rozdíl od některých předřečníků, si dovedu představit, že by více než dva tisíce lidí mělo zájem opustit naši zemi - co bude s tím, který přijde a bude v pořadí dvoutisící třicátý. Tak jestli je na to také pamatováno.
Teď by mě zajímalo, jestli víme v našem státě, jestli máme přehled o tom, kdo a kolik lidí přivezl, která agentura a kolik zaměstnanců sem dopravila a jestli s těmito agenturami bylo zavedeno nějaké jednání, jestli byly vyzvány tyto agentury k takové dobrovolné spoluúčasti na řešení tohoto problému, protože i ty agentury mohou mít velký vliv na své zaměstnance, na svoje klienty tím, že by jim mohly třeba do budoucna říci: v případě, že budeme nabírat pracovní síly a vy nyní odejdete, vy budete mezi těmi prvními - nebo já nevím, jakým způsobem by se do toho ty agentury mohly zapojit, ale myslím si, že tak nějak stojí stranou a tváří se, že jich se to netýká, a skutečně, už to tady bylo řečeno, odnese to daňový poplatník. Takže agentury bych vtáhla do procesu řešení a žádala bych od nich, tak jako od těchto obyčejných lidí žádáme, aby se zapojili do projektu dobrovolného návratu, tak aby i ty agentury se dobrovolně přihlásily k jisté spoluúčasti tím, že do budoucna by vláda toto brala na zřetel. To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně. Paní poslankyně Levá byla zatím poslední přihlášená do rozpravy. Nikoho nevidím, ale vidím pana ministra Ivana Langera ještě v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já považuji za korektní vystoupit a reagovat ještě v rozpravě, aby i kolegové měli možnost případně zareagovat na má slova, neboť se nechci skrývat za právo vystoupit i po ukončení rozpravy, a tudíž nedat možnost kolegům a kolegyním, kteří vystupovali, vystoupit případně ještě jednou.
Jsou vystoupení, na která reagovat nebudu, neboť si reakci nezaslouží, neb sama vypovídají o osobě, která zde vystoupila. Přece jen bych chtěl na jednu poznámku jednoho kolegy zareagovat, jakkoliv mám pochybnost, jestli si reakce zaslouží být zde sdělena, nicméně doopravdy si nemyslím, že v okamžiku, kdy hovoříme na tak vážné téma, stojí za to pokoušet se o takovou ironii jako přirovnání někoho k hasiči, kdo založil oheň a potom ho hasí.
V každém případě bych chtěl zareagovat na vystoupení pana kolegy Tejce, který položil otázku, zda rozdělení kompetencí v rámci reformy policie mezi Ministerstvo vnitra a Službu cizinecké policie nějakým způsobem neohrozí řešením problematiky, o níž hovoříme, a postup policie, resp. Ministerstva vnitra. Mohu pana kolegu ujistit, že nikoliv, ba právě naopak. Kompetence, které přecházejí ze Služby cizinecké policie na Ministerstvo vnitra, se týkají kontroly trvalých pobytů a jsme přesvědčeni, že toto je čistě administrativní agenda, a tudíž je to agenda, která by neměla být vykonávána uniformovanými policisty, jejichž primární úkol je být v terénu. Naopak právě odstranění výkonu této agendy umožní do budoucna Službě cizinecké policie být více v terénu a více se zabývat právě kontrolní činností směrem k osobám, které mají na území České republiky povolen pobyt, jenž má jiný charakter, než je pobyt trvalý.
Dovolil bych si rovněž zareagovat na to, co otevřel ve svém vystoupení pan kolega Tejc, nicméně zaznělo i ve vystoupení dalších poslankyň a poslanců a co souvisí právě s projektem dobrovolných návratů. V tuto chvíli ten projekt je koncipován jako projekt dočasný a jako projekt kapacitně omezený. Nicméně ve svém vystoupení jsem jasně řekl, že v okamžiku, kdy se ukáže, že existuje vyšší poptávka po účasti na tomto projektu, než je onen limit dva tisíce lidí, jsme připraveni ho rozšířit a prodloužit. A logicky také na něj vyčlenit více finančních prostředků, neboť ta filozofie je postavena na minimalizaci možných rizik z nelegálního pobytu těchto lidí u nás, na úsporách, které jsou dány při realizaci dobrovolného návratu oproti nucenému návratu, a za třetí také na tom, o čem hovořil, tuším, pan kolega Bublan, že těm lidem, kteří využijí dobrovolného návratu, dáváme šanci se v budoucnu v případě, kdy se změní ekonomická situace, kdy bude existovat poptávka po zahraniční pracovní síle, vrátit, neboť se nedopustí žádného prohřešku proti českému právnímu řádu, a tudíž v rámci nuceného návratu jim nebude vystaven zákaz pobytu v České republice. Takže ten projekt je skutečně, mohu ho tak označit, pilotní, nicméně ukáže-li se, že poptávka po něm existuje, jsme zcela určitě připraveni v něm dále pokračovat.
Svým způsobem jsem tím odpověděl i na část vystoupení pana kolegy Bublana, který kladl otázku a zamýšlel se nad tím, jak ty, kteří využijí, de facto motivovat pro to, že by se mohli vrátit. Ta motivace je jasná. Využijete-li dobrovolného návratu, nemáte červenou kartu, můžete se vrátit zpět.
Oproti tomu bych zde krátce zmínil, a nechci vykrást vystoupení pana kolegy Nečase, zelené karty. Kouzlo zelených karet spočívá mimo jiné právě v tom, že je to umístění zahraničního pracovníka a v souvislosti s konkrétním pracovním místem, a to bezprostředně, tedy bez jakéhokoliv prostředníka. Jsem přesvědčen, že projekt zelených karet přišel včas, že projekt zelených karet byl nastaven velmi promyšleně a že i ta jeho úvodní fáze, kterou můžeme označit za do určité míry konzervativní z pohledu zemí, které jsou do něj zahrnuty, bylo správné rozhodnutí.
***