(16.10 hodin)
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře. Vládní prohlášení druhé Topolánkovy vlády je v příkrém rozporu se státní energetickou koncepcí, která byla schválena 15. března roku 2004. Nic nemůžeme namítat proti vládnímu prohlášení, ale je nezbytné taky zmínit státní energetickou koncepci. Byl jste vyzván a Sněmovna odsouhlasila, aby státní energetická koncepce byla zpracována do konce roku 2008. Žel nic takového se neudálo. I když není koncepce, jsou předkládány speciální zákony, jako je energetický zákon, horní zákon apod., které jsou v diametrálním rozporu s doposud platnou energetickou koncepcí. I když si Topolánkova vláda nechala udělat expertizy v rámci Pačesovy komise a taky oponentní skupiny, které měly být podkladem pro zpracování nové koncepce, nic takového se neděje. Dochází i tady k takovému paradoxu, že například oboru, který je nezbytný a zásobuje teplem zhruba tři a půl milionu lidí, hrozí kolaps, poněvadž není čím naplnit ohniště těchto tepláren. Obdobná situace je i s horním zákonem, kde orgánům státní správy na úseku životního prostředí jsou dávány pravomoci, které jsou opětovně v rozporu s touto koncepcí.
Jedna zásadní otázka: Pane ministře, veřejnost přisuzuje energetické koncepci mimořádnou důležitost. Nechápu, jak vy jako ministr průmyslu a obchodu její význam podceňujete. Buďte tak laskav a řekněte nám, kdy vlastně tato koncepce spatří světlo světa. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, odpověď dostanete asi individuálně písemně.
Můžeme jít dál k interpelaci pana poslance Karla Šplíchala na ministra Jiřího Pospíšila ve věci privatizace bytů Vězeňské služby. Připraví se paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, Karel Šplíchal nyní, máte slovo.
Poslanec Karel Šplíchal: Pane místopředsedo, pane ministře. Já jsem byl osloven zástupci dvou bytových družstev z Prahy 4, to je Růženínská 909 a Ve Lhotce 902. Jsou to domy, které jsou ve správě Vězeňské služby. Nájemníci bytů v těchto domech se již od počátku 90. let minulého století snažili docílit privatizace a průběžně jim také bylo slibováno, jak se to konkrétně provede. Po roce 2000 se začala připravovat privatizace všech bytů a způsob privatizace se neustále měnil. Když byla v roce 2007 zpracována Vězeňskou službou závazná nabídka privatizace bytů, bylo to na základě usnesení vlády ze 16. 8. 2006 a celý ten průběh měl probíhat podle zákona o privatizaci z roku 1992, takže způsob a podmínky privatizace nejenom výše uvedených panelových domů byly schváleny jak Ministerstvem spravedlnosti, tak i Ministerstvem financí. Nájemníci vyslovili samozřejmě s privatizací souhlas a plně akceptovali nabídku z února 2007. Sdružili finanční prostředky, založili bytová družstva - a teď se stalo něco, co se stát nemělo.
Část bytů byla skutečně zprivatizována za cenových podmínek z roku 1994 a ty další mají být privatizovány podle usnesení vlády z ledna 2009. Takže mezi Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí by mělo dojít k nějaké dohodě, že se byty budou prodávat za ceny v čase a místě obvyklé, to znamená tedy ne za ceny tržní. Je to amorální, když jedna třetina bytového fondu byla privatizována podle výše uvedených podmínek, druhá třetina má být dokončena podle výše jiných podmínek a poslední třetina, jedná se o byty v Praze a v některých statutárních městech, má být nově prodávána za ceny plně tržní.
Já bych byl velmi rád, kdybyste v této věci zaujal stanovisko ku prospěchu těch všech lidí, kteří prošli Vězeňskou službou. To znamená i důchodců, kteří zůstali v bytech.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra Pospíšila, aby reagoval na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji. Vážený pane poslanče, já se pokusím na tuto vaši interpelaci reagovat. Předem říkám, a to není výmluva, že interpelace by neměla být na ministra spravedlnosti, ale spíše na ministra financí, jehož úřad rozhodl o té změně. Korespondence, kterou mám zde před sebou, dopis pana ministra financí mému ministerstvu, respektive mně ze 12. ledna, jasně ukazuje, že změnu pravidel privatizace uskutečnil ministr financí, který došel k závěru, že u statutárních měst v dopise dále vyjmenovaných bude Ministerstvo financí vládě nadále navrhovat změnu postupu, a sice prodeje za kupní ceny stanovené odborným oceněním soudních znalců jako za ceny v čase a místě obvyklé. Teď jsem citoval přímo z dopisu.
Z dopisu také vyplývá, že můj úřad, Ministerstvo spravedlnosti, se přiklání k tomu, dosavadní způsob privatizace neměnit. Tedy jinými slovy, já tomu, co říkáte, do určité míry rozumím. Obě strany v zásadě mají pravdu, každý jaksi má tu odlišnou. Já jako právník říkám: má být právní jistota, nemají se měnit pravidla během hry. Ministerstvo financí logicky jako správce pokladny říká: mají se ty nemovitosti prodávat za cenu obvyklou. Já předpokládám, že se o tom dále ještě budeme bavit, že to rozhodnutí ještě případně dále bude diskutováno. Ale avizuji, že ten, kdo předkládá projekty privatizace do vlády, není Ministerstvo spravedlnosti, ale je právě Ministerstvo financí.
Takže prosím, neberte to jako výmluvu z mé strany, protože já bych si také dovedl představit celý proces dokončit podle původního usnesení vlády, a to mimo jiné i z toho důvodu, že peníze, které se takto získají, plní státní pokladnu, takto se celý proces zkomplikuje. Ale jak jsem řekl, můj názor v tomto odlišném vidění dvou možných konceptů, jak privatizovat bytový fond Vězeňské služby, je v tomto případě bohužel menšinový. Jinými slovy já tu vaši interpelaci vnímám jako vyjádření zájmu o tento problém a při dalších diskusích, které nás s Ministerstvem financí čekají, budu poukazovat na to, že i zástupci vězeňského výboru a poslanci Poslanecké sněmovny tento problém takto cítí, ale jak jsem řekl, nejsem ten, kdo by konečné slovo v dané věci mohl učinit.
Jinými slovy, mohu vám pouze slíbit, že ten problém dál ještě budeme řešit a pokusíme se vaše stanovisko zohlednit, které v zásadě není odlišné od stanoviska mého. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže se ptám ještě pana poslance Šplíchala.
Poslanec Karel Šplíchal: Já chci jenom říci panu ministrovi, že vnímáme úplně stejně ty nerovné podmínky, za kterých by privatizace měla proběhnout. To je jedna věc. Druhá věc je, že já, protože jsem místní, paradoxně vnímám tu situaci, protože tam jsou dva domy vedle sebe, které jsou naprosto stejné a které by měly být privatizovány naprosto rozdílným způsobem. A v neposlední řadě věřím, že budete mít tolik síly, že dokážete tu privatizaci vrátit podle původního plánu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana ministra.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Já se o tomto problému, jak jsem řekl, chci ještě bavit s Ministerstvem financí. Na druhou stranu mám pochopení pro správce pokladny, že chce prodávat zvláště nemovitosti v Praze za cenu bližší tržní ceně. Je to etický problém, je to problém, který má ekonomické a právní rozměry. Proto, jak jsem řekl, jsem připraven se o tomto dále bavit a i bez vaší interpelace.
Zrovna včera jsme, pane poslanče, měli k tomuto jednání jako vedení ministerstva a Vězeňské služby a bavili jsme se o tom, jak dále v této oblasti postupovat. Protože moc dobře vím, protože jsem v každodenním styku s Vězeňskou službou, že to vyvolává určité rozpaky ve vězeňském sboru - myslím ve sboru zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby, nikoli ve sboru vězňů - a že je třeba se tomuto tématu ještě dále věnovat. Jak mám plné pochopení pro postup pana ministra financí, tak asi bude třeba se o tomto bavit a pokusit se, aby se v konečném rozhodnutí promítla i ta kritéria, která jsme tu oba zmiňovali. Děkuji.
***