(16.40 hodin)
(pokračuje Opálka)

Nájemních bytů je v republice asi 23 %. Když jsem poslouchal diskusi, musím říci, že zjevně se každý stýkáme s jinou skupinou občanů, voličů, což je logické, a snažíme se každý hájit zájmy těch svých.

Dovolím si na úvod svého vystoupení ocitovat z tiskové zprávy Hospodářské komory České republiky z 25. února. Víte, že všichni jako tsunami jsme zavalováni tiskovými zprávami Hospodářské komory. Název tiskové zprávy zní "Odpuštění valorizace nájemného pomůže podnikatelům v době krize". V úvodu se hovoří: Hospodářská komora České republiky vítá krok radních v Praze 12, kteří chtějí zmírnit dopad ekonomické krize na podnikatele v jejich oblasti a nebudou tak v tomto období zvyšovat ani valorizovat nájemné v nebytových prostorech ani u reklamních ploch. Dále se uvádí, že růst ceny vstupů roste rychleji než výstupů, přičemž se zvyšují náklady, které se nemohou promítnout do ceny výrobků. Hospodářská komora vyzývá všechny radnice obcí a krajů, aby postupovaly obdobně.

Takže na jedné straně zde je jedna skupina občanů, která vítá, že se nebude zvyšovat nájemné u nebytových prostorů, a jiná skupina, která požaduje totéž, protože dopady krize jsou obdobné - snižují se příjmy v nezaměstnanosti, ubývá mezd, přitom výdaje, i když inflace má mírnější krok než v minulém roce, se zvyšují. Myslím si, že hovořit o těch dvou skupinách pokaždé v jiných souvislostech je podle mne nesolidní.

V normálních ekonomikách asi 95 % obyvatelstva se stálým příjmem dokáže uspokojit své základní životní potřeby, zejména bydlení, potraviny a odívání, bez přispění z veřejných fondů čili ze sociálních dávek. U nás díky nízkým příjmům velká část občanů, tuším 50 %, je v postavení úplně jiném. To znamená, že stát zde prosazuje levnou pracovní sílu, o které zde hovořil pan ministr financí, v našem tržním prostředí.

K této situaci přispívá žel i stát. Vláda tehdy pod vedením ČSSD prosadila zákon číslo 107/2006 Sb., o cenách nájemného v roce 2006. Jak zde uváděl kolega Křeček, všichni se chytli té stropové hranice, což narušilo funkci tržního mechanismu, který zde v podstatě od roku 2003 existoval.

Ač je na půdě Parlamentu České republiky či v médiích prezentováno, že vlastníci domů či bytů doplácejí na nájemníky, často je tomu zcela naopak. Jejich zisková marže je ve velkých městech mimořádně vysoká, a to za přispění ne trhu, ale státu. Samozřejmě lze i toto považovat za přirozenou vlastnost svobody podnikání, ale mně se zdá tato skutečnost jako nemravná. Přece jenom bydlení není běžné zboží. Zejména proto, že podnikatelé v této oblasti využívají a chtějí ještě využívat ke svým nadstandardním ziskům veřejných financí, které jen poplynou přes občany formou sociálních dávek. Stát vlastně tak dotuje vlastníky nemovitostí a řádný občan z toho v podstatě nic mít nebude.

Zákon číslo 107/2006 Sb., který nařizuje zvyšování cen - v uvozovkách - je možno vnímat jako unikátní produkt zákonodárců, který nemá jinde ve světě obdobu. Je korektní říci, že jeho vznik byl inspirován rozhodnutím Ústavního soudu o právu na přiměřený výnos z majetku, ale bez toho, aby bylo specifikováno, co se rozumí pod pojmem přiměřený. Nesmyslnost tohoto zákona tedy nemůže zmenšit ani eventuální prodloužení doby pro dosažení nesmyslně vysoké cílové ceny nájemného, jak je zde diskutováno a jak je předkládáno skupinou poslanců KDU-ČSL ve sněmovním tisku 728.

Chtěl bych ještě, než podám procedurální návrh, se zmínit k diskusi alespoň okrajově.

Pan ministr Svoboda zde návrh doporučil. Já bych mu doporučil, aby si přečetl své diskusní vystoupení ke sněmovnímu tisku 631, kde hovoří o systémovosti, o nutnosti více alternativních řešení, o komplexnosti atd. atd. V tomto případě tyto argumenty jenom tak nějak lehce naznačil.

Požádal bych všechny kolegy, kteří zde strašili štrasburským soudem, aby se lépe seznámili s kauzami, které štrasburský soud projednával. Já bych si přál, aby situace, jaká je na Maltě, byla i v České republice, protože tam už řadu desetiletí zákonem má každý novomanželský pár po svatbě nárok na byt. Co se týká Polska, paní Hutten-Czapská není absolutně typickým příkladem našich problémů. Je to majitelka bytu, která nerestituovala, nikdy svůj nárok neztratila a stát jí v podstatě zamezil nejen zvyšování nájmu podle vlastní vůle, ale ani podle inflace, což u nás samozřejmě je jinak. Tento případ nelze přenést.

Pokud se podíváme na Českou republiku, štrasburský soud z mnoha podání - a ne žalob, ale stížností - vybral čtyři typické. Čtyři, každá zastupovala jednu velkou skupinu stěžovatelů. Když požádal stěžovatele, aby účetně doložili ztrátu, ke které vlastně za tu dobu díky státu došli, stížnosti stáhli.

Prosím vás, nestrašme se. Ono je to všecko trošku jinak. Ale někdy účel světí prostředky.

Pokud jde o to, co říkal kolega Škromach, že tři roky se nic nestalo - bohužel stalo. V těch velkých městech enormně rostlo nájemné. Já bych řekl, jestli hovoříme o tom, že obce by měly za pomoci státu stavět nové byty, zejména malometrážní jako startovací nebo sociální byty, tak většina funkcionářů na obcích, která se zúčastnila privatizace bytového fondu, dnes nechce konkurenci v nových bytech, protože by musela jít s cenou těch svých privatizovaných dolů. Takže to je docela začarovaný kruh, který je složité přeseknout.

Teď k tomu procedurálnímu návrhu. Je rozjednán ve Sněmovně už z minulého zasedání sněmovní tisk 631, na této schůzi zařazen jako bod číslo 8. Je tedy v prvním čtení stejně jako sněmovní tisk 728. Myslím si, že by měly dostat stejnou šanci, případně se vzájemné obohatit, nebo by z těchto dvou návrhů měl být vygenerován jeden. Proto bych doporučil, abychom před ukončením rozpravy přerušili jednání tohoto bodu a dokončili tento bod po ukončení bodu 8, to znamená po ukončení rozjednaného bodu 631. Věřím, že když budeme jednat racionálněji než včera a dnes dopoledne a částečně i odpoledne, stihneme to ještě dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane kolego. Ještě prosím před ukončením kterého bodu, aby to zapsal správně?

 

Poslanec Miroslav Opálka: Přerušit tento bod před ukončením rozpravy a dojednat tento bod po ukončení bodu číslo 8, to znamená po ukončení prvního čtení sněmovního tisku 631, který má skoro o sto nižší číslo než současný bod. Já myslím, že si to zaslouží.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP