(10.20 hodin)
(pokračuje Rath)

Protože prakticky všichni lidé z tohoto kraje musí, pokud chtějí vysokoškolské vzdělání, tak dojíždět, nejčastěji do Prahy nebo do jiných krajů.

Samozřejmě ty myšlenky zřídit vysokou školu ve středních Čechách nejsou nijak nové. My jsme tento plán v částečné podobě, v částečné rozpracovanosti zdědili po našich předchůdcích, nicméně tento plán jsme výrazně inovovali a změnili. Jednak jsme vypsali i referendum mezi středoškolskými studenty na gymnáziích a dalších středních školách ve středních Čechách, kteří se jednoznačně vyslovili, že mají zájem o to, aby ve městech, středočeských městech, působily fakulty, nové vysoké školy, nové univerzity. Také tito studenti si v referendu vybrali název této univerzity z pěti možností plus z možnosti ještě doplnit nějaký vlastní název.

Taktéž, proč si myslíme, že je to důležité. Jednak to sníží, řekněme, tlak, protože z těch anket, z těch referend, která jsme dělali na středních školách, jednoznačně vyplynulo, že výrazná část studentů středních škol, u gymnázií zhruba něco kolem 50 %, u jiných škol dokonce vyšší procento, by měli zájem o to, studovat vysokou školu, pokud by byla v místě dostupném pro ně, tedy v místě jejich města. Současně řada studentů i odpověděla na otázky, ti, kteří nezvažují, že půjdou na vysokou školu nebo nejsou rozhodnuti, zda by jejich rozhodnutí studovat podpořilo to, že by měli fakultu lépe dostupnou, tedy ve městě, kde žijí, kde studovali střední školu. Poměrně výrazné procento těchto lidí, kteří nejsou rozhodnuti studovat, řekli, že ano, že možná umístění fakulty v jejich městech by posílilo jejich rozhodování pokračovat dál ve studiu.

Taktéž, víte, když velké množství mladých lidí denně putuje, nebo velmi často putuje mezi středočeskými městy a Prahou, tak to extrémně zatěžuje i veřejnou dopravu. Navíc z těch vzdálenějších míst tito lidé potřebují koleje a zatěžuje to vysokoškolské koleje v Praze, které trpí nedostatkem kapacity a nemohou pak třeba vzít studenty z ještě vzdálenějších lokací, z ještě vzdálenějších destinací. Navíc, byť v České republice se počet vysokoškolských studentů výrazně vylepšil, zvýšil, tak nutno říci, že ještě zdaleka jsme nedosáhli optima, a navíc si myslím, že na řadě těch nových škol, zvláště soukromých nebo zvláště neuniverzitního typu, dost trpí kvalita vzdělávání. Já myslím, že neřeknu nic nového, že se s tím setkáváte i vy. V situaci a v době, kdy jsem studoval vysokou školu já, nebylo vůbec myslitelné, abychom nechodili prakticky denně na přednášky, na nějaká cvičení, na praktika, na konzultace. Dnes bohužel se stále častěji setkáváme s tím, že řada vysokých škol studium pojímá velmi takovým méně intenzivním způsobem, takže nezřídka se setkávám s vysokoškolskými studenty, kteří chodí do školy jednou dvakrát týdně, což myslím, že není optimum, a řada těch škol to také vysvětluje tím, že je extrémní zájem o studium na těchto školách a že tam prostě všechny ty studenty nejsou schopni na každý den někam umístit. Proto volí takové poměrně rozvolněné způsoby studia. Zvláště, jak říkám, některé soukromé či neuniverzitní vysoké školy takovýto poměrně extenzivní způsob studia dnes uplatňují.

