Začátek schůze Poslanecké sněmovny
3. března 2009 v 17.25 hodin
Přítomno: 163 poslanců
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně a poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 51. schůzi Poslanecké sněmovny a poprosím vás o klid. (V sále je velmi rušno, předsedající vyčkává.)
Vážené paní poslankyně a poslanci, zahájil jsem 51. schůzi a požádal jsem vás o zklidnění...
Schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 42 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána přes poslanecké kluby ve středu 25. února 2009.
Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Odkážu na ty, kteří požádali o vydání náhradní karty na schůzi č. 50, která skončila před půl hodinou.
Nyní přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Kateřinu Konečnou a poslance Františka Laudáta. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 1 z přítomných 133 poslanců a poslankyň pro návrh 122, proti 1. Konstatuji, že jsme ověřovateli 51. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Kateřinu Konečnou a poslance Františka Laudáta.
Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvu své neúčasti na jednání tito poslanci - odkazuji na schůzi č. 50, která skončila před půl hodinou.
Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 51. schůze, jejíž návrh je uveden na pozvánce. Před zahájením hlasování mám přihlášky s přednostním právem. Jako prvního s přednostním právem v zastoupení klubu sociální demokracie mám pana Jiřího Paroubka, dále pan místopředseda Filip a pan místopředseda Zaorálek. Prosím
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jsem desítky let fotbalovým fanouškem. To bych chtěl říci v úvodu. V minulosti jsem zažil řadu excesů na českých fotbalových stadionech, ty až v posledních 20 až 25 letech nabývají opravdu vážného charakteru. Také předtím byly sporadicky konflikty mezi fanoušky, spíše v rovině slovní než fyzické, mezi fanoušky jednotlivých klubů. Tu a tam došlo k inzultaci rozhodčího, ale tím vše končilo. Následovalo uzavření domácího hřiště pro provinilý klub a povinnost odehrát soutěžní zápasy jinde.
Charakter působení tvrdých jader fanoušků některých klubů se ovšem změnil. Zvětšil se jejich akční rádius, zlepšilo spojení, vnitřní organizace i mezinárodní propojení. Začala se vytvářet jakási mezinárodní internacionála rowdies, z tvrdého jádra některých ligových klubů se stali v Čechách rowdies, tedy česky ti, kteří nevynechají příležitost ke konfliktu, ke rvačce. Pamatuji ve fotbalu i mimořádné tragédie, například na Heyselově stadionu v Bruselu v roce 1986 při finále Poháru mistrů evropských zemí mezi Liverpoolem a Juventusem. Před zápasem tehdy došlo k útoku rowdies Liverpoolu do sektoru pokojných fanoušků Juventusu. Výsledek - desítky mrtvých, převážně Italů. Následovalo přijetí bezpečnostních standardů v evropských soutěžích, omezení počtu stojících diváků při mezinárodních zápasech. To diváky, resp. kluby i veřejné rozpočty v celé Evropě stálo velké peníze. Významná část stadionů je ve vlastnictví měst - municipalit. Jen mimochodem - šestnáct z našich 32 stadionů, kde se odehrává I. a II. česká liga, je ve vlastnictví měst.
Anglické kluby byly vykázány na dlouhá léta z fotbalové Evropy. Fotbalová Anglie začala pracovat na odstranění svých neduhů. Zavedla evidenci problémových fanoušků, monitorování problémových fanoušků, těsnou spolupráci pořadatelů s policií, klubů s fanoušky, zvýšení standardů, kvality zázemí ligových klubů v celé západní Evropě. Z fotbalu se stávala stále více společenská událost.
***