(16.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Tady v minulých měsících byly velké stížnosti na to, že Česká republika je řazena do středo-východoevropského bloku a že je to nespravedlivé, že my hospodaříme jinak. Ale myslím si, že chyba s tím, že tyto zakázky budou uděleny v letošním roce jako jeden balík, může vést k tomu, že opět deficit veřejných rozpočtů České republiky bude řazen do pásma zemí, které budou hospodařit se schodkem, který bude vyšší než průměr deficitu Evropské unie. A to si myslím, že je zbytečný náklad pro Českou republiku, a já bych rád požádal pana ministra financí, aby také odpověděl na to, jakým způsobem se odrazí zadání této ekologické zakázky na hospodaření veřejných rozpočtů a jakým způsobem tato věc bude statisticky vykázána, tak aby se objevila v podkladech pro analytiky, kteří dávají doporučení ať už ratingovým agenturám, nebo dávají doporučení těm, kdo budou v příštích letech nakupovat české cenné papíry. To si myslím, že je naprosto legitimní otázka, o které bychom tady na půdě Poslanecké sněmovny v souvislosti se snahou vlády získat souhlas Sněmovny k dalšímu zadlužování měli legitimně hovořit.

Já si myslím, že ta takzvaná ekologická zakázka je poměrně velkým rizikem pro veřejné rozpočty i z jiného hlediska. Myslím si, že je chyba, že se na půdě Poslanecké sněmovny tak málo hovoří o takto velkém veřejném výdaji, že se nediskutuje o jeho efektivitě, že se nediskutuje o tom, že by tuto věc měla zrealizovat a dokončit příští vláda, která je definována jako vláda přechodná, jako vláda, která by měla připravit pouze předčasné volby do Poslanecké sněmovny. To je, myslím, věc pro samostatnou diskusi, ale nejsem si úplně jist, jestli v tuto chvíli je pro tuto meritorní diskusi to správné místo a ten správný čas.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Nyní se ujme slova ministr financí pan Miroslav Kalousek. Vážený pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Já nechci dlouho zdržovat, ale některé připomínky byly v podstatě také dotazy, tak se hodí na ně reagovat.

Já myslím, že si pamatujeme - a pokud ne, tak to lze přečíst na zvukovém záznamu - že předkladatel, tedy já, návrhu státního rozpočtu na rok 2008 už při jeho předkládání hovořil o tom, že je opřen o naprosto nerealistické číslo růstu hrubého domácího produktu. Na jaře to číslo 4,8 skutečně bylo konzervativní. Po růstu 6 procent jsme počítali s mírným ochlazením, nikdo nepočítal s krizí. A byl jsem konfrontován s relativně legitimním požadavkem opozice, abych aktualizoval ten růst, tedy příjmy, na aktuální indikátory. A odpovídal jsem podle mého názoru stejně legitimně, že nikdo z nás není schopen dohlédnout konce krize, a jestliže budu dnes, v září, v říjnu, listopadu aktualizovat předpokládané příjmy, pak stejně budu muset podobně bolestivou operaci dělat začátkem roku 2009 a možná nadvakrát, neboť se nedá předpokládat, že říjnové či listopadové číslo by bylo konečné. Rozhodl jsem se pro tuto cestu. Bylo možné jít oběma dvěma cestami. To by znamenalo v září to aktualizovat na tehdy platný předpokládaný vývoj 3,7 - Ministerstvo financí, 3,1 - Česká národní banka. A i ty nejpesimističtější světové agentury tenkrát nepředpokládaly hůř než 2,5 plus, důrazně. V prosinci bych to musel aktualizovat podruhé na plus 1,4, což byl nejpesimističtější vývoj. A teď bych to dělal potřetí na těch minus 2,3. Jsem přesvědčen, že udělat to jednou bylo mnohem rozumnější než to dělat salámovou metodou. Ale pochopitelně dělat to salámovou metodou bylo také možné. To za prvé.

