(15.50 hodin)
(pokračuje Liška)
A teď k číslům. Pro rok 2009 činí celkové zdroje na zvýšení motivačních složek platů pedagogů 4,5 mld. korun, což při počtu asi 160 tisíc pedagogů představuje celkovou částku asi 2300 korun na jednoho pedagoga měsíčně. První etapa rozpisu těchto zdrojů se zatím týkala 3 mld. korun z celkové částky 4,5 mld. korun. Rozpočítáním těchto dosud rozepsaných 3 mld. korun na 160 tisíc pedagogů tedy dostaneme celkovou částku, to je mzdy a odvody, to znamená zhruba 1600 korun na jednoho pedagoga měsíčně, a z toho mzdy tedy činí asi 1150 korun měsíčně. Po vyhlášení rozvojových programů na zbylých 1,5 mld. korun se průměrná částka v přepočtu na jednoho učitele zvýší na cca 2300 korun za měsíc, z čehož mzdy budou tvořit 1750 korun.
Tyto prostředky byly v úvodu tohoto roku, tak jak je to standardní, rozepsány do krajů s tím, že jsme poskytli ve výši 2 měsíců zálohy tak, aby mohly být tyto prostředky vypláceny již od prvního měsíce tohoto kalendářního roku. Zároveň jsme upozornili písemně ředitele škol na to, že mohou tyto prostředky čerpat. To znamená pokud je budou chtít použít, už od ledna tohoto roku mohli tak učinit. Někteří tak neučinili, nicméně bylo to jejich rozhodnutí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Ohlídala. Ještě položí doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Pane ministře, to znamená, že určitě ta 4,5miliardová částka bude školám převedena, to znamená, že váš slib bude splněn? Jste to ochoten to zde na tomto místě jednoznačně garantovat?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla otázka. Prosím pana ministra, aby na ni odpověděl.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Ano, tato částka 4,5 mld. korun bude vynaložena na zvýšení mezd netarifních složek učitelů s tím, že všechny resorty byly rozhodnutím vlády povinny podvázat preventivně část prostředků ve výši 5 % vzhledem k vytvoření polštáře případných dopadů ekonomické krize. Nicméně já jsem ve vládě prosazoval a prosazuji ten názor, že v oblasti školství nelze šetřit ani v době krize, a proto vám nyní říkám, že garantuji, že tyto prostředky budou vynaloženy tak, jak byly slíbeny a zamýšleny, právě na zvýšení mezd učitelů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme ukončit tuto interpelaci a přejít k další paní poslankyně Milady Halíkové na myslím nepřítomného ministra Cyrila Svobodu, který je v zahraničí. Ale vy ji přesto přednesete, takže prosím, máte i takto slovo.
Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci, která vzbudila mezi občany, zejména majiteli domů a bytů, velký zájem. V prosinci loňského roku totiž Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že se podařilo vyjednat uvolnění zhruba 13 mld. korun z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj na ekologické investice do bytového fondu. Podle tiskové zprávy se tím České republice otevřela možnost finančně podpořit zateplování a jiné ekologické úpravy bytů a domů bez ohledu na to, kde se nacházejí. Dříve bylo totiž možno čerpat evropské dotace na opravy bytového fondu pouze pro takzvané problémové čtvrti měst nad 20 tisíc obyvatel. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že tyto prostředky společně se spolufinancováním ze strany majitelů domů a bytů by byly vítaným impulsem pro stavebnictví zejména v současné době hospodářské krize. Od ledna mělo tedy Ministerstvo pro místní rozvoj převzít tuto agendu v rámci našeho předsednictví od Francie.
Chci se proto zeptat, jak postupujete v potřebné novelizaci tří evropských nařízení o evropských fondech, bez níž není možné tyto prostředky čerpat. Je už dohodnuto s Evropskou komisí, prostřednictvím kterého operačního programu se prostředky na vylepšení energetické efektivity bydlení budou českým příjemcům rozdělovat? A to hlavní, na co se mě nejvíce občané při poslaneckých dnech ptají, je, kdy budou moci majitelé domů a bytů podat žádosti o přidělení této podpory a zda už jsou známy alespoň přibližně požadavky, které budou muset žadatelé splnit pro získání podpory na zateplování domů a bytů. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Předpokládám, že ji dostanete ve lhůtě, která je stanovena jednacím řádem.
