(14.50 hodin)
Poslanec Vítězslav Jandák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já mám takový pocit - mohu souhlasit se svým předřečníkem, v něčem nemusím, ale o to tady vůbec nejde. Já si myslím, že materiál je kvalitní a že bych doporučoval, aby se bez zbytečných řečí a komplikací posunul dál. To doporučuji. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Kdo další si přeje vystoupit v obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona? Nikdo. Končím obecnou rozpravu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. K tomuto se přiklonil i pan zpravodaj. Má někdo z vás jiný návrh? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 174 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 145 poslankyň a poslanců pro návrh 100, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Děkuji panu senátoru Liškovi. Končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k bodu 35 našeho pořadu jednání, kterým je
35.
Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 16/ - druhé čtení
Návrh uvede za navrhovatele pan senátor Jaroslav Kubera, kterého mezi námi obzvláště srdečně vítám. Vážený pane senátore, ujměte se prosím slova.
Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den. Já jsem si chtěl sednout, ale kdepak, tady si člověk neposedí. (Smích.)
Dámy a pánové, přicházím s návrhem senátního návrhu zákona, který byl zpracován před mnoha lety, konkrétně vám můžu říci, kdy to bylo, už je to velmi dlouho, už v roce 2005, a leží tady, protože nebyla potřeba, a ta potřeba se právě ukázala až nyní, kdy si zkracujete volební období, netušíce, že Senát vám ho může i prodloužit, protože nemusí ten váš zákon odhlasovat, a pak vám ještě bude dobrý tento zákon, který také umožňuje rozpustit Sněmovnu.
Ten zákon neříká nic jiného, než že dává do ústavy jednu další možnost k těm, které už v ústavě jsou, a ta možnost je taková, že v článku 35 se doplňuje bod, že Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže vláda podala demisi a s návrhem prezidenta republiky na rozpuštění Poslanecké sněmovny vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech poslanců.
Já už jsem měl příležitost projednávat tento návrh ve vašem ústavněprávním výboru, takže se pokusím hned vyvrátit některé námitky, které tam byly.
Ta první, která tam často zaznívala, byla, proč tam je slůvko "může" a ne slůvko "musí". To slůvko "může" je tam proto, že když ten návrh dává prezident, tak je poměrně absurdní, aby pak nesouhlasil se svým vlastním návrhem.
Druhá velká a vážná námitka byla, proč je tam číslo 101 a ne 120. Důvod, proč jsme tam dali 101 a ne 120 byl ten, že 120 vašich hlasů může udělat absolutně cokoli. Takže pak by vlastně to opatření, nebo to ustavení ztratilo smysl.
Vedli jsme také poměrně dlouhou debatu s panem prof. Jičínským o tom, jestli zkrácení funkčního období je totéž co prodloužení. Já jsem tehdy říkal svoji příhodu z mládí, kdy jistý náměstek tvrdil, že pozdní příchod je věc trestuhodná a předčasný odchod, to je taková věc normální. Protože v té době jsme vždycky utíkali surfovat nebo lyžovat. A já jsem ho přesvědčoval, že je to totéž. A myslím si, že je totéž i prodloužení volebního období nebo zkrácení. Že to je totéž, dosvědčil i pan Manuel Barroso, protože na internetu už proběhla úvaha o tom, že Evropská komise si hodlá prodloužit své funkční období, protože je přece krize. Takže je v budoucnu možné, že i Sněmovna by mohla buď sobě prodloužit, nebo někomu jinému zkrátit.
Ten návrh není nic proti ničemu, opravdu jenom rozšiřuje ústavu o další možnost. Domnívám se, že by měl být projednáván současně s vaším návrhem na zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny právě proto, aby platil pro budoucno. On se nepoužije teď, ale v případě nějakých budoucích krizí, kterých se jistě všichni dočkáme, by se nám ten zákon hodil, a proto vás prosím o jeho podporu. Děkuji za podporu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane senátore. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy. Ústavněprávní výbor předložil záznam z jednání, který vám byl rozdán jako sněmovní tisk 16/Z. Stálá komise pro otázky ústavy usnesení nepředložila. Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru a zároveň i zpravodaj stálé komise pro otázky ústavy pan poslanec Zdeněk Jičínský. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, potvrzuji to, co tu říkal pan senátor Kubera jako představitel Senátu, který tu návrh předkládal. Myslím, že všichni dobře víte, že tento návrh tu není předložen prvně, že už Poslanecká sněmovna o podobném návrhu hlasovala dříve, odmítla jej, a to byl také důvod, proč ústavněprávní výbor nepřijal žádné usnesení, protože v tomto bodě se členové ústavněprávního výboru - kam byli pozváni členové ústavní komise, proto ústavní komise nepřijímala žádné zvláštní stanovisko - rozdělili podle řekl bych příslušnosti k dosavadní vládní koalici a opozici, takže to dopadlo, řečeno sportovní terminologií, plichtou.
Já bych jenom chtěl říci, že to není tak jednoduché, jak to říká pan senátor Kubera, s tím "může". Když se zamyslíte nad obsahem tohoto návrhu, který říká "vláda podala demisi a s návrhem prezidenta republiky na rozpuštění Poslanecké sněmovny vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců", to by byl další důvod pro možnost rozpuštění Poslanecké sněmovny podle platné ústavy, kde jsou už předtím ty tři další možnosti, kde se uvádí, že pokud ta jedna z těch tří možností nastane - tou první je, jestli tu jsou tři pokusy o sestavení vlády a neuspěje ani třetí vláda, která je jmenována na návrh předsedy Poslanecké sněmovny - že prezident republiky může rozpustit. Já myslím, že to je chybné, to sloveso "může". Protože stavíme prezidenta republiky v rámci parlamentní demokracie příliš vysoko. Ale zůstanu jenom u tohoto návrhu, nebudu ty předchozí tři další možnosti rozebírat, i když je tu musím uvést také.
Jestliže tedy Poslanecká sněmovna by se usnesla, a je tu pozměňující návrh poslanců klubu zelených, že by tak mělo být, třípětinovou většinou, a prezident by opět měl na uvážení, zda tomuto usnesení vyhoví, nebo nevyhoví, zda se bude chovat podle něj, anebo nebude chovat podle něj, tak já myslím, že to není v souladu s principy parlamentní demokracie. Protože prezident není nad jednáními obou komor. Připomínám to jenom proto, že se teď objevují takové zvláštní pochybnosti, že prezident, když by obě komory schválily takzvanou Lisabonskou smlouvu, by ji nemusel ratifikovat. Ale to jenom na okraj, abychom si uvědomili, jak řekl bych neustálené a někdy pochybné jsou postoje zejména i v médiích, ale částečně i mezi poslanci, pokud jde o to, jak funguje parlamentní demokracie.
Takže náš návrh, nebo naše stanovisko, které já jsem na výboru zastupoval, které jsem hájil i předtím v rámci jednání Poslanecké sněmovny jako představitel sociální demokracie, bylo takové, že pokud bychom se chtěli pro tuto změnu rozhodnout, nemohlo by tam být "může", ale bylo by tam prezident republiky "rozpustí". ***