(19.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Tak já nevím, jestli sociální demokracie projevuje nějaké indicie toho, že by chtěla svoji politiku zaměřit východním směrem. Pokud já vím, tak v hlasování o Lisabonské smlouvě 71 sociálních demokratů hlasovalo pro - ale 33 členů klubu ODS hlasovalo pro a 37 proti a 9 se zdrželo hlasování.

Nepopletl jsem se, ale děkuji za tohle upozornění (k ministru Nečasovi). Takže ještě jednou pro méně bystré, pane ministře: 33 lidí z klubu ODS hlasovalo pro Lisabonskou smlouvu, 37 proti a 9 se zdrželo hlasování. 71 sociálních demokratů ji podpořilo. Jaké východní směřování? Kdo se o tom vůbec odvažuje mluvit?

Já bych se chtěl věnovat teď šrotovnému. Já jsem rád, že se trošku změnila přece jenom atmosféra, i když arogance neubyla. Já chápu, že se blíží volební kampaně, že ODS chce zachránit, co se zachránit dá, věřím, že se jí to moc nepodaří, nicméně aspoň s námi o těch věcech už diskutujete. To šrotovné, pan ministr financí tady ukázal ten hypotetický případ, jak to rád dělá, toho dramaticky strádajícího občana, kterého vlastně vláda chce ochránit před jím samým. Tatáž vláda, která si individuální svobody občana vetkla ve svůj štít. Já to nechápu. Přece tatáž vláda říká, že ten občan by se měl postarat o sebe sám.

Ti nejchudší lidé, pravda, asi nebudou mít na nová auta, ale ta společnost přece, která se vyvíjí jako rozvíjející se demokracie už téměř 20 let, má trošku jinou stratifikaci. Jsou zde lidé i z nižších středních vrstev, kteří mají určité prostředky a možná že by si rádi pořídili také automobily nižší střední třídy. Tito lidé koneckonců jsou na sousedním Slovensku, kde je jen tak mimochodem během velmi krátké doby několika týdnů odevzdáno 22 tisíc starých aut. 22 tisíc aut starších deseti let, z toho téměř polovina starších 20 let. Vyčerpána v přepočtu téměř jedna miliarda našich korun a slovenská vláda bude navyšovat rozpočet v této položce, za hlasitého potlesku slovenské opozice. Proč ne? Protože to pomůže slovenskému průmyslu, ale také českému automobilovému průmyslu. Proč bychom měli být černým pasažérem vedle těch států, které to zavedly? Sousedních států, jako je Slovensko, Rakousko, Německo.

Takže jen uvedu pro zajímavost, že průměrná cena prodaného automobilu na Slovensku je 11 tisíc eur, takže řekněme do 300 tisíc korun. Ten rozměr ekologický, tomu rozumí pan místopředseda vlády Bursík lépe. Myslím, že to v zásadě vysvětlil, ale dobře, že to má svůj význam i z tohoto hlediska. Ten národohospodářský význam, já bych ho nezpochybňoval, být na místě vládních politiků v demisi. Protože jde o zaměstnanost. Koneckonců mladoboleslavská Škodovka zajásala, management i zaměstnanci, nad šrotovným v sousedním Německu a nad zvyšujícím se odbytem škodovek. Zaplať pánbůh za to.

Já bych hledal analogii a hledal bych také tuto cestu. Koneckonců národohospodářský efekt přece neznamená, že vydáme miliardu nebo dvě miliardy ze státního rozpočtu na dotace, ale přece ten státní rozpočet také bude mít příjmy.Ve spotřební dani, dani z přidané hodnoty. Ty společnosti budou také platit, počínaje výrobci a konče prodejci budou platit daň z příjmu. Takže to má význam. I fiskální význam. Nejenže se udrží zaměstnanost, nebo možná že se i v některých segmentech může zvýšit.

Já jenom pro zajímavost uvedu stáří automobilů, abychom tady nežili v přesvědčení, že tím, že se tady řekněme odmázla DPH u podnikatelských aut, a myslím si, že je to věc, kterou je možné vidět jako kompatibilní ke šrotovnému, tak někdo si snad myslí, že průměrné vozové stáří na českých silnicích je nějaké skvělé. Ale tak tomu přeci není. Jen tak mimochodem, automobily mezi 10 až 15 lety stáří, těch je na českých silnicích téměř 27 procent. Těch, které jsou starší 15 let, je 32 procent. Samozřejmě, že mi někdo řekne, že někdo rád jezdí ve starých automobilech a ještě někdo radši jezdí v městské hromadné dopravě nebo třeba i v hromadné dopravě, když se dopravuje mezi městy, když ten automobil, který je starší, tu a tam přestane sloužit. Že se někdo rád v tom automobilu hrabe, když je starý, protože to má jako koníčka, protože nemá co v sobotu a neděli dělat. Možná, že jsou takoví lidé, ale já věřím, že pokud někdo má ty peníze, a nemusí to být zrovna částky milionové, ale částky 300, 400 tisíc, tak že bude rád, když si takovýto automobil koupí a když svým způsobem pomůže řešit problémy automobilového průmyslu v naší zemi.

Já jsem se snažil shrnout argumenty v této věci a věřím, že se mi to snad povedlo a že o těch věcech můžou i řekněme poslanci vládních stran, vlády toho času v demisi, přemýšlet. (Potlesk z levé části sálu)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Uvedu dvě faktické poznámky, respektive dvě poznámky k vystoupení pana kolegy Jiřího Paroubka, k němuž hovořím, jak je žádoucí a srozumitelné, prostřednictvím předsedajícího.

Pane kolego Paroubku, sílou hlasu absenci hloubky toho názoru a věcí, které obhajujete ve Sněmovně, nenahradíte. Je zbytečné tady na kohokoli křičet, protože slova, která jste se mi pokusil vkládat do úst, jsem prostě neřekl.

Tak za prvé jsem nestrašil progresí. Velmi dobře vím, že všechny vlády, zejména v evropském kontextu, včetně vlády ODS sedící za mnou, s progresí jako takovou pracují a že s ní samozřejmě uvažují. I systém platný dnes v České republice pracuje s určitou mírou progrese. Jenom se lišíme v tom, že sociální demokraté a strany stojící na levé straně politického spektra spíše symbolizují progresi v míře vyjádřené sazby zdanění a jiné strany politického spektra nastavují progresi například skrze snížený základ daně o nezdanitelnou položku a jiné výhody, s nimiž pracovala i vaše vláda, minulá vláda sociální demokracie.

Za druhé, při zmínce o vlivu snížené sazby daně z přidané hodnoty na zvýšenou spotřebu například potravin jsem zcela záměrně a zjevně v úvodu své úvahy či výtky řekl, že se nehodlám vysmívat komukoli za jakýkoli hendikep. Tím spíše za to, že například, dejme tomu, bojuje s obezitou. Chci vás upozornit, že podle oficiálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí 50 procent důchodců odcházejících do důchodu bojuje s tímto problémem.

Máte-li pocit, že někdo snad má přijít a demonstrovat tuto potíž a tuto společenskou zátěž, nemohu nepostřehnout vaši zvyšující se kondici, ale mohl bych na tiskovou konferenci nepochybně přivést i kohokoli z Poslanecké sněmovny.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče, nyní s faktickou pan poslanec Paroubek a poté pan poslanec Rath.***




Přihlásit/registrovat se do ISP