(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám dobré odpoledne. Přikročíme k projednávání prvního pevně zařazeného bodu, kterým je bod 9, tedy
9.
Vládní návrh zákona o certifikaci veřejných dokladů
s biometrickými údaji a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 673/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra pan Ivan Langer. Vážený pane ministře, ujměte se slova.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych uvedl předložený návrh zákona. Tento zákon přímo navazuje na použitelné nařízení Rady Evropské unie číslo 2252/2004, kterým se zavádějí biometrické údaje do cestovních dokladů, a na rozhodnutí Evropské komise, kterým se toto nařízení provádí. Návrh je koncipován obecně pro veřejné doklady, které obsahují nebo v budoucnu budou obsahovat biometrické údaje.
Považuji za důležité zdůraznit, že navrhovaný zákon se omezuje na úzký okruh certifikace dokladů a nerozšiřuje okruh subjektů oprávněných přistupovat k biometrickým údajům ani rozsah, v jakém mohou být biometrické údaje zpracovány. Chtěl bych v této souvislosti také zdůraznit, abych předešel některým pochybnostem, že navrhovaný zákon v žádném případě neumožňuje vytvoření databáze pořizovaných biometrických údajů. Je tomu přesně naopak. Navrhovaný zákon umožní jednoznačnou kontrolu oprávněnosti přístupu k biometrickým údajům. Navíc přístup k biometrickým údajům bude záviset nejen na vlastním oprávnění toho kterého subjektu, ale i na splnění bezpečnostních požadavků. Navrhovaný zákon tudíž poslouží vyššímu stupni ochrany biometrických údajů.
Proto si vás dovoluji požádat o vstřícné projednání v rámci druhého čtení a děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 673/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Krupka. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, tak jak bylo řečeno, obdrželi jste sněmovní tisk číslo 673/1, ve kterém je obsaženo usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Protože jste ten tisk obdrželi, s ohledem na čas není nutné, abych vás s jeho obsahem seznamoval, protože je velice jednoduchý a stručný.
Nicméně je tam jedna důležitá okolnost, a to je ta, že výbor svým usnesením doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 673 projednat a schválit v předloženém znění, ale s přijatým pozměňovacím návrhem, kde v § 12 se slova "1. dubna 2009" nahrazují slovy "jeho vyhlášením".
Odůvodnění je poměrně jednoduché. Díky tomu, že tento návrh zákona je na jednání Poslanecké sněmovny dneska ve druhém čtení, a věřím, že jako pevně zařazený bod ve třetím čtení dostane teprve až příští týden, tak jeho účinnost by byla logicky až poté, kdy bylo v materiálu uvedeno datum 1. dubna 2009. Proto výbor přijal tuto verzi, ve které účinnost bude dána dnem jeho vyhlášení. To je jediná zásadní změna, která zazněla při projednávání výboru pro veřejnou správu. A samozřejmě bych v této dikci doporučoval jej ve třetím čtení přijmout. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, ani z místa se do této rozpravy nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se taktéž nikdo nehlásí. Končím podrobnou rozpravu.
Nepřeje-li si ani pan ministr ani pan zpravodaj využít svého závěrečného slova, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Přikročíme k dalšímu bodu, tedy bodu 28, kterým je
28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb.,
o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 704/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede opět ministr vnitra pan Ivan Langer. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, tato právní úprava představuje jednak další pilíř legislativního zajištění elektronizace veřejné správy a justice a jednak reaguje na zkušenosti z téměř čtyřleté praktické aplikace archivního zákona. Coby další legislativní pilíř elektronizace veřejné správy a justice novela přináší úpravu elektronické spisové služby, bez které se elektronické správní a soudní úkony v žádném případě neobejdou. eGovernment a eJustice nemohou končit v podatelnách či v datových schránkách. Je nutno elektronizovat také tepny, jimiž v úřadech a na soudech proudí dokumenty, a předložený návrh této elektronizaci dává právní základ. Provázanost spisové služby se zmíněnými datovými schránkami je ostatně důvodem, proč je navrhována účinnost k 1. červenci, neboť týž den nabývá účinnosti předpis, který datové schránky zavádí.
Základním principem právní úpravy spisové služby je preference elektronické spisové služby před listinnou spisovou službou. Státní orgány, státem řízené právnické osoby a některé další subjekty veřejného práva budou vést obligatorně elektronickou spisovou službou, ledaže by - a to chci zdůraznit - pro specifickou povahu jejich působnosti, zejména z důvodů bezpečnostních, toto nebylo možné či žádoucí.
V případě krajů, obcí či jiných subjektů, jimž zákon ukládá vést spisovou službu, bude na jejich výběru, zda využijí výhod, které nabízí elektronická služba, či zda setrvají u klasické papírové spisové služby. To zde chci zdůraznit, že ta možnost volby zůstane. Elektronická spisová služba pochopitelně nebude elektronickou ze sta procent, neboť ne všechny listinné dokumenty lze nahradit klasickými listinnými (?), nicméně měla by fungovat tak, že digitální dokumenty, které úřad či soud obdrží prostřednictvím své datové schránky či podatelny, budou dále distribuovány v elektronické podobě a stanou se součástí elektronických spisů.
Mohl bych dále uvádět další detaily té právní úpravy, nicméně nechci příliš zatěžovat. Ale chtěl bych se zde zmínit ještě o druhém cíli navrhované novely, a to je zohlednění dosavadních zkušeností s aplikací archivního zákona v praxi. Novela reflektuje poznatky široké skupiny subjektů archivy počínaje a původci dokumentů konče za téměř čtyři roky od jeho účinnosti. Tyto poznatky prokázaly, že koncepce, na níž byl archivní zákon postaven, je správná. K zásadním změnám tedy nedochází, jde spíše o jakési seřízení či sladění v podobě doplnění některých definic, zpřesnění formulací, drobnějších modifikací v procesu výběru archiválií, evidence archiválií, nahlížení do archiválií, akreditace archivů na úseku správních deliktů a dozoru nad výkonem archivnictví a výkonem spisové služby.
Předmětný návrh projednal výbor, nebudu o tom tedy hovořit, a to je v tuto chvíli vše, co bych v rámci v rámci druhého čtení k předloženému návrhu zákona rád uvedl. Děkuji za pozornost. ***