(12.50 hodin)
(pokračuje Horníková)
Evropský soud si zcela náhodně vybral čtyři stěžovatele, tak aby si udělal určitý monitoring, ale to neznamená, že ty další stovky stěžovatelů nebudou předmětem jednání, vyrovnání se v případě rozhodnutí Evropského soudu České republiky s těmito stěžovateli. Tedy bych ještě chtěla upozornit, kdo má zájem, a to už zase nechci příliš zdržovat, může si najít stanoviska Evropského soudu, která se týkají Polské republiky, kde již bylo rozhodnuto, kde již bylo řečeno, že Polská republika je povinna se vyrovnat se stížnostmi, které byly Evropskému soudu podány, a už jsou zde rozhodnutí.
Já určitě nejsem ten, kdo by si přál, aby Česká republika zbytečně vydávala své prostředky na věci, které nepřispívají k rozvoji České republiky. Na druhou stranu musím zde konstatovat, a řekl to už pan ministr, my nejsme a nemůžeme jako Poslanecká sněmovna být ani na straně vlastníků, ani na straně nájemníků, ale hledáme spravedlivý vztah mezi těmito dvěmi komoditami. A jestli si myslíme, že tento správný a spravedlivý vztah dnes existuje a je dán občanským zákoníkem, tak já si myslím, že tomu tak není.
Ještě mi prosím dovolte, když už mám slovo, já myslím, že o bydlení se zde tak často nemluví a já jsem velmi ráda, že pan ministr o bydlení hovořil a že hovořil poměrně koncepčně s tím, co chystá Poslanecké sněmovně předložit. Já bych ráda připomenula kolegům a kolegyním, že ve Sněmovně máme tisk 266. Autorem toho tisku je pan kolega Vojíř a já. Tento tisk hovoří o nápravě vztahu k bytovým družstvům a hlavně je to tisk, který říká, jakým způsobem dokončit vůli, kterou už kdysi zákonodárný orgán dal, a to je umožnit převody bytů družstevníků do jejich osobního vlastnictví. Já jsem velice přivítala snahu pana ministra se tímto tiskem opět zabývat, k této problematice se vrátit a dořešit tuto věc - otázku převodu bytů do vlastnictví.
Dále bych chtěla zmínit, proč navrhuji např. lhůtu 60 dní na prodloužení. Ten důvod je velmi prostý. Poslanecké sněmovně, a teď se omlouvám, neznám přesně číslo tisku, Poslanecké sněmovně byl předložen tisk panem poslancem Kvapilem a jeho kolegy, a tento tisk se zabývá otázkou deregulace. Je to tisk, který se zabývá zákonem 107/2006. Tento tisk, myslím, zcela legitimně se zabývá problémem, který může případně tento zákon v roce 2010, kdy jeho účinnost končí, přinést. Já už jsem panu ministru slíbila, že Občanská demokratická strana je připravena o tomto tisku diskutovat, protože tento tisk hovoří o možnosti prodloužení doby ukončení deregulace, ale já jsem ochotna a připravena společně tak se svými kolegy o tomto problému diskutovat právě ve vazbě na novelu občanského zákoníku.
Novela občanského zákoníku, také zde zmiňoval pan ministr, bude předložena do Poslanecké sněmovny, bude předložena v brzké době, a bude řešit zásadní věc, a to jsou nájemní vztahy, mezi tím v detailech například výpovědi, výměny, přechody bytů atd. Protože jsem hluboce přesvědčena, že tyto dvě materie, to je zákon o deregulaci, zákon číslo 107, a občanský zákoník, se vzájemně nesmírně doplňují a jsou to tisky, které by měly být projednávány společně, byla bych ráda, aby ke společnému projednávání alespoň ve stejné době v této sněmovně došlo.
Ještě bych se chtěla zmínit o jednom zákonu, o kterém se pan ministr nezmínil, a to je zákon o vlastnictví bytů. To je zákon který řeší vztahy mezi vlastníky domů, které mají právní formu společenství vlastníků. Tento zákon, a to si myslím, že mi potvrdíte všichni, má v sobě řadu nedostatků, které je potřeba upravit. A my máme dvě možnosti. Tuto úpravu provést buď novelou tohoto zákona, což předpokládám, že by byla věc poměrně složitá, protože těch úprav by bylo potřeba provést velmi mnoho, anebo přistoupit na to, že přijmeme naprosto nový zákon o společenství vlastníků. A protože vím, že tento zákon už má konkrétní podobu a je připraven na předložení do Legislativní rady vlády, myslím si, že i tento zákon je součástí tohoto celého velkého balíku, o kterém zde hovořil pan ministr.
Ještě bych si dovolila poslední možná už připomínku. Otázka sociálního bydlení. Otázka sociálního bydlení je pro mě věcí naprosto jasnou. Každý z nás, každý z našich spoluobčanů se může v životě dostat do těžké sociální situace. Může to být neočekávaně, může to být na krátkou dobu, delší dobu, ale je to situace, která si vyžaduje zvláštního přístupu. Jestliže se dostane někdo do takovéto tíživé sociální situace, měla by mu být poskytnuta - a teď zdůrazňuji - adresná, dočasná, jasná sociální dávka. Tolik reakce na i pani předkladatelku i pana zpravodaje.
Já jsem se nedávno zúčastnila jednání bytové komise Svazu měst a obcí. Vy víte, že tato bytová komise poskytuje Poslanecké sněmovně řadu informací ze svých jednání, ale také požadavků. A tady bych možná i apelovala na ministerstvo. Jeden z požadavků byl jasně vydefinovat úlohu obcí v oblasti poskytování bydlení těm, kteří se dostanou do tíživé sociální situace.
Poslední věc, kterou chci zde zmínit, a myslím si, že je to věc nesmírně důležitá. My bychom se v Poslanecké sněmovně neměli bavit pouze vždy o jednom návrhu zákona, ale možná bychom se měli zamyslet nad tím, že bydlení je věc, která má několik položek, a teď hovořím o nákladech na bydlení, a ty položky jsou nejenom nájemné, ale jsou to například služby, které lidé platí, ať už je to elektrická energie, ať je to plyn, vodné, stočné, ale také ceny energií, které vyplývají z toho, jak je dům postaven, jak je opraven, jak je zateplen atd., a to je celá řada problémů, kterými bychom se měli zabývat v celé velké komplexnosti.
A teď jenom už úplně poslední moje poznámka na závěr k paní kolegyni předkladatelce. Ona zde řekla, že nájemní bydlení by mělo být vždycky levnější než bydlení vlastnické. Tak já si dovolím s tímto velmi velmi nesouhlasit, protože si myslím, že stejně jako já znáte i vy ze svého okolí řadu lidí, kteří mají takovou profesi, že velmi často musí měnit bydlení i s celou svoji rodinou a bydlí velmi často v nájemních bytech, které jsou de facto luxusní, které vyhovují potřebám člověka, který zastává významné funkce a stěhování se za prací je pro něho samozřejmostí.
***