(15.40 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Šojdrová. Vážená paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který zde předložil pan kolega Marek Benda. Již na ústavněprávním výboru jsem navrhovala právě změnu tohoto návrhu změny ústavy, a to tak, aby byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, pokud vysloví souhlas třípětinová většina poslanců. Musím říci, že jeho návrh, který zde předložil, a sice aby v tomto procesu tedy už nebyla povinnost a podmínka demise vlády a návrh prezidenta, tak tento návrh považujeme za přijatelný a já se tedy k tomuto návrhu hlásím a nepodávám nový pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: To bylo zatím poslední vystoupení. Nikoliv. Pan poslanec Exner se hlásí do podrobné rozpravy. Vážený pane poslanče Exnere, máte slovo.

 

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, člena vlády nevidím, možná že někde je, v tom případě, vážený člene vlády, dámy a pánové, jedná se o návrh ústavního zákona. V této chvíli máme celou řadu návrhů, ale nemáme stanovisko ústavněprávního ani jiného výboru. Navrhuji na základě § 94 odstavce 3, abychom tento návrh vrátili k projednání ústavněprávnímu výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Byl to tedy návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Pan místopředseda Kasal. Pane místopředsedo, ujměte se slova.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, já budu replikovat vyjádření pana poslance Exnera. Já si myslím, že všechno to, co tady dneska zaznělo, už bylo na ústavněprávním výboru projednáno. Tady nezazněla žádná nová myšlenka. Omlouvám se těm, kteří si myslí, že snad ano. Nezazněla, a proto se domnívám, že pan poslanec Exner nechť je přítomen projednání tohoto návrhu, pokud se tím ústavněprávní výbor bude zabývat znovu, ale nicméně nepovažuji za nutné to vracet do ústavněprávního výboru.

Druhá poznámka. Jestliže někdo má problém s tím, zda má být vláda v demisi, nebo nemá být vláda v demisi při kvoru 120, tak bych chtěl říci, jestliže se tady najde 120 poslanců, tak vládě stačí k vyjádření nedůvěry 101 poslanec, čili je to technická záležitost, která nemá vůbec žádný význam. Myslím si, že s tímhle je potřeba také pracovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane místopředsedo. Nicméně návrh pana kolegy Exnera je řádným procedurálním návrhem, který podrobíme hlasování. Pan kolega Exner byl taktéž posledním přihlášeným do podrobné rozpravy. Já podrobnou rozpravu ukončím. Pokusím se oznámit kolegyním a kolegům, kteří by si eventuálně přáli se tohoto hlasování o procedurálním návrhu zúčastnit, že bezprostředně zahájím hlasování.

 

Zahajuji tedy hlasování s pořadovým číslem 175 a táži se vás, kdo souhlasí s návrhem na vrácení výboru k novému projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 140 poslankyň a poslanců pro návrh 29, proti 65. Návrh nebyl schválen.

 

Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Předpokládám, že tři faktické jsou v tuto chvíli pouze omyl technického zařízení.

 

Protože nikdo nezpochybnil mé přesvědčení, že se sněmovními tisky 743, 768 a 770, tedy body 31, 32 a 34, můžeme zabývat už nyní a nemusíme čekat do 16.05 hodin, neb hospodářský výbor nám nepředložil návrh usnesení, ale pouze záznam o projednání, s tímto nikdo nevyslovil nesouhlas, nebo nezpochybnil mé rozhodnutí, přistoupíme tedy k přerušenému projednávání bodu 31. Je jím

31.
Návrh poslanců Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotky,
Zdeňka Škromacha, Milana Urbana a dalších na vydání
zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability
/sněmovní tisk 743/ - druhé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali již včera, kdy jsme jej přerušili před ukončením podrobné rozpravy. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan poslanec Bohuslav Sobotka, který již tak činí, a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Oldřich Vojíř. Zeptám se, zdali si přeje znovu vystoupit zpravodaj rozpočtového výboru pan kolega Hink. Omlouvám se, pan kolega Vilímec, eventuálně pan kolega Hrnčíř nebo zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Krajíček. Nikoliv. Budeme tedy pokračovat v přerušené podrobné rozpravě. Do této podrobné rozpravy mám přihlášku pana poslance Dolejše a nyní tedy přihlášku pana poslance Opálky a pana kolegy Sobotky. Pane poslanče Dolejši, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Děkuji za to, že se od včerejška moje přihláška neztratila.

Dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který vám byl včera rozdán do lavic. Vzhledem k tomu, že čítá tři strany textu, tak ho samozřejmě nebudu reprodukovat, ale rád bych ho aspoň ve třech bodech zdůvodnil, aby vám byl čerstvě vepsán do paměti, kdo jste ho ještě důkladně neprostudoval.

Jedná se o osm drobných změn z návrhu zákona o dani z příjmu, tedy zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důvodem těchto změn je fakt, že v našem daňovém systému, konkrétně v tomto daňovém titulu, byla eliminována daňová progrese. Neříkám zcela, ale z podstatné míry. Protože ti, kteří daňovou progresi takto eliminovali, se snad domnívají, že na daňové progresi je něco špatného, že dokonce je to snad dobře, kdy v době krize tuto daňovou progresi v daňovém systému nemáme, tak bych je rád vyvedl z omylu tím, že progrese může být velmi efektivní, že nemusí automaticky generovat vládní selhání. Pouhým pohledem za humna zjistíme, že i země vyznačující se vysokou mírou přerozdělování, jako například Finsko, Dánsko, Švédsko, figurují na prvních místech žebříčku konkurenceschopnosti. Dokonce Mekka pravice, tedy Spojené státy, má nejen progresi ve zdanění příjmů, ale dokonce nemalou progresi ve zdanění majetku. Tedy oprávněnost daňové progrese by tady byla a souvisí také s tím, že s bohatstvím klesá mezní užitek důchodů, tudíž neplatí výhrada, že progrese jaksi automaticky snižuje stimulaci k výkonu, že zkrátka zdanit bohatší znamená sebrat jim chuť k dalšímu bohatnutí.

Jak tento návrh je konstruován? Samozřejmě je třeba si uvědomit, že reálná progrese je provázána s efektivním zdaněním, tudíž že rozhodují jak sazby, tak slevy, ale i diferenciace příjmů. Proto je můj návrh navržen jako progrese klouzavá v pěti pásmech a zároveň ruší onen vynález loňského roku, tedy superhrubou mzdu, protože tato superhrubá mzda tím, že současně byly zavedeny stropy na sociální a zdravotní pojištění, tak vlastně vyvolala určitý degresivní účinek, což možná nebylo vůlí zákonodárců, ale v každém případě se to podařilo.***




Přihlásit/registrovat se do ISP