Můžeme pokročit dál. Paní poslankyně Mazuchová stáhla svou interpelaci, pokud jsem správně informovaný, takže je to pan poslanec Václav Exner, který chce interpelovat opět ministra Lišku ve věci "Rok 2009 - tvořivost a inovace". Je to tak?
Poslanec Václav Exner: Je to tak, pane místopředsedo. Pane ministře, rok 2009 byl v Evropské unie vyhlášen za rok tvořivosti a inovací. Mně se zdá, že v České republice se to zatím nijak neprojevuje. Z velké části spadá tato oblast právě do vaší kompetence prostřednictvím například Akademie věd a vysokých škol. Chci se vás proto zeptat, co v této oblasti se v České republice plánuje, jak se chce zlepšit situace, aby tvůrčí myšlení se stalo významnějším a s větším efektem než dosud.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou pan ministr Liška.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Letošní rok, Evropský rok kreativity a inovací, česky řečeno tvořivosti a inovací, byl zahájen 7. ledna 2009 v Senátu Parlamentu České republiky v Praze. Tato konference, kam byli pozváni nositelé Nobelových cen, manažeři, lidé známí a relevantní ve veřejném životě Evropské unie, se sešli nad tím, jaká doporučení pro tento rok a pro Evropu by chtěli formulovat. Z toho vznikl velmi zajímavý závěr, který poukazuje na to, jak mimo jiné je důležité, aby i v době hospodářské krize členské státy Evropské unie nerezignovaly na navyšování prostředků pro terciární vzdělávání, oblast výzkumu, vývoje a inovací. Toto je také jedním z předmětů našeho zájmu. My v této souvislosti pořádáme další konference, jejichž data a místa konání nemám v hlavě, ale je možné je zjistit na našich webových stránkách. Jsou to akce, které nepořádáme třeba vyloženě my, ale které pořádají jiné subjekty pod českým předsednictvím pod značkou Evropského roku kreativity a inovací.
Co konkrétního se děje? Novela zákona 130, která byla nedávno projednána a schválena ve třetím čtení ve Sněmovně, je jedním z příspěvků, jakým způsobem podpořit v České republice výzkum, vývoj a inovace, a to nejenom v legislativní rovině ve smyslu debyrokratizace, ve smyslu zjednodušení, zprůhlednění celkového systému, ale také v rozpočtu na rok 2009 došlo k zásadnímu navýšení prostředků, které jsou rozdělovány pro výzkum, vývoj a inovace. To je myslím ten nejdůležitější příspěvek, který se toho týká.
Za druhé. Letošní rok - a to už je skutečně v kompetenci Ministerstva školství, jinak to spadá spíše pod gesci Rady vlády pro výzkum a vývoj, která má hlavní kompetenci v oblasti výzkumu a vývoje a samozřejmě ji sdílí s Ministerstvem školství - Ministerstvo školství připravuje reformu terciárního vzdělávání, jejímž jedním z hlavních cílů je poskytnout vysokým školám takové nástroje, aby mohly usilovat o excelenci ve strategii, kterou si sami zvolí, ať už jsou to profesně orientované, vzdělávací nebo špičkové excelentní výzkumné instituce. Sem by měla směřovat z perspektivy vaší otázky naše pozornost. To znamená, které univerzity v České republice budou moci spadat do této kategorie. Toto rozhodnutí by mělo ležet na nich v rámci jejich autonomní strategie ve smyslu strategie, kterou samy zformulují a kterou, pokud zavedeme kontraktové financování vysokých škol, tak jak s tím reforma počítá, aby samy rozvinuly maximum nástrojů pro posílení spolupráce například se soukromým sektorem v oblasti přírodních technických věd, se soukromou sférou, tak aby ten přesah do transferu technologií, transferu znalostí do inovativní oblasti byl co nejintenzivnější.
***