Za druhé k rozpočtu na rok 2010. Já nechci být alibista, já jsem to jenom tak neřekl, těch 150 miliard. Ministr financí je ze zákona povinen, ze zákona č. 218/2000 Sb., do konce dubna předložit vládě návrh střednědobých výdajových rámců. To znamená základní limity příjmů, výdajů a návrh úsporných opatření, tedy i návrh deficitu na rok 2010. To je zítra. A já zítra ten materiál expeduji do vlády. Dnes jsem ho konferenčním způsobem projednal s jednotlivými kapitolami. A odchází do té vlády s deficitem 150 miliard korun.

V čem se pan předseda Sobotka nemýlil, to je v tom čísle škrtů. Ano, oproti střednědobému výhledu je tam skutečně kráceno o 63 miliard korun. Celý ten problém je totiž v tom, že náš systém byl dlouhodobě nastaven výdajově na zhruba pětiprocentní růst. A při pětiprocentním růstu vykazoval ještě poměrně slušné deficity. Ono kdybychom při pětiprocentním růstu vykazovali zhruba dvouprocentní přebytky, tak by to teď nebylo tak tvrdé. Protože při stálém pětiprocentním růstu jsme měli pořád deficity kolem dvou procent, při šestiprocentním růstu kolem jednoho procenta, tak logicky při dvouprocentním poklesu ta fiskální disciplína znamená velmi tvrdé zásahy v porovnání s minulými lety. A když je neuděláme, tak maďarizace rozpočtové politiky, do které nutně vletíme, to si vyžádá ještě tvrdší zásahy! To už nebude o nulovém nárůstu mezd zaměstnanců ve veřejné správě, to bude o třicetiprocentním poklesu, ke kterému museli přijít Lotyši. A to nebude o citlivých sociálních zásazích, ale to bude - já pevně doufám, že k tomu nedojde, že vláda zůstane fiskálně zdrženlivá - ale prosím pěkně, podívejte se potom na sazby DPH v těchto zemích! Přímé odvody nejde zvyšovat, to by bylo jako léčit pacienta s chřipkou studenou vodou, tak se to tam vybírá, i v zemích se socialistickými vládami se to vybírá, na nesmírně vysokých sazbách DPH, třeba 25 a 18.

Tomu chceme samozřejmě zásadním způsobem předejít. Nechceme dopustit obrovské makroekonomické nerovnováhy - velký deficit je makroekonomická rovnováha. A proto 63 miliard úspor oproti výhledům jsou mimořádně tvrdá opatření, ale když je neuděláme, tak ty důsledky budou ještě mnohem tvrdší! Bude samozřejmě záležet na vládě pana předsedy vlády Fischera, zda převezme ty návrhy, a na politické reprezentaci, která je bude schvalovat.

Ale znovu říkám, já nechci být alibista, já jsem to předložil a předložil jsem to včetně výčtu úsporných opatření, kde ty škrty mají proběhnout. A není to veselé čtení. Ale pokládám to za svoji povinnost.

Třetí připomínka k jednorázovému účetnímu - znovu říkám účetnímu - výdaji, nikoliv cashovému. Řečnická otázka: co je výhodnější? Platit určitou částku x - já ji schválně nechci specifikovat - platit určitou částku x do roku 2025, anebo ji platit dobu zhruba o polovinu kratší?

A na otázku, jak se to promítne, či nepromítne - promítne se to účetně do výše deficitu. Nepromítne se to do výše státního dluhu a nezatíží to dluhovou službu, neboť se nejedná o cashový výdaj a není potřeba na to emitovat dluhopisy. A je to předjednáno s Evropskou komisí. Teoreticky s ní byly předjednávány oba dva případy se stejným dopadem, ať už týkající se církevního zákona, nebo týkající se ekologické zakázky, kde by to bylo notifikováno jako výjimečný účetní ukazatel, který nemá dopad na rovnováhu veřejných rozpočtů a nezakládá důvod k zahájení řízení o nadměrném schodku.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane ministře. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Sobotka. Vážený pane poslanče, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP