(17.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík. Ještě než mu udělím slovo, požádám zpravodaje pana poslance Libora Ambrozka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za udělení slova. Předkládám novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny ve druhém čtení. Převážná část navrhovaných změn souvisí s nedostatky stávající úpravy v transpozici evropských směrnic, a to zejména dvou směrnic - jednak směrnice o ochraně volně žijících ptáků a jednak o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. S Českou republikou se vede řízení o porušení smlouvy Evropského společenství z důvodů nesprávné anebo neúplné transpozice těchto směrnic. To řízení postoupilo do fáze odůvodněného stanoviska. Proto vláda pokládá za nezbytné tyto transpoziční nedostatky napravit, a to v co nejbližším možném termínu.
Jaké jsou nejpodstatnější změny, které tato novela přináší. Jednak se upravuje postup při hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, protože explicitně v současné době v zákoně je uvedeno, že jsou tyto dokumenty z tzv. naturového hodnocení vyloučeny, ale to je v rozporu se směrnicí 9243. My jsme to velmi diskutovali ve vládě, posuzovali jsme různé varianty a přišli jsme myslím jako vláda s nejelegantnějším řešením, a totiž že se nebudou lesní hospodářské plány samostatně posuzovat, nebudou hodnoceny samostatně, ale vlastně v době, kdy budou posuzovány v samostatném řízení, tak se vezme v úvahu i případný dopad na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
To, co vás a veřejnost bude asi zajímat nejvíce, je úprava kácení dřevin podél silničních pozemků, to znamená podél silnic a podél železničních drah. Stávající model je tak nevyhovující, že Ministerstvo životního prostředí muselo řešit aktuální situaci dvakrát, protože došlo k výměně ministrů dopravy, formou dohody mezi dvěma resorty o tom, že nedojde k bezdůvodnému kácení alejí podél silnic, a skutečně se podařilo tímto režimem eliminovat ty vlastně nejnebezpečnější projekty, které již byly ve fázi přípravy těsně před rozhodnutím o kácení. Stávající stav totiž je rozhodování pouze na základě oznámení, to znamená jestliže správce silnice oznámí obci, že hodlá kácet aleje podél silnic, tak jestliže do 15 dní se k tomu obecní úřad nevyjádří, tak se má za to, že souhlasí, a v tu chvíli se přistupuje ke kácení, aniž by o tom bylo vedeno správní řízení, aniž by se mohli zúčastnit toho řízení účastníci řízení a aniž by bylo dokonce možné v případě, že je to nezbytné, uložit náhradní opatření, tzv. kompenzační opatření, např. náhradní výsadbu. Toto je v tom návrhu vlastně celé posunuto do režimu standardního správního řízení. Ale co je myslím důležité, je také to, že tam je nezbytný soulad orgánů ochrany přírody a také příslušného silničního či železničního správního úřadu. Čili musí tam dojít ke shodě, a jestliže nedojde, tak ten proces vlastně postupuje dále na úroveň kraje a v krajních případech se může dostat až na úroveň vlády. V těch mezních případech je vlastně možné toto posuzovat až na úrovni vlády.
Upravuje se také působnost Agentury ochrany přírody, která se stává správním úřadem, ale důležité je to, že zůstává 13 krajských středisek a 14 správ chráněných krajinných oblastí. To znamená nedochází k centralizaci, zůstává ta dekoncentrace. Nebude to mít žádné nároky ani personální, ani materiální.
To, co je podstatné, vlastně důvodem toho je ztransparentnění a dekoncentrace kompetencí. V současné době správy chráněných krajinných oblastí rozhodují a posuzují žádosti na případný zásah do vývojových stadií výskytu kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin i mimo hranice zvláště chráněných území a toto my považujeme za principiálně nesprávné a přenášíme tyto kompetence na kraje. To znamená Agentura ochrany přírody a krajiny bude rozhodovat na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací, ale nikoli mimo tato území. Toto bude převedeno na kraje.
Pak je tady také jedno téma, které se týká vyhlašování zvláště chráněných území, které se upravuje do režimu, který zjednodušuje toto vyhlašování, a je tady poté také udělování výjimek podle § 43 ze zákazu ve zvláště chráněných územích, které v tuto chvíli zcela nesmyslně posuzuje vláda i v případech, ve kterých toto vládě vůbec nepřísluší. Vláda navíc není orgánem ochrany přírody, neexistuje odvolání. Čili celý ten dnešní model rozhodování o výjimkách na úrovni vlády je z pohledu správního práva velmi problematický a neumožňuje žadateli řádným způsobem podat případně odvolání proti tomu rozhodnutí.
Tady bych rád poděkoval výboru pro životní prostředí, který velmi podrobně projednal ten návrh a třeba v tomto konkrétním případě nalezl velmi vhodnou formulaci, podle které, jestliže významně převažuje veřejný zájem nad zájmy ochrany přírody, tak bude rozhodovat vláda, jestliže... v jiných případech bude rozhodovat příslušný orgán ochrany přírody a krajiny. Vůbec výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny se tomu věnoval velmi podrobně, dokonce byl zorganizován i seminář. O tom samozřejmě bude referovat zpravodaj, takže bych mu nerad v tomhle zasahoval do jeho působnosti.
Tolik z pohledu předkladatele. Já si myslím, že návrh v tom projednávání a návrhy, které jsou tady připravené pro druhé čtení, významným způsobem posunuly vládní návrh, zlepšily, zpřesnily a v těchto úpravách návrh zákona podle názoru Ministerstva životního prostředí je velmi způsobilý k tomu, aby šel do třetího čtení a Poslanecká sněmovna o něm rozhodovala posléze ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí, dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářskému výboru a zemědělskému výboru. Usnesení výboru pro životní prostředí, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářského výboru byla rozdána jako sněmovní tisk 632/1 až 3. Zemědělský výbor usnesení dosud nepředložil.
Nyní žádám zpravodaje výboru pro životní prostředí poslance Libora Ambrozka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 632 za garanční výbor, výbor pro životní prostředí. My jsme se tím předloženým sněmovním tiskem, který - jak zmínil pan ministr - upravuje několik okruhů, nově tedy upravuje, v zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podrobně zabývali a přijali jsme k tomu také poměrně obsáhlé usnesení. ***