(12.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Poslední... (Reakce na připomínku ministra Nečase mimo mikrofon:) Pane ministře, můžete to sem jít uvádět, jestli narážíte na charakteristiku, že se jedná o chřipku, já doplňuji, že je to chřipka španělská. Pamětníci vědí, co byla chřipka španělská, lidé jí tehdy říkali spíše mor. A já tedy, ano, říkám, že se nejedná o lehké virové onemocnění, já říkám, že se jedná o těžký zápal plic a C vitamin a aspirin tomu nepomůže. Nebude-li uplatněna přiměřená léčba - chcete-li v tom příkladu pokračovat, pane ministře - antibiotiky, hrozí vážné škody občanům i podnikům České republiky. To sice nebylo původně v mém vystoupení obsaženo, ale na váš požadavek jsem to takto zpřesnil.
A poslední mýtus: když někdo podpoří jakýkoli jiný návrh než ten vyšlý z dílny -u koalice koaliční, u opozice opoziční, tak je zločinec.
K mýtu prvnímu: Nic vážného se neděje. Já jsem pozorně poslouchal vystoupení pana poslance Michala Doktora a k jeho terminologické filipice bych mu poradil: Jeďte, pane kolego, do Světlé nad Sázavou. Zkuste jim tam vykládat definice a rozdíly mezi recesí, krizí, mezi krizí hospodářskou a finanční. Vím celkem přesně, co tam s vámi provedou.
Tady žádná terminologická filipika nemůže zastřít, a já chci velmi důrazně použít korektní termín, že Česká republika na začátku roku 2009 prožívá ekonomický pád. A nehrajme si na žádná slovíčka. Podívejte se na všechny relevantní tvrdé ekonomické a statistické údaje, jako je výběr daní. Dovolte mi citovat: 3. 2. 2009 Česká televize, teletext, strana 127. Nadpis: Rozpočet v lednu s přebytkem. Stát hospodařil v lednu s přebytkem 0,5 miliardy korun. V lednu roku 2008 to bylo 9,8 miliardy korun. A citát pokračuje: Příjmy státu byly v lednu 2009 - a teď dobrý pozor - o 14 % nižší než loni.
Mimochodem, tenhle citát ukazuje nejenom rozsah toho problému, ale i notu, kterou stále hrají česká média. Všimněte si, jak veskrze negativní informace o výpadku 14 % příjmů státu má nadpis Rozpočet s přebytkem. To je bohužel charakteristický rys současné situace a já nevím, jestli to média dělají proto, že jsou neinformovaná, anebo proto, že jsou navedená, ale dál média spolupracují na tom, aby byly problémy české ekonomiky bagatelizovány. Viz tento titulek, ale dalo by se použít mnoho jiných.
Podívejte se prosím na výběr daní, průmyslovou výrobu, stavební výrobu, export, kamionovou dopravu, hypotéky, zahájenou výstavbu. Podívejte se na jaký chcete údaj a najdete čísla typu -14, -17, -23, -27. Žádná čísla -1, -2, -3. Desetkrát tolik, dámy a pánové! Lednové údaje hovoří o výpadcích v desítkách procent ve všech relevantních údajích. Nehrajme si na slovíčka. To je vážný ekonomický problém.
A abych použil jiného příměru než španělská chřipka, dovolte mi používat příměru povodeň. V tuto chvíli v pohraničních hvozdech spadla obrovská množství vody. V Českém Krumlově jsou již zatopeny domy. Mimochodem, ty situace znáte. Ano, v Praze ještě ne. Do Prahy zbývají v případě pravé povodně dny, v případě takovéto ekonomické povodně měsíce. Ale to přece není důvod zastírat, jaká je skutečná situace. Není žádné šíření paniky říkat lidem, že už dneska si mají na Malé Straně vystěhovat nejenom sklepy, ale i přízemí, protože tady nejsou žádná povodňová opatření, a není nic jiného namístě, než je-li možné Staré Město ochránit, tak tam povodňové stěny ihned začít stavět. Pokud místo toho - a vracím se k citátům - premiér a ministr financí uklidňují falešně lidi, že se nic neděje, tak já si umím představit, jak si lidé před Vánoci půjčují spotřebitelské úvěry na dovolenou v zahraničí, placaté televize a další nesmysly, které jsou výborné, když máme dost peněz, ale jsou zničující, když příslušným lidem hrozí ztráta zaměstnání. A to se přeci dnes odehrává.
Když vezmu ty údaje, které platí za leden, a věřte mi, že čekám s velikými obavami na údaje, které budou zveřejněny za 14 dní, údaje, které nám ukážou čísla únorová a které nám ukážou, zda a jak ten pád pokračuje, tak se odvážím tady říci, že optimistický scénář vývoje české ekonomiky v letošním roce má tyto parametry: hospodářský růst minus 5 %, nezaměstnanost 10 % a deficit státního rozpočtu v každém případě nad 150 miliard. A nebudu tady dnes uvádět, jak vypadá scénář průměrný a jak vypadá dokonce scénář pesimistický. Toto se nemá a nedá zastírat.
I kdyby byla pravda teze číslo dvě, a já s ní zásadně nesouhlasím, hned to vysvětlím, že se vůbec nic nedá dělat, tak říci lidem pravdu se dá dělat. I kdyby opravdu nic jiného nebylo možné, poskytnout pravdivou informaci je to nejmenší.
A teď k tomu, zda se dá něco dělat. V tuto chvíli evidentně funguje jediné protikrizové opatření, a to logicky, protože vláda krizi odmítala, není z dílny vlády, ale je to z dílny České národní banky. Systematické a postupné snižování úrokových sazeb Českou národní bankou samozřejmě vyvolalo oslabování české koruny a oslabování české koruny je proexportní opatření, které zvyšuje naději na obnovu alespoň některých výrob a uplatnění našich výrobků, byť na trzích s menší poptávkou. Že ale toto opatření něco stojí, a to bude v mém vystoupení několikrát opakováno, samozřejmě že takovéto opatření něco stojí. Žádná zeď, žádné protipovodňové opatření není zadarmo. To, že slábne česká koruna, bude samozřejmě znamenat inflaci. To bude samozřejmě znamenat dopady na obyvatele České republiky. Takže něco se dělat dá, Česká národní banka to dělá dlouho a dělá to dobře. Abych jenom nekritizoval - já považuji postup České národní banky za včasný a přiměřený. Tak jako česká vláda všechno dělá pozdě a všechno málo, Česká národní banka zatím všechno udělala ve správný okamžik a ve správném rozsahu. Toto její opatření funguje.
S tím souvisí další teze: Nic velkého se s tím nemusí dělat. Diskutujeme tady záměr vlády, který se jmenuje protikrizový plán, a já bych z toho plánu se chtěl některých návrhů zastat, protože jsou pozitivní, byť jako celek považuji tento plán za naprosto nedostatečný. Nikoliv jenom pozdní, ale také naprosto nedostatečný. Proč? Záruky státu za úvěry poskytované podnikatelským subjektům - tleskám. A kéž by byly využity v mnohem větším rozsahu, než s tím vláda počítá. Čím více se bude stát podílet na spoluzaručování těchto úvěrů, tím více úvěrů do české ekonomiky přijde, tím větší naděje na eliminaci alespoň části důsledků krize.
Aby bylo jasno, a myslím, že se to prolíná celým mým vystoupením - já samozřejmě nevěřím tomu, že jakákoli protipovodňová opatření úplně odstraní následky povodní. My tady přece diskutujeme o zmírnění těchto následků, a pokud by tady probíhala seriózní diskuse, jako že mám pocit, že zatím moc ne, tak by diskuse probíhala o tom, jaký typ protipovodňového opatření a za jaké peníze přinese odvrácení jakých škod, které by byly důsledkem té povodně. Místo toho si čtu v novinách jakousi zajímavou soutěž vyhlášenou ministrem financí Kalouskem, která říká: Tlustý je za 50, Sobotka myslím za 30 nebo za 20, to je jedno, Kalousek jenom za 4. To je machr, co? Ten nás tady ušetří, představte si to, Kalousek ví, jak na to, a bude to stát jenom 4 miliardy. To je tak neuvěřitelná manipulace, něco tak diletantského a neekonomického, to je porušení elementárního principu, který říká, že každý krok má náklady a má výnosy.
***