Tím, že by měla vzniknout nová univerzita, tak si slibujeme, že tato univerzita by měla klást důraz na kvalitu. Samozřejmě objevuje se otázka, kde seženete tolik kvalitních vysokoškolských učitelů. Je to naprosto legitimní otázka, ale s touto otázkou bychom nikdy v minulosti žádnou vysokou školu nezaložili, protože s tímto problémem se Česká republika, nejenom Česká republika, potýká dlouhodobě. Tudíž by nemohla být založena univerzita v kraji Vysočina, nemohla by být v minulosti založena ani univerzita v jižních Čechách a mnohé další, protože se samozřejmě potýkaly ve svých počátcích a mnohé i dnes potýkají s ne úplně optimální strukturou vysokoškolských učitelů.

Musím konstatovat, že po oznámení záměru založit univerzitu ve středních Čechách jsme zaznamenali skutečně velmi intenzivní a velký zájem ze strany habilitovaných vysokoškolských učitelů, kteří působí na pražských, ale i mimopražských fakultách, kteří prostě z mnoha důvodů si chtějí vyzkoušet něco nového. Mnozí z nich působí v pozicích subalterních, tedy ne v pozicích třeba vedoucích kateder, vedoucích ústavů, a mají chuť začít budovat něco nového, začít dávat jakýsi svůj směr, svůj životní plán, svůj cíl, realizovat ho na nově vzniklém pracovišti ve středních Čechách. Ten zájem je skutečně enormní a myslím si, že by byla chyba nepodchytit zájem habilitovaných vysokoškolských učitelů, zvláště mladších ročníků, kteří prostě v nové univerzitě vidí výzvu a vidí svůj cíl. Mnozí z nich totiž díky neoptimálnímu fungování některých kateder dokonce zvažují, že raději odejdou působit do ciziny, takže o tyto lidi bychom přišli a řada z nich tedy místo toho, aby šla např. pracovat a působit do ciziny, půjde raději působit z Prahy do středních Čech. Nepůjde o stovky lidí, ale určitě v mnoha případech o řadu velmi kvalitních jednotlivců. Víte, v té vysokoškolské branži a ve výzkumu nemůžeme počítat ty lidi na desítky nebo stovky, ale jsme rádi za každého schopného motivovaného jednotlivce, protože každý takový jednotlivec na pozici vedoucího katedry se téměř nedá vyčíslit jeho hodnota, protože je enormní. Skutečně enormní. Takže za každého takového člověka jsme velmi rádi a s mnoha z nich jsme již v intenzivním styku.

Také bychom byli rádi, aby nová univerzita jen nerozšiřovala další spektrum studia, kterého je na trhu dostatek. To znamená nemá cenu budovat další vysokou školu ekonomickou. Ekonomů v tomto státě máme už tolik, že bychom měli na tom být pomalu lépe než Švýcarsko, protože buď skoro každý vystudoval střední ekonomickou školu, nebo obchodní akademii, případně vysokou školu, ale bohužel uplatnění pro tyto lidi je často problematické. Tudíž určitě střední Čechy nechtějí jít cestou budovat další ekonomické školy, ale chceme se přesně soustředit na místa, kde je trvalý nedostatek určitých typů absolventů vysokých škol. Klasickým případem jsou třeba zdravotní sestry bakalářky, případně magistry. Situace je taková, že všechny nemocnice se potýkají s nedostatkem sester, s nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných sester o to víc. Tudíž my máme velké problémy, že máme kvalitní střední a vyšší zdravotní školy ve středních Čechách, bohužel většina těch děvčat, tak jak s nimi hovořím, po vystudování té vyšší školy nechtějí do praxe, nechtějí do nemocnice, ale odcházejí studovat někam jinam a pak už se do svých mateřských měst často ani nevracejí. Takže tím, že nám odchází tato skupina lidí, nejenom trpí středočeské zdravotnictví, ale současně do značné míry trpí i ekonomický a společensko-kulturní život těch jednotlivých přirozených center v rámci kraje, protože určitá skupina lidí zhruba od 18 do 25 let z podstatné části realizuje svůj život a své potřeby mimo náš kraj, čímž samozřejmě trpí taková města, jako je Kladno, Kutná Hora, Příbram, Mladá Boleslav, prostě velká přirozená centra, kde je potřeba hledat, jak tuto skupinu 18 až 25letých lidí udržet. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP