(14.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Patrně nikde na světě a určitě ne v Evropě je vláda ke svým občanům pod uvedenou záminkou tak skoupá, jako kdyby chtěla ještě vytrestat všechny, kdo nesou na svých bedrech největší tíži globálního kapitalismu volného trhu. Ač je to k neuvěření, tato vláda přes veškerá očekávání zřejmě hodlá využít stávající krize k dalšímu uplatňování svých záměrů ničím nekontrolovaného neoliberalismu spojeného s nebývalou politickou agresivitou vůči daňovým poplatníkům a vůči každému, kdo již nehodlá akceptovat víru v samospasitelnost volné soutěže v podmínkách 21. století.
Myšlenka sociálního státu prosazovaná sociální demokracií, ale v západním světě nejen jí, je jim stále více cizí, protože představuje hlavní oporu těm, kdo odmítají sociální darwinismus vrostlý v té či oné formě téměř do všech sfér hospodářského a společenského života a kdo ji považují za dávný přežitek časů pickwickovského kapitalismu 19. století.
Je možné sledovat na vlastní oči, jaké vnitřní utrpení působí některým představitelům této vlády nezřídka jen účast v západoevropských strukturách, kde se vyžaduje jediné: neomezovat prostor pro pluralitu názorů, vytvářet atmosféru otevřenosti a uvědomovat si souznění se základními hodnotami, na nichž je evropská spolupráce založena. Hlavní a nejsilnější politický proud této vládě tedy není ani v nejmenším ztotožněn s evropskými hodnotami a v situaci objektivní nutnosti vyrovnat se s dočasným předsednictvím v Evropské radě předvádí světu politiku chameleona kombinovanou příležitostným okopáváním ze zálohy. Exemplárním případem v tomto ohledu je záležitost tzv. Lisabonské smlouvy.
Pokud jde o vnitrostátní záležitosti, je třeba otevřeně poukázat na to, že této vládě se zejména v poslední době daří významně snižovat úroveň justice, zejména autoritu soudní moci a státního zastupitelství. Důvěra občanů ve stát, ve kterém se domohou spravedlnosti pomocí placených úředníků, který bude svou činností zakládat na přísných zásadách nezávislosti a nestrannosti, poklesla na zatím nejnižší bod. Svědčí o tom skutečnost, že pro soudnictví se již nevratně vžívá označení justiční mafie, aniž by se v zásadě jednalo o pouhou nadsázku. Přitom nelze opomenout, že tento trend jde proti přesvědčení a zásadám mnoha poctivých soudců a dalších pracovníků justice, kteří tímto stavem neúměrně a hlavně nezaslouženě trpí, aniž by mu mohli účinně čelit. Vyhlášení Unie státních zástupců a Soudcovské unie proti setrvání paní Vesecké ve funkci nejvyšší státní zástupkyně je aktem čirého zoufalství. Nové generace soudců nezřídka rychle ztrácejí původní nadšení, se kterým se o tuto jinak vysoce prestižní kariéru ucházely a na kterou se vydaly s velkými nadějemi na svůj vlastní příspěvek k realizaci myšlenky právního státu. Obdobný chaos vládne v tvorbě zákonů, ať už se jedná o přípravu návrhů zákonných norem nebo o vydávání odvozených právních předpisů, zejména na ministerstvech.
To jsou jen hlavní výtky, které je třeba v tuto chvíli adresovat této vládě, a to s nejvyšší vážností. Obdobně by bylo možno pokračovat v oblasti školství a vědy a zejména ve zdravotnictví. Bezradnost z nedostatku školek po jejich masivním rušení jako údajného pozůstatku někdejší nepřijatelné ideologie - co na tom, že něco podobného chtějí také v západní Evropě - působí katastrofálně na celou oblast zaměstnávání žen. Totální destrukce jednotné školské soustavy a přístupu ke vzdělání nemá žádnou smysluplnou náhradu. Denní střety s hloupými, neživotnými teoriemi vnucovanými na počkání, omezenými tak řečenými poradci všeho druhy, zábava namísto kultury a preferování všeho, co život v podstatě ničí a zatracuje, se v mnoha případech stala normou. Je proto načase ptát se velmi hlasitě, kdo je za to zodpovědný, kdo s tím nic nedělá a komu to dokonce vyhovuje. Pravdou je, že dokonce i poslanci z řad vládních stran stále častěji pochybují za těchto okolností o smyslu vlastní vlády.
Shrneme-li proto a dáme na misku vah současný stav vládnutí v České republice, existuje nejméně pět zásadních důvodů pro vyslovení nedůvěry.
Tato vláda je euroostudná, a to zejména v tom smyslu, že jako vláda předsednické země Evropské unie nemá vůči Evropské unii jasný postoj a není schopna zajistit schválení Lisabonské smlouvy. Nyní lpí na svém předsednictví jako na jediné možnosti, jak odůvodňovat své setrvání.
Tato vláda je vládou založenou na kupčení s poslaneckými mandáty a na přetahování předem vytipovaných poslanců. Tím je zároveň odsouzena k tomu, aby jakékoliv její rozhodnutí se rovněž stalo předmětem zvláštního obchodu.
Tato vláda je vrcholně ignorantská, neboť již dávno nenaslouchá ani potřebám a požadavkům svých voličů, natož široké veřejnosti, takže není schopna čelit dopadům ekonomické krize. Se všemi návrhy přichází opožděně, je ideologicky předpojatá.
Tato vláda je díky systému svého fungování a vztahům, na nichž je založena, neschopná činit zásadní rozhodnutí a jako exekutiva pouze přežívá bez hlubšího smyslu a významu pro občany této země. Snad jen proto, aby příslušným lobbistům dokázala ještě něco zprivatizovat.
Tuto vládu je konečně možno nazvat i vládou nedemokratickou, neboť zejména její hlavní proud neváhá v zájmu získání a udržení moci využít proti svým politickým oponentům i kontaktů v policejních složkách a dalších silových centrech, očerňuje s prefabrikovanými materiály politickou opozici a vytváří všeobecnou atmosféru podezírání a strachu.
Jelikož tyto metody porušují základní principy moci a vlády v demokratickém uspořádání společnosti, vždycky se nakonec vracejí a zpětně působí proti těm, kteří je nevolali. Zároveň však působí rozkladně na celou síť společenských vztahů a tomu je nutno se účinně bránit. Proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila této vládě svou nedůvěru.
Dámy a pánové, rád bych se ještě vyjádřil k včerejším slovům předsedy vlády, co bude minutu poté, kdy bude vyjádřena nedůvěra vládě. Především bych chtěl říci, že věci musí být řešeny v rámci ústavy republiky. Nezastupitelná role připadne prezidentu republiky. Vláda v demisi bude pokračovat až do jmenování nové vlády, myslím, že nejdéle do konce českého předsednictví. Stačí v podstatě do termínu evropských voleb. Ostatně vláda pod mým vedením přesluhovala tři měsíce po řádných volbách. Vláda v demisi by tedy dokončila předsednictví. Politické strany v konzultaci s prezidentem budou určitě sledovat zájmy státu. Já bych chtěl říci, že v konzultacích s prezidentem bude Česká strana sociálně demokratická navrhovat, aby poté vznikla vláda odborníků, nestranických odborníků, ovšem s podporou všech politických stran ve Sněmovně. Vláda, jejímž hlavním posláním je boj proti krizi. Vláda boje proti krizi. A dovedení země k předčasným volbám na podzim tohoto či na jaře příštího roku.
Volby, dámy a pánové, to je soutěž. Soutěž politických programů. A občan potřebuje seznámení s programy stran. Připomínám, že jsme vládním stranám nabízeli již v prosinci minulého roku dohodu o předčasných volbách v termínu voleb do Evropského parlamentu či na podzim tohoto roku. Neměli jsme úspěch.
***